Matragi (53): Chci dítě!

Světoznámá návrhářka českého původu Blanka Matragi (53) přiletěla do Prahy, jelikož 22. září propukne její velkolepá módní přehlídka v Obecním domě a den poté její výstava. Paní Blanka srší neuvěřitelnou energií a na otázky odpovídá s velkým odhodláním. Otevřeně hovoří nejen o situaci v Libanonu a o tom, že s manželem touží po dítěti. Blanka Matragi je jednoznačně dáma na svém místě.

Jak probíhal váš přílet do České republiky vzhledem k situaci v Bejrútu?
„Cesta by normálně do Prahy z Bejrútu trvala tři a půl hodiny, ale díky situaci, která bohužel nastala, jsme cestovali téměř čtyřiadvacet hodin. Najali jsme terénní auto, které nás odvezlo z Libanonu na syrské hranice a tam už to bylo hodně rozstřílené. S hodinovými zdrženími jsme se posouvali dál až do Damašku a poté přes Kypr do Prahy. Báli jsme se, protože situace je stále napjatá. Naštěstí jsme tady i s manželem Makramem. Přivezla jsem dvě stě kilo materiálu na zajištění mé přehlídky, která bude 22. září v Obecním domě, kde bude i má velká výstava.“

Ovlivnila vás momentální situace v Libanonu?
„Určitě mi dala příčinu na zadělání žaludečních vředů. Žijete v absolutním napětí, protože nevíte, jestli to každou chvíli vedle vás nebouchne. Taky mám zodpovědnost za firmu, protože zaměstnáváme švadlenky. Když jsem odjížděla z Libanonu, tak jsme všichni brečeli a loučili se ,jako bych odjížděla napořád. Tak to ale není. Situace je vážná, ale žiji v Bejrútu pětadvacet let a zažila jsem i horší věci, třeba když Bejrút hořel, to bylo opravdu strašné. Jeden reportér se mě ptal, proč jsem z Bejrútu utekla, ale já neutekla! Už jsou dodělané šaty na přehlídku a musím tady vše připravit. Švadleny dostaly dovolenou jako každý rok koncem srpna. Zasloužily si ji, protože už byly unavené a vystresované. V podniku jsme švadleny nechali bydlet, zajišťovali stravu, prostě se pomáhalo, jak se dalo.“

Jak dlouho zůstanete v Praze?
„Určitě do 23. září, kdy budu zahajovat svou výstavu. Hodně lidí mě prosilo o osobní setkání, takže je provedu třeba po mé výstavě a popovídáme si.“

Co musí udělat návrhářka českého původu, aby měla takový věhlas jako vy?
„Vytvářet něco výjimečného a nesklouznout do průměrnosti! Musíte inovovat a zaujmout, odevzdat precizní práci a teprve poté následuje to ostatní. Dělám pětadvacet let včetně sobot a překvapuje mě, když v sobotu někomu zavolám, tak má vypnutý mobil. Z toho jsem v šoku. V Arabských zemích se dělá šest dní v týdnu. Pořád se říká Matragi a princezny, ale tak to vůbec na počátku nebylo. Klientela je velmi náročná. Za co zaplatí, tak od toho očekávají to nejlepší. Když jedu k princezně, vezu stovky návrhů a výkresů. Právě na mé výstavě chci lidem přiblížit svou práci, jak vzniká dokonalá krejčovina a že je o precizním řemesle.“

Jak bude probíhat vaše přehlídka v Obecním domě?
„Hlavním prvkem budou motýli. Přehlídka je věnována ženám bez rozdílu etnik a původu. Jedná se o novou kolekci padesáti šatů. Původně byla plánována šedesátka, ale to se bohužel nestihlo. Možná že některá princezna zapůjčí ještě nějaké róby, které byly teď tvořeny. Nejedná se o retrospektivu. Část přehlídky je věnována malíři Františku Kubkovi, nechala jsem se jím inspirovat. Tyto modely asi ani nebudu prodávat. A přehlídku završí svatební šaty.“

Sledujete tvorbu českých módních návrhářů?
„Neznám jejich tvorbu, teď jsem dlouho nic neviděla. Ale na záznamníku je vzkaz od návrhářky Liběny Rochové, ať přijdu, že má novou galerii. Samozřejmě sleduji zahraniční návrháře, to je moje povinnost.“

Jak si Blanka Matragi vybírá modelky na přehlídku?
„Casting. Všechny agentury mi nabídly své nejlepší modelky. Neprosazuji nikoho, všechny které půjdou mou přehlídku, budou krásné a topmodelky. Nejsem zastánce přeplácaných hvězdiček a propagování jakýchkoliv jmen. Tvořila jsem tu kolekci rok, dívka jen přijde a předvede.“

Co vám chybí v Libanonu z rodné země?
„Lesy, příroda a kultura. Na druhou stranu si sem vždy můžu zaletět, protože vzdálenost v dnešní době není problém. Je zajímavé, že lidé prahnou po tom, co nemají. Češi jezdí na dovolenou většinou k moři. Mě osobně, kdyby dal někdo dovolenou u moře, tak trpím. Každý den snídám a večeřím s pohledem na moře, takže to vylučuji ze svých tužeb. Já nemám ráda dovolené, protože jsem hrozný workoholik.“

Blanko, vy jste také založila sbírku na pomoc Libanonu?
„K tomu mě hlavně motivovali Češi, kteří mi psali překrásné povzbudivé e-maily, jestli nepotřebujeme pomoci a že drží s námi. Na tento popud jsem se rozhodla založit »Sbírku Blanky Matragi v České republice«, ze které se bude financovat obnova škol a nemocnic v Libanonu. Dávám stoprocentní záruku, že peníze půjdou tam, kam mají. Číslo účtu je u České spořitelny 262262262/0800.“

Je něco, co byste v životě nenavrhla?
„Asi něco morbidního, teď jste mě zaskočila… Netvořila bych určitě něco militantního, co souvisí s válkou. Ale přesto si vzpomínám, že jsem kdysi navrhla uniformy pro policejní sbor v Abu Dhabi, ale to je legální ochrana státu.“

Tvoříte výhradně haute couture módu. Co kdyby přišel »obyčejný« člověk a chtěl něco ušít?
„Já tvořím exkluzivní zakázkovou krejčovinu.“

Co vás v poslední době mile překvapilo?
„Napsaly mi dívky z Moravy, že jsou měsíc na brigádě a že jejich snem je, aby mě potkaly na mé výstavě. Odpověděla jsem jim, že tam samozřejmě budu a ať napíšou a já je osobně provedu. Byla jsem také mladá a chodila na brigády. Šetřila jsem si na boty, které stály tisíc korun.“

Jak o sebe dbáte?
„Jsem šílený dříč sama k sobě. Pravidelně každé ráno třicet minut cvičím, i když vstávám třeba hodně brzy. Můj muž ze mě šílí, ale já věřím, že jakmile jednou vynechám ranní cvičení, tak už se do cvičebního režimu nevrátím. A k tomu ještě třikrát týdně chodím cvičit taibo a body step. Používám kvalitní krémy s botoxem, ale na kosmetice jsem nebyla snad třicet let, nemám na to čas. Hodně velkou roli hraje má výborná a zdravá strava v Libanonu. Myslím si, že návrhářka má vypadat dobře, protože vedu dialogy s těmi nejbohatšími, takže musím mít i přehled třeba o kosmetice. V Libanonu mi nabízejí různé kliniky, abych vyzkoušela všemožné metody, ale fakt na to není čas.“

Jak se díváte na plastické operace a jste spíše zastáncem, či odpůrcem?
„Spíše zastáncem. Ať si každý dopřeje, co mu udělá dobře a pomůže zlepšit sebevědomí.“

Jste zatím bezdětná, uvažujete o dítěti?
„Čekáme a doufáme.“

Osvojíte si dítě?
„To neřešíme, možná se to povede normální cestou. Prostě to dítě bude naše.“

Máte nějaký požitek, bez čeho si nedovedete představit svůj život?
„Jednoznačně bez své práce.“

Autor: Diana Mužíková-Vrbová
Foto pro Aha!: Makram Matragi, Robert Vano