Linda Vojtová (21): Prý jsemuž stará!

Kdekdo by si mohl myslet, že je ještě mladá, ovšem v její branži se vyskytují stále mladší modelky. „To už jsi stará,“ řekla jí nedávno jedna kolegyně, když se dozvěděla, že je Vojtové jedenadvacet let!

Je pro vás výhoda, že jste podobná supermodelce Gisele Bündchen, nebo vás to v modelingu naopak znevýhodňuje?
„Gisele dělá většinu kampaní a stále patří mezi nejbohatší modelky na světě. Neřekla bych, že by to pro mě bylo nevýhodné. A ještě navíc jsem o deset let mladší, tak to je docela dobrý.“ (smích)

Je na vás jako na modelku vyvíjen nějaký tlak? Chce se po vás, abyste byla ještě hubenější, nebo předhazuje vám někdo, že stárnete?
„Byla jsem zvyklá, že jsem vždycky patřila mezi ty nejmladší. A teď mi nedávno řekla jedna modelka, když se dozvěděla, že mi je dvacet jedna let: To jsi už taková stará. To bylo úplně poprvé, co mi někdo něco takového řekl. Zatím mám práce hodně, nestěžuju si. Je to boj, ale o tom tahle branže je.“

Dostáváte pozvánky na galavečery nebo předávání různých filmových cen?
„Ano.“

Která z hvězd na vás nejvíce zapůsobila?
„Určitě zpěvák James Blunt (ten nedávno chodil s českou modelkou Petrou Němcovou – pozn. red.). Moc se mi líbí jeho písničky. Obdivuju produkční Lindu Perry, která dělá písničky pro Christinu Aguileru a Pink. Právě Pink je úžasná osobnost. S lidmi z hudebního světa se setkávám díky svému příteli, který je hudebník.“

Jak dlouho spolu chodíte?
„Dva roky.“

Plánujete svatbu?
„Zatím ne!“ (smích)

Jaké to je žít ve vztahu, ve kterém jste oba pracovně vytížení, zvlášť když hodně cestujete?
„Nevidím v tom žádný velký problém. Právě proto jsem si udělala z New Yorku domov, odkud vyrážím na všechny své práce. Tam pracuji úplně nejvíc, to je můj trh. Už necestuji tak hodně jako dřív. Jezdím především na fashion weeky a pak třeba vyrazím někam třikrát čtyřikrát do měsíce na dva dny. Nevadí mi se na pár dní oddělit, ono je to taky někdy dobré. Když se pak vracím, tak se vždycky moc těším, zvláště když vím, že mě doma čeká přítel.“

Dokázala byste si představit bydlení v Praze?
„Ne. Zatím asi ne.“

Oblíbil si vás nějaký módní návrhář, nebo naopak vy jeho?
„Určitě si mě oblíbili ti, pro které jsem dělala v minulosti kampaně. Moc často se nestává, že by se kampaně opakovaly. To se může stát akorát u supermodelek, které jsou osloveny, aby udělaly tři za sebou. Většinou se to mění. Když si návrhář oblíbí nějakou modelku, tak si ji pravidelně, rok co rok, bere na přehlídky. Já jsem to tak měla u Versaceho, pro kterého jsem dělala pětkrát, pro Pradu čtyřikrát nebo Roberta Cavalliho, který mě také vyžadoval. Na kampaních to tak nefunguje, na ně se potřebují stále nové a nové tváře.“

Setkala jste se s nějakou modelkou, která vám dělala naschvály?
„Ne. Když se ty holky dostanou na vrchol, nemají podobné věci zapotřebí. Takové to, že si někdo dává špendlíky do bot, jsem zažila akorát tady. A hlavně ten svět toho byznysu je strašně malý. Když někdo něco udělá, tak se to hned ví. Ví se i to, co se neudělá, takže lidi se bojí cokoliv proti někomu udělat.“

Kolik většinou utrácíte měsíčně za oblečení?
„Někde si beru oblečení z přehlídek, když to jde. V New Yorku to funguje tak, že vám místo honoráře dají spoustu šatů, což je výhoda, protože některé ty šaty mají větší cenu než samotný honorář. Já utrácím hlavně za kabelky a boty, teprve poté řeším oblečení. Pro mě jsou právě doplňky nejdůležitější.“

Co je pro modelku finančně nejvýhodnější? Kampaně, přehlídky, nebo focení?
„Samozřejmě reklama a kampaně. To také záleží na kariéře modelky a jejím finančním ohodnocení.“

Jak jste se dostala k nadačnímu fondu Konto Bariéry, se kterým teď spolupracujete?
„Letos v lednu jsem byla oslovena paní Boženou Jirků, ředitelkou Konta Bariéry. Nafotili jsme první fotografii, která se bude 2. prosince dražit. Moje úloha je, abych přilákala co nejvíce lidí, kteří tento nadační fond podpoří.“

Petra Němcová pravidelně připravuje charitativní galavečeře, kam zve celebrity, plánujete něco podobného?
„Ráda bych, ale Petra Němcová se stala slavnou po tsunami. Já tak slavná nejsem. Nedokážu si představit, že bych v Americe prorazila s nadací. Zvláště tam je jich spousta. Právě proto jsem chtěla začít v České republice. Na to, abych si sama založila nadaci, zatím nemám, nezvládla bych to. Je to hrozně moc práce.“

Jaké vás čekají kampaně?
„Teď mě čeká práce na Kubě a v Torontu, budu fotit spodní prádlo pro Palmers. Pak pojedu do New Yorku, kde se vždy od své agentky dozvídám svůj denní program. Zatím o dalších kampaních nevím, nechám se překvapit.“