František Nedvěd: Tři neděle jsem se nemohl hnout! Ale už vstávám...

Ale slavný folkař se nevzdává. „Ještě před několika dny jsem se cítil opravdu hrozně, ale už se to lepší. Věřím, že zase bude všechno jako dřív,“ říká.

Františku, jak se cítíte po operaci?
„Rána je v pořádku. Pan doktor Chrobok je opravdu odborník na svém místě. Dal mě do pořádku, takže mi předevčírem odpadl poslední stroupek. Obdivuji ho a touto cestou mu děkuji. Jak vidíte, tohle už je v pořádku, ale mám velké potíže s hlasivkou. Jak mě intubovali, došlo patrně k poškození. Chtěl jsem hned jít zpívat, protože jsem předtím zrušil tři nebo čtyři koncerty. Nedalo mi to, tak jsem další odjel a…“ (odmlčí se)

Jak jste to zvládl?
„Dohodl jsem se se svým ORL lékařem a ten mi doporučil, ať někdy klidně ve zpívání přitlačím. Na první koncert jsem jel do Stupavy, tam to jakžtakž dopadlo, ale bohužel ten další už byl na hraně mých možností. To jsem opravdu musel tlačit na plný pecky.“

To musela být hrůza zpívat takhle na doraz…
„To ano. Měl jsem před sebou čtyři tisíce lidí, kteří seděli a čekali, až zahraju. A ze mě se linul takovej divnej, chraplavej a nedotaženej tón… (zamračí se) To mě trošku sebralo. Samozřejmě jsem se vzchopil, protože jsem věděl, že ty lidi nemůžu zklamat a odejít z pódia.“

Co se vám honilo během koncertu hlavou?
„Dostal jsem se do takový situace, kdy jsem si po polovině pořadu řekl: Tak teď je opravdu konec, já už nemůžu! Ale naštěstí mám takovou povahu, že když se zabejčím, byť bych měl plivat krev nebo se složit po koncertě v zákulisí, koncert odzpívám. Zvládl jsem to, lidé zpívali se mnou, já chvíli recitoval. No a dotáhl jsem to až do vítězného konce, publikum bylo užasný a sklidil jsem nekonečný potlesk. Podpořili mě, jak to šlo.“ (spokojeně se usmívá)

Stejně to musel být ohromný nápor na psychiku… (kývá hlavou)
„Hrál jsem dvě hodiny, každý koncert trval hodinu a ještě mezi nimi byly přejezdy, skoro tisíc kilometrů. Bylo to náročné nejen psychicky, ale i fyzicky. Teď jsem tři neděle ležel jen na zádech a nemohl se hýbat.“

Už víte, co bude dál?
„Minulý týden jsem ještě musel zrušit koncert v Polné. Touto cestou se omlouvám pořadatelům, ale opravdu to nešlo.
Lidé si zaslouží stoprocentní koncerty. (sklopí smutně oči, ale pak zvedne hlavu) Teď se ale konečně začínám cítit líp. Další koncerty hodlám odehrát, tak mi držte palce!“

Co na to vaši lékaři?
„Chodím k nim třikrát týdně. Mám inhalace, píchají mi injekce proti otokům a dostal jsem prášky na pročištění bronchtických cest. Plíce mám čisté, jen ta hlasivka je prostě ztvrdlá. Věřím, že se to postupně spraví a všechno půjde zase jako dřív...“

Autor: Nikola Poselová
Foto: Martin Pekárek