Hana Brejchová: Forman mě svlékl za pětistovku!

Jednu z hlavních rolí ve filmu ztvárnila tehdy mladičká Hana Brejchová (65), kterou jsme navštívili v Domě s pečovatelskou službou ve středočeském Buštěhradu, kde dnes žije.

Jaké má vzpomínky na natáčení, na Miloše Formana a zda byli se slavným režisérem milenci, prozradila herečka exkluzivně Aha!.

Vzpomenete si, jak vznikal Film Lásky jedné plavovlásky?

„Samozřejmě, ten film je v podstatě o mně. Když se začal točit, bylo mi necelých sedmnáct. Vždycky, když jsem měla nějaké trápení, svěřovala jsem se Milošovi, který byl manželem mé sestry Jany. Byl to vlastně takový můj zpovědník, kamarád a důvěrník, kterým je v podstatě dodnes. Nechal mě vyplakat a po mém odchodu si všechno zapisoval. Tak postupně vznikal i scénář k Láskám. Včetně postavy lesníka, který byl i ve skutečnosti mojí platonickou láskou a kvůli kterému jsem si řezala žíly.“

Jakým způsobem vám Miloš Forman roli nabídl?

„V době, když jsem studovala na gymnáziu, jsem dostala těžkou infekční žloutenku a musela jsem přerušit ročník. V té době přišel Miloš s nabídkou, jestli bych si nechtěla zahrát ve filmu. Kývla jsem na to. Byla jsem i ráda, že si něco přivydělám, doma nás bylo šest sourozenců. Z nabídky jsem měla radost.“

Kolik činil váš honorář?

„To vím přesně. Na den to dělalo 140 korun, dohromady za hlavní roli jsem dostala asi 5 000 korun. A to mi ještě Miloš za nahou scénu prosadil příplatek 500 korun.“

Jaká byla s Milošem Formanem při natáčení spolupráce?

„Vždycky před natáčením scény mi popsal situaci, ale scénář mi nikdy neukázal. Chtěl, abych to zahrála podle sebe, tak jak jsem mu to sama dříve vyprávěla. Takhle jsem natočila celý film, podle svých pocitů a bez scénáře. Točit jsme například začínali poslední scénou filmu, vůbec jsem neznala časový sled děje. Že tam budu někdy nahá, to už jsem vůbec netušila.“

Kdy jste se o nahé scéně s Vladimírem Pucholtem dozvěděla?

„Kdybych to věděla hned na začátku, v životě bych tu roli nevzala. Nikdy! Miloš za mnou jednou přišel a řekl mi, že zítra točíme s Vláďou Pucholtem a já tam budu v kombiné. Hned jsem začala brečet, ale on neustoupil a trval na tom.“

Takže na vás šel postupně…

„Když přišel Vláďa, řekl Miloš, že to nasvítíme a že všechny ostatní vyhodí. Zůstala tam jenom skriptka, kameraman Ondříček a Miloš. Scéna se nasvítila a Miloš mi najednou řekl – »Hani, to kombiné půjde dolů«. Začala jsem zase neuvěřitelně plakat a prosila ho, ať to tak neděláme.“

Zjevně jste nepochodila, protože realita byla ještě tvrdší.

„Byl neústupný a tak jsem se s brekotem svlékla do podprsenky a kalhotek. Jenže Miloš mi vzápětí oznámil, že dolů půjde všechno. Dostala jsem záchvat, nadával jsem mu, brečela, jak já ho v tu chvíli nenáviděla. Ale neměla jsem šanci. Vymohla jsem si alespoň, že nebude nic vidět a natočilo se to co nejrychleji.“

Vladimír Pucholt vám situaci nějak usnadnil?

„Usnadnil mi to tak, že se mě vůbec nedotýkal. Jenže zádrhel přišel v té závěrečné milostné scéně, kdy na mně ležel a líbal mě na krk. To už jsem mohla mít alespoň kalhotky a on byl v trenýrkách. Když jsme se tedy jako milovali, Milošovi se pořád něco nelíbilo a tak se scéna několikrát opakovala. Asi po pátém opakování se ve Vláďovi probudil chlap a došlo ke ztopoření jeho určitých partií. Řekla jsem jen – No, Vláďo! On vstal a řekl: »Já se taky na to můžu kur.. vys…!« Odešel pryč a Miloš jen koukal.“

Vídali jste se ještě někdy po natáčení?

„Poté, co emigroval, jsme se už neviděli.“

Jaké vzpomínky máte na Josefa Šebánka a Miladu Ježkovou, kteří ve filmu tak mistrně ztvárnili rodiče Vladimíra Pucholta?

„Pan Šebánek byl bezvadný. Takový pohodář s bříškem. Rád se najedl, moc nediskutoval a měl rád pivo.  A také měl výborné hlášky, byla s ním zkrátka sranda. Paní Ježkovou jsem moc ráda neměla. Byla jiná krevní skupina. Zato Vladimír Menšík, ten mě při natáčení spolehlivě odbourával, až mě Miloš musel napomínat.“

Po úspěchu filmu jste byla s Milošem Formanem i na festivalu v Benátkách. Stoupla vám sláva do hlavy?

„Ne, vždycky jsem byla normální holka. S filmem Lásky jedné plavovlásky, který byl nominován na Oscara, jsem projela celý svět, všude na festivalech mě chtěli vidět. Mimochodem v Benátkách jsem za nejlepší ženský herecký výkon obsadila třetí místo, až za mnou se umístila taková hvězda, jakou byla Claudia Cardinalová. První byla tenkrát Annie Girardotová.“

V kolika filmech jste ještě hrála?

„Bez těch různých štěků jich bylo asi šest. Ale ty čurdy, jak se říká, těch bylo moc.“

Kolik vám bylo, když začal Miloš Forman chodit s vaší sestrou Janou Brejchovou?

„Když začal chodit s Janou, bylo mi asi dvanáct let. Často, když přišel, tak jsem lítala někde venku s klukama a on chtěl, abych mu zavolala Janu. Šla jsem tedy vyřídit vzkaz a Janu to stálo padesátikorunu. Hned jsem jí totiž pohrozila, že to jinak řeknu mamince.“

Stýkali jste se s Milošem Formanem i po jeho rozvodu s Janou Brejchovou?

„S Milošem jsme zůstali kamarádi dál, mám od něj spousty dopisů, věděl o mně vše. Navštěvovala jsem ho v jeho bytě, kam jsem mu také často přinesla borůvky. On je miloval se smetanou, pro kterou mě pak posílal do nedalekého obchodu. Byl to pohledný chlap, v jeho bytě jsem potkávala plno známých hereček. Jiřinku Jiráskovou, Helgu Čočkovou nebo Věru Křesadlovou, kterou si později vzal. Náš vztah narušila mnohem později až jeho nynější manželka Martina Zbořilová, která nechtěla, abychom se stýkali.“

Neříkejte, že jste si s Milošem nezačala nějaký románek…

„Ne, vím, co myslíte, ale sex jsme spolu nikdy neměli. Ani jednou na mě nesáhl.“

Když v Praze natáčel Amadea, potkali jste se?

„Ano, měla jsem tam přece malou roličku. Na natáčení jsem vzala i své dcery. Ale v Americe jsem ho nenavštívila. Nikdy jsem neměla tolik peněz, abych měla na letenku. A v životě by mě také nenapadlo, abych si mu řekla o peníze na zaplacení cesty.“

Nějakou vzpomínku z natáčení Amadea máte?

„Filmový kostým mi šil Dodo Pištěk na míru. Látky přivezl z Itálie a vždycky, když jsem si je oblékala, tak byl ve střehu a nabádal mě k opatrnosti. Byla jsem v tom strašně sešněrovaná. Jednou jsem si mu postěžovala, že mě příšerně bolí záda a on mi řekl, ať se uvolním, že mě napraví. Zezadu mě objal, jakoby pověsil a cuknul. Ozvala se rána jak blázen a on byl pyšný, jak to prasklo, jaký je machr. Jen mně ale bylo v tu chvíli jasné, co ten zvuk způsobilo. Že mi nekřupnul páteří, jak se to dělá, ale že ty drahé šaty roztrhl. Raději jsem se mu to ani neodvážila říct a hned jsem je dala švadlenám na opravu.“

Se sestrou Janou se stýkáte?

„Ne. I když se všude píše, že jsme se rozkmotřily kvůli Milošovi, není to pravda. Věci se mají jinak, je to mezi námi.“

Jak dlouho už spolu nemluvíte?

„Asi třicet let. Nevoláme si, ani si nepíšeme.“

Kdybyste se potkaly třeba na ulici, jak by to dopadlo?

„To už se stalo mockrát. Třeba na různých rautech, kde byl i Jaromír Hanzlík. Já vždycky pozdravila první, ona jen podle nálady. Například Terezku, když byla malá, jsem hlídala zhruba čtyřikrát do týdne.“

Jak jste se dostala do domova s pečovatelskou službou?

„Před lety jsem vyhořela a byla dva měsíce v nemocnici kvůli otravě kysličníkem uhelnatým. Zkrátka jsem se probudila až tam. Potom jsem si podala žádost do domova s pečovatelskou službou a jsem tady moc spokojená. Poznala jsem tu i přítele, který byl o dvaadvacet let starší než já. Byli jsme spolu dva a půl roku a on bohužel zemřel na mozkovou mrtvici. V nemocnici, v mých rukách.“

Jak jste na to po zdravotní stránce vy?

„Podepsal se na mně stres, poté, co jsem vyhořela a mám cukrovku. V poslední době se mi to hodně zlepšilo, ale prášky musím brát pořád. Můžu jíst skoro všechno, ale s mírou.“

Když dávají »Lásky« v televizi, díváte se?

„Ano. Vždycky zavzpomínám na lidi i atmosféru kolem natáčení. Taky mám velkou radost z toho, že se film stále líbí, i po tolika letech. Mimochodem, všimněte si, že Miloš nenatočil film, který by skončil happyendem.“

O Miloši Formanovi

„Vždycky chtěl, abych ho drbala ve vlasech. Musela jsem sedět vedle něj, i když jsme jeli vlakem do Benátek a drbat ho vzadu na hlavě. Vlakem jsme jeli proto, že se bál letět letadlem. Během cesty mě to ale už omrzelo, tak si sedl naproti mně, sundal si ponožky a chtěl masírovat chodidla. Občas mi také psal, že je líný jak prase. Takže znám i jeho slabší chvilky.“

O Vladimíru Pucholtovi

„Připadal mi pořád jako dítě. Byl hrozný hračička, stále něco vymýšlel, samé srandičky, ale jinak byl úplně bezvadný. Bydlel s ostatními na hotelu, zatímco já jsem byla v ubytovně s holkama, abych se s nimi sžila a nasála to ovzduší. Vláďa si koupil takovou stříkačku na vodu a z okna kropil lidi. Měl pak hroznou radost, když si nějaké holky otevřely deštník, v domnění, že prší. Říkal, že je to hrozná prdel. Byli jsme kamarádi až do těch milostných scén. Ani jemu se moc nezamlouvaly.“

O Vladimíru Menšíkovi

„Ve scéně, kdy pro mě jde ve vojenské uniformě tančit, mi Miloš kladl na srdce, že je to voják záložák, se kterým nejsme kamarádi. Nesměla jsem se zkrátka usmívat. Jenže Menšík mě vždycky něčím rozesmál. Například mi pošeptal, že má sedm dětí, že se mu právě zvedá a bude mít osmé. Já měla pusu od ucha k uchu a Miloš křičel: »Hani, nesměj se na něj! Je pro tebe starej!«. Žalovala jsem tedy na Menšíka, že mě odbourává, ale ten to okamžitě popřel.“

Osmdesátník Miloš Forman

Světoznámý režisér Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman, včera oslavil osmdesátiny. Deník Aha! přináší obsáhlý rozhovor s Hanou Brejchovou, který je jakousi poctou slavnému Čechovi. Přibližuje  období rané tvorby slavného Čecha, jeho nálady, potřeby, slabosti a nechává nahlédnout i do jeho tvůrčích postupů.

Forman je držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA (Britská akademie filmového a televizního umění)ve stejné kategorii.

Přehled jeho filmů:

• Konkurs (1963)
• Černý Petr (1963)
• Lásky jedné plavovlásky (1965)
• Hoří, má panenko (1968)
• Odcházím (1971)
• Přelet nad kukaččím hnízdem (1975, Oscar)
• Vlasy (1979)
• Ragtime (1981)
• Amadeus (1984, Oscar)
• Valmot (1989)
• Lid versus Larry Flynt (1996)
• Muž na měsíci (1999)
• Goyovy přízraky (2007)
• Dobře placená procházka (2009) – záznam představení v Národním divadle

Fotogalerie

11 fotografií