Ivan Jonák: Já se vrátím! A pak...

Sám se stal obětí atentátu a ukazuje se, že celý jeho proces má vážné trhliny. Majitel populárního Discolandu Silvie byl na svobodě výstředním mužem. Choval medvědy či krokodýly. Je vášnivým milovníkem krásných žen, rychlých aut a dobré nálady.

V jisté chvíli jste byl výrazná osobnost českého šoubyznysu. Sledujete, co se tam děje v současnosti?
„Ano, sleduji. Líbí se mi značný kvalitativní skok směřující ke zvýšení celkové úrovně, s odstupem času je to obrovský rozdíl. Možná už zmizel protekcionalismus. Ono se to lépe kritizuje, nežli dělá… Možná chybí lidé jako Karel Kryl, ten pro mě hodně znamenal – byl to filozof i jasnovidec…“

Která z českých celebrit vás v poslední době nejvíc překvapila?
„Asi pan Kraus. Jeho diskusní pořad je něco úžasného. Ta pohotovost, vtip i jedovatost. Skvělý je i Karel Roden, jeho výkon v »Polednici« vyráží dech, ale on je dobrý ve všem. Taky třeba pan Gott, jak krásně hovořil o mé mamince. Děkuji… Karle, dojalo mne to, obdivuji vás.

A ve zlém?
„Snad pan Vinklář, jak stál na stráži u rakve Borise Rösnera… Oba jsem je dobře znal, proto to byl šok.“

Mnoho celebrit jste poznal hodně zblízka…
„Určitě Simonu Chytrovou, ta mě kdysi přemluvila, abych hrál v Nahotě na prodej. Jinak Lucii Bílou, Vinkláře, Slávka Jandáka, to je skvělý a férový chlap, i jeho paní. Romana Skamene, totéž. Terezu Pergnerovou či hodně zblízka Martinu Menšíkovou, Tomáše Skuhravého, Horsta Siegela a Kuku, Paľo Haberu, Zdeňka Srstku, Bolka Polívku za komunistů, Vildu Čoka, Daniela Landu, Horníčka, Sováka, Poloczka, Michala Davida, Upíra Krejčího, Naďu Urbánkovou, Jana Vančuru, Vladyku, Hrubešovou a tak dále. Mahulena Bočanová ke mně chodila denně, ovšem s tou jsem nikdy nehovořil.

Co říkáte na návrat Terezy Pergnerové na scénu? Co si o ní myslíte?
„Terezce Pergnerové to moc přeji. Má i zde zástupy ctitelů, protože to je živel. Sice stále čekám, kdy bude slavnější a bohatší nežli Madonna. Slavná už je dost, s tím majetkem to bude, hádám, slabší… Myslím si, že je skvělá, že s tím svinstvem stále bojuje. Má dcera má maturitu, jedničky a dvojky a ta drogy nebere, ty berou ji. Jsem z toho zoufalý a problém takto znám. Kdyby jako Tereza bojovala. Myslím si, že už za to, jak se snaží, si zaslouží větší podporu.“

Mají vás spoluvězni či vězeňská služba za celebritu? Je to ve vězení výhoda?
„Bohužel, mají. Zejména dozorci se mi pošklebují »Á, celebrita«. Doslova. Já si myslím, že ve vězení je to úplně jedno. Nemá to význam.“

Říká se, že vězení člověka změní, jak změnilo vás?
„Podívejte, já byl zavřený i za komunistů šest let, z toho tři a půl roku na díře. Tvrdili mi, že se zblázním. V roce 1981 jsem vylezl, založil rodinu, aktivně pracoval, trest mi byl zahlazen. Od té doby jsem nespáchal žádný trestný čin. Vězení nemá sílu mě změnit, myslím. I když, je to síla...“

Máte plán, co budete dělat, až budete propuštěn z vězení?
„Ano, mám plán, až budu propuštěn. Svou polovinu Discolandu stále vlastním i s pozemky. Druhou buď získají dcery, nebo koupím, mám sponzora a plán. Mladší dcera Silvie, po které se vždy podnik jmenoval, naštěstí drogy nebere, má maturitu a nyní je na vyšší soukromé škole a bude z ní manažerka, doufám. Navíc mám syna, dříve se jmenoval Ivan Jonák, nyní Adam Jánský, syn »Jahůdky« se mnou. Syna baví počítače a snad pozná, že ho táta nikdy nepřestal mít rád. Rád bych dětem pomohl se zdvihnout z popela, s ohledem na jejich zájmy a budoucnost. To je můj sen, nejen plán.“

Máte v současnosti partnerku?
„Mám v současnosti partnerku. Je velice krásná, měří 172 centimetrů a má svá nevycpaná prsa, jako je má Kačena Brožová vycpaná, číslo čtyři. Je jí osmadvacet let a má nádherný, dlouhý nohy. Má vlasy až do pasu, taky vlastní.“

Jak probíhá vztah přes dopisy?
„Vztah přes dopisy probíhá zajímavěji a intenzivněji nežli obvyklé typy vztahů. Jde vlastně o znovuzrození nejstaršího typu komunikace zamilovaných. Vzpomeňte si na svazky zamilovaných dopisů převázaných stuhami v románech či filmech. Dopis si můžete číst třeba stokrát, máteli chuť. Vše lépe promyslet. Navíc, co je psáno, to je i dáno… “

Byl jste odsouzen za zorganizování vraždy manželky, ale nikdy jste se nedoznal. Víte už, kdo nechal vaši ženu zavraždit a proč?
„Ženu nechal zavraždit Jaromír Prokop, skutečný boss Berdychova gangu, nyní na útěku a v nepřítomnosti odsouzený na čtrnáct let. Důvod byl, že ji okradl… Chtěl peníze a Discoland. Toto uvedl u soudu, když soudili Berdycha, jistý Žalud a doložil i fotkou odcizeného šperku z ženina trezoru. Policie toto nyní intenzivně šetří, stejně jako i další vraždy spáchané i na mne. Slyšel jsem, že člověka, který na mě střílel, už policie zadržela. Doufám, že pukají ledy a že se brzy veřejnost dozví, že Ivan Jonák manželku zavraždit nenechal. Dost lidí už ví, že sedím nevinně. Ale! Zatím mi umřel táta, syna mi vzali a dcera je na drogách… O penězích, které mi výkonem trestu unikly, ani nemluvím.“

Půjdete si to s tím dotyčným po propuštění vyřídit?
„Ne. Nechci se snižovat na jeho úroveň.“

Kdy jste se naposled opravdu něčeho nebo někoho bál?
„Otázka strachu je pouze otázkou představ. Strach nevyvolávají obavy z toho, co se stane, protože to nevíme. Odbourámeli představy, odbourá se strach. Například každý se nejvíc bojí smrti. Ale neníli tu smrt, proč se jí bát? Jsemli tu já, není tu smrt. A až tu bude smrt, nebudu tu ani já. Roman Skamene to krásně zevšeobecnil… »Nesmíš se nikdy posrat!« Zeptejte se ho, řídí se tím.“