Kubišová & Bílá: Pod širákem se zpívá skvěle!

PRAHA – Zpěvačky Martu Kubišovou (63) a Lucii Bílou (40) spojuje nejen přátelství, ale také velká láska k divadlu. Lucie je spolumajitelkou Divadla Ta Fantastika a Marta zase našla svůj druhý domov v Divadle Ungelt. Nyní, před prázdninami, spolu vystupují v sérii koncertů na hradčanském Novém světě, kde si dnes, před koncem sezóny, zazpívají naposledy. A právě zde vznikl i tento netypický rozhovor…

Vzpomínáte si na vaše první společné setkání?
Marta:
„Vzpomínáme. Bylo to v Divadle Ta Fantastika při benefičním představení Lucie na bílo.“
Lucie:
„Aha.“
Marta:
„A rovnou jsme si »střihly« písničku Dobrodružství s bohem Panem, kterou zpíváme i na letošních koncertech.“

Kdy jste poprvé slyšela o zpěvačce Martě Kubišové?
Lucie:
„Já jsem přesný prototyp dítěte české země, které Martu znalo již dávno. Mám doma velké množství jejích vinylových desek. Tou nejzamilovanější je pro mě Lampa. Tu jsme si již vlastně jednou spolu také zazpívaly.“
Marta:
„Ano, ano. Vzpomínám si.“
Lucie:
„Já vnímám Martu strašně dávno. Je to jeden z mála lidí, který když přijde s čímkoli, tak do toho jdu.“
Marta:
„A kdysi při předávání cen TýTý jsi se mi hodně klonila, pamatuješ? Tím jsi mne úplně rozhodila! Říkala jsi hluboká poklona…“
Lucie:
Jéé... (směje se)
Marta:
„A já nevěděla, jak na to reagovat…“
Lucie:
„Ale na to se nic neříká…“ (smích)
Marta:
„Taky jsem si už tehdy říkala, že Lucka je bohem políbený a talentovaný člověk.“
Lucie:
„Talent je talent. Ale pak je také ještě druhá věc, a to velké člověčenství, a proto tehdy ta poklona ode mne byla na místě.“
Marta:
„Nu ju, ale stejně nevím, jak se v té chvíli mám přesně zachovat.“

Kdy jste se poprvé navzájem jako zpěvačky zaregistrovaly?
Marta:
„Její »teniskové« začátky jsem tenkrát vůbec nezaregistrovala. Až v začátku mé druhé kariéry se i do mého povědomí dostala písní Láska je láska. Říkala jsem si, tak toto je opravdu úžasný hlas. Věděla jsem, že ji čeká velká budoucnost.“
Lucie:
„Já jsem toho v těch »Teniskách«, když mi bylo devatenáct, také moc nepředvedla.“
Marta:
„Tak já jsem se v té době stejně moc nedívala na televizi…“
Lucie:
„To je dobře.“ (smích)

Co vás vedlo k tomu, abyste si na koncerty pozvala právě Lucii Bílou?
Marta:
„Protože se koncerty jmenují Marta Kubišová a přátelé…“
Lucie:
„A my dvě si už tykáme!“
Marta:
„Ráda se stýkám s lidmi, kteří v muzice něco znamenají. Mrzí mne, že Karel Gott je pořád terčem mediálních útoků, protože přečetl Antichartu. U Vaška Neckáře a Heleny Vondráčkové jsme to divákům, co, kdy a jak bylo, vysvětlili v roce 1994. Karla znám osobně léta a vím, že je to strašně hodný a poctivý člověk. A byl tam tehdy »nahnaný« jako všichni, proto mi to opravdu nevadí. A v roce 1970, kdy se o mně říkalo, že umírám, tak mimo jiné za mnou doběhl i Kája s velkou bonboniérou v krokodýlí kůži. Přišel i Petr Hejduk, což mne potěšilo. Jinak kromě příbuzných nepřišel nikdo. V tu dobu jsem již byla pro tehdejší režim totiž hodně nepohodlná. Proto si Karla vážím.“
Lucie:
„To já byla tenkrát malá holka, tak jsem nepřišla… Jinak bych tam byla určitě také.“ (smích)

Jak se vám bude zpívat pod širákem?
Lucie:
„Já jsem odkojena big beatem. Je krásné zpívat pod modrým nebem.“
Marta:
„A víš, že já jsem se trochu bála, aby to vám, mým hostům, nevadilo?“
Lucie:
„Tak to vůbec ne! Já takové věci neřeším. Myslím, že i pro zvukaře jsem celkem pohodové dítě i takto v přírodě. Zpívala jsem již několikrát v dešti. A naopak oceňuji, že lidé i přes liják zůstanou a poslouchají naše písničky.“

Končí sezóna. Kam se chystáte na dovolenou?
Lucie:
„Strašně nechci mít prázdniny! Nejsem zvyklá mít prázdniny a letos je mám. Vloni jsem je měla asi týden a pořád jsem pracovala… Teď nezkoušíme nic. Když totiž nyní dostanu nějakou nabídku, tak s díky odmítám a vysvětluji, že už budu, snad, konečně těhotná. Nechci nikomu udělat čáru přes rozpočet…“
Marta:
„Přestaň na to myslet. Uvidíš, že když tomu necháš volný průběh, a bude se to nejméně hodit, tak se to povede! Znám to z vlastní zkušenosti. Když jsem se po čtyřech letech manželství smířila s tím, že už dítě nebude, najednou jsem otěhotněla.“
Lucie:
„Já vím, jenže když odpovídám za celý soubor a divadlo, tak to musím plánovat. Je totiž na mně závislých hodně moc lidí. Nemůžu to nechat jen tak volně plynout.“
Marta:
„Ještě abych se vrátila k otázce dovolené. Pojedu s dcerou a se psem na Lago di Garda.“

Co vám v tomto roce udělalo největší radost?
Marta:
„Budu šťastná, až ten pracovní shon bude za mnou.“ (smích)
Lucie:
„Já mám vlastně tady na Novém světě ve středu poslední představení v této sezóně. Jsem celkem nabitá energií a je mi fajn. Mám chuť do práce. Určitě si ale nějakou činnost vymyslím. Třeba na zahrádce… Mám pocit, že je tento rok nějak lépe naladěný. Ten minulý byl dost nervní. Letos vše běží celkem jako »po másle«. Vdala jsem se, co si letos můžu ještě víc přát? A aby můj muž nezapomněl na výročí, tak jsme se vzali na mé narozeniny. Tak doufám, že nezapomene i na ty narozeniny…“ (smích)

Autor: Jiří LANDA
Foto Aha!: Hana KALVACHOVÁ