Dopis Bartošové pro Artura: Lítost i podraz, tvrdí Cimický
Zpěvačka Iveta Bartošová (45) se odhodlala k zoufalému kroku. Syn Artur (14) s ní nekomunikuje, a tak se ho rozhodla oslovit za pomoci médií. Otevřený dopis ale vzbudil mnoho rozporuplných reakcí. Jak Ivetin počin hodnotí psychiatr Jan Cimický? „Vnímám to jako zoufalství matky, která přišla o syna. Dospívající chlapec ale může takovou věc vnímat jako podraz!“ rozebírá dopis specialista na lidské duše.
Je to už několik týdnů, co Artur odmítá komunikovat s mámou Ivetou. Ta se skrývá v Říčanech u rodiny Josefa Rychtáře a dobře si uvědomuje závažnost situace. Marně hledá cestu, jak opět navázat kontakt se synem.
Zkusila to už i přes média, která otiskla její otevřený dopis Arturovi.Cimický ale tento pokus nehodnotí příliš kladně. „Dopis má dvě roviny. První vnímám jako zoufalství matky, která přišla o syna, uvědomuje si své chyby, neví jak dál a hledá pevný bod, o který by se mohla zachytit,“ píše Cimický.
Vzápětí ale dodává, že dopis má i druhou rovinu, která značně poškodí dospívajícího Artura. „Druhá rovina je méně pochopitelná: psát dítěti prostřednictvím médií je podivné. Pokud je smutek a lítost velká, bude asi rodič hledat příležitost, aby mohl s dítětem promluvit přímo, nikoliv přes prostředníka, a tím méně přes tisk.
Dospívající chlapec může takovou věc vnímat jako podraz, protože intimní vztah s matkou, kterou má nepochybně rád, je veřejně propírán,“ podivuje se psychiatr.
KAUZA IVETA BARTOŠOVÁ: Vše o zpěvačce na Ahaonline.cz čtěte ZDE, na Blesk.cz ZDE.
Dopis Ivety Bartošové synovi
Víš, Arťo, je mi hodně smutno. Najednou se mi celý svět rozsypal. Jen velmi těžko hledám slova. Bojím se o tebe a mám hrozný strach být opravdu úplně sama. Děsím se toho, že se mnou nejsi, ale mám stejně tak obavy Tě vidět.
Stydím se za sebe. Kdybys byl tady teď se mnou, nevím, co bych ti dokázala říct. Snad bych ze sebe jenom vypravila: „Promiň...“Vím, je to málo, ale jsem jako rozbitá váza. Každý úlomek mne samotné hrozně bolí. Mám hrůzu ze samoty, ale vím, že ty chceš žít klidně. Já jsem ti to nebyla schopná dát. Promiň mi to!
Prožíval jsi příšerné chvíle a já mučivý strach o tebe. Chci zapomenout na poslední dny i týdny a otevřít nové dveře, novou naději. Uvnitř doufám a věřím, že v sobě najdu sílu jít dál. Ty jsi pro mne jediným pevným bodem ve vesmíru. Vždycky jsi byl!
Já jsem chtěla být šťastná s tebou, místo toho jsem nešťastná bez tebe. Ale hlavně chci, abys byl šťastný ty. Sním o tom, že se dokážeme spolu ještě smát. O tom, že se dokážu zvednout z popela a být tu zase pro tebe. Jen pro tebe. Miluji tě, věř mi, moc tě miluji. Dokážu to.
Chci to kvůli tobě!
Máma