Vdova po Petru Haničincovi: Takhle smutně slavný herec umíral!
15 fotografií
Pět let uplynulo od smrti legendárního herce a dabéra Petra Haničince
(†77). Přesně v den tohoto smutného výročí jsme navštívili vdovu Radmilu (62). Právě se chystala na hrob zapálit svíčku a položit květiny. Za svým
Péťou, jak mu dodnes říká, chodí téměř každý den.
Byla jeho čtvrtou a poslední manželkou. „V únoru bychom oslavili třicet let od svatby,“ povzdechla si paní Radmila, která Nedělnímu Aha! poskytla exkluzivní rozhovor. Přestože od odchodu její lásky uplynul už nějaký ten pátek, bolest v srdci je stále živá. Několikrát se během povídání rozbrečela…
Paní Radmilo, čím vám manžel nejvíce chybí?
„Že si s ním nemůžu povídat. Třeba jsme koukali na filmy, koncerty a všechno jsme společně komentovali. To mi strašně moc schází.“
Už jste se se ztrátou milovaného muže vyrovnala?
„Tři roky byly kruté, teď už to celkem jde. Jsou ale chvíle, kdy (rozpláče se) to prostě nejde. Já vím, že je to normální koloběh života, a že to jednou přijít musí, ale stejně… Pro něj to bylo vysvobození, ale raději bych ho tu měla pořád.“
Vy jste se o něj rok a půl starala v podstatě čtyřiadvacet hodin denně. Jak nesl, že se nemůže hýbat a je na vás zcela závislý?
„Nejhorší bylo, že mu to do poslední chvíle plně myslelo. Ponižovalo ho to. Navenek sice působil jako suverén, ale uvnitř byl velice citlivý. Miloval přírodu, les. Když jsem šla na houby a vrátila se s košíkem plný hub, rozbrečel se jako malý kluk. Věděl, že už je nikdy nebude moci sbírat.“
Jak jste to po psychické stránce zvládala vy?
„Když ho po té operaci v nemocnici chtěli jako odepsaný případ na umření šoupnout rovnou do LDN, okamžitě jsem to zatrhla. Objednala jsem polohovací postel a odvezla si ho domů. Když ho asi měsíc předtím, než zemřel, přijel navštívit Radek Brzobohatý, tak při odchodu mi řekl, že mě obdivuje, že takhle by skončit nechtěl. A vidíte, nakonec se to Radečkovi
splnilo…“ (opět se rozpláče)
Mluvili jste spolu o smrti?
„Ne, o tom jsme nikdy nemluvili… Věděl ale, že umírá. Věděli to i všichni kolem, kromě mě. Pořád jsem věřila, že se o něj budu starat dál, jako předtím.“
Kde zemřel, doma?
„Ano. Ve své posteli. V šest ráno. Ten večer před smrtí byl nádherný západ slunce. Péťa seděl v křesle, hleděl na ty červánky a kochal se tím. Jako by
se zároveň loučil. Když jsem ho potom uložila, podíval se na mě takovým zvláštním pohledem, snad to i tušil.“
Jak jste se spolu vlastně seznámili?
„Jako fanynka jsem mistrovi napsala obdivný dopis. A teď si představte, že on, který do té doby nikdy nikomu neodepsal, mi odpověděl! Já bydlela v Liberci, takže hned když měl u nás nejbližší vystoupení, pozval mě na kafčo.“
A ruka byla v rukávě?
„Vyzvedával mě v práci a čekal v autě. Když jsem k němu nastoupila, jedl zrovna šunkový salám. Ten mi najednou podstrčil a řekl: Žer! Pak jsem
ho krmila, ruce se mi třásly nervozitou… Zjistila jsem, že je také kuřák, stejně jako já, tak to se mi trošku ulevilo. Nicméně pak mě dva roky uháněl on.“
Jak to?
„Všichni v práci nám fandili, Péťa mi třeba na dalším rande přehrál na klavír krásnou báseň, kterou pro mě složil… Ale já měla svůj družstevní byt v Liberci a nic mi nescházelo. Nakonec jsem se do něj ale opravdu zamilovala.“
Jaké bylo mít za manžela slavného herce?
„Chlap jako chlap. Nějak jsem to neprožívala. Důležité pro mě bylo, že nám spolu bylo krásně.“
Jakou vlastnost jste si na něm nejvíce cenila?
„Třeba to, že nikdy v životě nepomluvil žádného svého kolegu, neslyšela jsem od něj na nikoho jediné křivé slovo. A mohl mít k tomu celou řadu důvodů. Když jsem přišla do práce, holky hned vyzvídaly, jak to je, že slyšely, že tamta herečka si začala s tamtím… A já odpovídala, děvčata, my se o takových věcech doma nebavíme. Péťa byl frajer, solidní chlap.“
Oba dva jste z předchozích manželství měli děti. O vlastních jste neuvažovali?
„To víte, že jsme chtěli! Byla jsem mladá, bylo mi třiatřicet a Péťa si miminko
také moc přál, i když jsem mu teda říkala, že stejně pořád není doma. Bohužel nám to nevyšlo. Beru to, jak to je.“
Žili jste si nad poměry?
„To zase ne. Ale nikdy jsem třeba nepocítila hmotnou nouzi. Víte, mě třeba nikdy nezajímaly butiky, raději jsem chodila do hobbymarketů nebo zahradnických potřeb. To bylo moje.“
Jak jste u vás měli rozdělenou domácnost? Kdo měl co na starosti?
„Péťa byl technicky nemožnej, takže opravy a vše okolo domácnosti jsem zařizovala já. A on si mě kvůli tomu velice vážil. Jednou k nám přišel soused
a ptal se manžela, jestli nemáme na půjčení šestku klíč. Péťa hned zavolal: Radunkoooo, máme šestku klíč? A já odpověděla: Jistě, Petříčku. (smích) Takhle to u nás fungovalo.“
Kvůli čemu jste se nejčastěji hádali?
„Snad jen kvůli myslivosti, Petr byl totiž vášnivý nimrod, spíše si tedy na něj hrál. Když začínala sezona, vždy jsem ho rozčílila hláškou, že byl povolen
odstřel zelených mužů. To jsme spolu třeba nemluvili i čtrnáct dní.“
Jaký film nejvíce vystihoval jeho povahu?
„Možná seriál Dobrá voda. Také občas třískal nádobím, byl zarputilý. A trochu mi připomínal i Jirku Kodeta ve filmu Pelíšky. Péťa, když měl určitou ideu, tak se k té postavě hodně blížil. Nikdy jsem mu to ale neřekla.“ (smích)
Díváte se v televizi na jeho filmy?
„Po jeho smrti jsem to nedokázala, teď už to jde. I když… Jakmile jdou titulky a já vidím ty jména herců, říkám si: ten už není, není, není… To mě bolí. Ta bezmoc, že je to pryč a že se s těmi lidmi už nikdy nepotkám.“
(do očí se jí opět hrnou slzy)
Dokážete si představit mít po svém boku ještě nějakého muže?
„Prosím vás. Snad že bychom šli někam na kafe, vzal mě na koncert a pak ať si jde spát domů. Co s ním jinak? Říkám to tak, jak to je. Jediný muž, kterého jsem v životě milovala a který navždy zůstane v mém srdci, byl, je
a bude můj Péťa.“
Víte, že.....
✔ První manželkou Petra Haničince byla Štěpánka Haničincová, jejíž dětské
televizní pořady zasáhly několik generací?
✔ Jeho partnerkami byly také herečka Marie Kyselková (Princezna se zlatou hvězdou) a moderátorka Eva Kopecká?
✔ Měl dvě děti?
✔ Byl i ceněným dabérem. V dlouhé řadě postav ze zahraničních filmů a seriálů vyniká především legendární poručík Colombo
Zdravotní trable
✔ V roce 1995 byl herec účastníkem vážné dopravní nehody na dálnici D1. Několik minut byl dokonce v klinické smrti. Naštěstí se z toho dostal a opět začal hrát.
✔ V roce 2001 prodělal během divadelního představení cévní mozkovou příhodu. Její následky se podařilo akutní operací odvrátit.
✔ V září roku 2006 musel bý t hospitalizován kvůli rakovině tlustého střeva. Od té doby se už na nohy nepostavil a byl zcela odkázán na nepřetržitou
pomoc svého ženy.
✔ V roce 2007 umírá 7. listopadu ve svém domě v obci Bratronice u Kladna na rakovinu.
15 fotografií
