Milan Kňažko: Jsem majitel továrny na smrt!

Stále je šarmantní a ovládá brilantní češtinu. Jak to bylo s jeho odchodem z politiky, jak se daří slovenské televizi Joj a proč vzal roli ruského mafiána v americkém hororu? Tohle všechno a ještě mnoho dalšího na sebe prozradil deníku Aha!

Máte za sebou úctyhodnou řadu rolí. Pamatujete se na chirurga v seriálu Ztráty a nálezy? Jako by tenkrát titul toho seriálu předpovídal váš osud…
„Ježišmarjá, to už jsou léta! Život každého z nás jsou ztráty a nálezy. Ten seriál si pamatuji. Byli jsme všichni hodně mladí.“

V roce 1989 jste se veřejně postavil proti totalitnímu režimu a po zvolení Václava Havla prezidentem jste působil jako jeho poradce. Ale s poměry na Hradě jste prý nebyl příliš spokojen a vrátil jste se na Slovensko. Co se vám tehdy nelíbilo?
„Nevím, kdo a proč takový nesmysl napsal. Pravda je mnohem jednodušší. Na Slovensku jsme vyhráli volby, dostal jsem nabídku do slovenské vlády, anebo jsem mohl zůstat na Hradě. Zvolil jsem pozici ve slovenské vládě. A jestli nějaký pisálek napsal něco jiného, nemá pravdu. Jistěže se mi na Hradě něco moc líbilo a něco se mi trochu nelíbilo. Nebyl to ale důvod, kvůli němuž jsem odjel na Slovensko. Nedramatizoval bych to.“

Náš první rozhovor se konal před mnoha lety v Bratislavě. Tenkrát jste předsedal slovenské Demokratické unii. Jela jsem za politikem Kňažkem, ale celou cestu jsem myslela na oblíbeného herce. Tehdy jste řekl, že nevylučujete jednou svůj návrat k divadlu.
(Úsměv) „Stalo se. Po 13 letech v politice jsem se skutečně rozhodl, že už dál kandidovat nebudu. Otázka je, jestli jsem to neměl udělat dřív. Myslím, že jsem se rozhodl správně. Pochopil jsem do důsledku všechno, proč se dělá politika – mluvím o Slovensku, aby nedošlo k omylu, že si osobuji právo mluvit o Čechách! Prostě jsem se rozhodl z politiky odejít. Jsem svobodnější, nežiju za státní peníze, nezpovídám se veřejnosti ze svých morálních, finančních a pracovních záležitostí…“

Jste také generálním ředitelem slovenské televize Joj. Jak vidíte její budoucnost?
„Joj je komerční televize, vysíláme 24 hodin denně. Pro srovnání: jako Prima konkuruje Nově, stejně tak se má Joj k Markíze. Jedna i druhá se snaží, aby se jí vrátily peníze, nebo aby dokonce vydělala na tom, co vysílá, co kupuje. Myslím, že bychom měli v blízké budoucnosti sáhnout i po seriálech. Pro televize tohoto typu jsou dost zajímavé. Joj jsou teprve čtyři roky. Přišla na trh, když už byl značně zaplněný. Už se dostává do vyrovnaných čísel, což považuji za úspěch i svůj.“

Vrátil jste se na jeviště. Čeští diváci se s vámi setkávají i v seriálu Ulice. Jaké jsou ohlasy na váš návrat?
„Dostal jsem několik dopisů od diváků. Jsou milé a těším se z nich. Slovenská televize poslední čtyři roky nevyráběla ani dramatické pořady, ani filmy. Víte, nejde ani tak o to, abych se já objevoval v televizi. V minulosti už jsem se naobjevoval dost, jde o to, aby mladí herci dostali příležitost a šanci.“

Co Milan Kňažko a ženy?
„Jsem ženatý člověk, mám svou rodinu, je mi jednašedesát, takže úměrně. Má manželka je bývalou tanečnicí bratislavského Národního divadla a jinou ženu mít nebudu.“ (Úsměv)

Vaše největší a nejdůležitější životní zkušenost?
„Povedlo se mi zůstat svobodným v rozhodování. Mám minimálně závislostí, které mohou člověku znepříjemňovat život. Nemyslím tím ovšem závislost na rodině a starost o ni. Zůstat svobodný a nezávislý, to je snad pro člověk největší deviza.“

Kdy jste šťastný?
„Jsou chvíle, kdy člověk je šťastný. Mám dobrou práci, byl jsem šťastný, když se můj syn dostal na vysokou školu nebo když náš pes onemocněl a dobře to dopadlo. Člověk prožívá chvíle štěstí, když se daří jeho rodině, když má kolem sebe dobré přátele.“


Máte nějakou vysněnou postavu, kterou byste si chtěl zahrát?
„Dostal jsem příležitost zahrát si Goetha a Picassa. Možná je to dost i na celý život. Jsem šťastný za takovou příležitost, která se mi »na podzim« života naskytla.“

Říkal jste, že točíte na Slapech?
„Američané tady točí horor a nabídli mi roli, vzal jsem ji. V angličtině jsem už dávno nehrál. Horory vůbec netočíme, zajímalo mě to. Hraju šéfa mafie, Rusa. Jde o velkého bosse, majitele továrny na smrt.“

Populární jste také v Paříži, jak jste se tam vlastně vyskytl?
„Před dvěma lety jsem dostal nabídku, abych učil na slavné univerzitě Sorbonna. Nabídka zněla na rok, dostal jsem k ní i byt. Ale žel, to bych se musel rozloučit s televizí i divadlem, a to nešlo... Taková nabídka se ovšem neodmítá. Udělal jsem proto kompromis. Připravil jsem cyklus pěti přednášek v průběhu 18 dnů. Myslím, že ty, kteří mě tam z katedry politologie a historie pozvali, jsem nezklamal. Vyjádřili mi spokojenost a lítost nad tím, že tam nemohu zůstat.“

Od Francouzů máte i vysoká státní vyznamenání. Jste Důstojníkem Čestné legie a vyznamenání jste dostal od prezidenta Chiraca v roce 2003.
„Jsem také Commandeur literatury a umění, vyznamenání mi udělil francouzský ministr kultury před 14 lety. Takže od francouzské vlády mám dvě nejvyšší vyznamenání a vážím si toho.“

Autor: Jana Havlicová
Foto Aha!: Petr Novotný, ČTK