Iveta Bartošová: Zpívat se sestrou? Nikdy!

Iveta vůbec nechtěla zpívat se svým dvojčetem Ivanou alias Vianou. Dokonce na ni žárlila, protože je lepší zpěvačka než ona.

27. dubna 2008 • 07:45

Vytvořit se sestrou duo a zpívat se svým dvojčetem? Tak to v žádném případě! Iveta Bartošová (42) zkrátka chtěla být vždycky sólistka! Navíc její dvojče bylo vždycky lepší zpěvačkou a to je »vada«, která se nezapomíná.

Zkrátka dvojčata Iveta a Ivana Bartošovy moc spole- čného nemají. Snad jen touhu prosadit se jako zpěvačky. Zatímco Ivetě se to podařilo, Ivaně moc ne. Proč? Iveta nechtěla. A nejen to! Nedělník Aha! vám exkluzivně přináší ukázky z knihy Odhalená pravda, která je neauto- rizovaným životopisem Ivety Bartošové.

„To bylo překvapení. ,Je tam ještě jedno!‘ zvolala zdravotní sestra, která asistovala na Velký pátek 8. dubna 1966 v malebné valašské vísce Čeladná v beskydském podhůří při porodu Zlatavy Bartošové. V těch dobách totiž ještě neexistoval ultrazvuk, a tak se maminka Bartošová dozvěděla, že to jsou dvojčata teprve na porodním sále. Iveta si ale počkala, narodila se až jako druhá z jednovaječných dvojčat. Patnáct minut po své starší sestře Ivaně,“ začíná kniha, která vznikla bez Ivetina souhlasu. Doma, v Kopané u Frenštátu pod Radhoštěm, se na sestřičky těšil o dva roky starší bratr Lumír a tatínek Karel.

Každá je ale úplně jiná

Vztah Ivety a Ivany byl již od samého počátku složitý. Přestože jsou jednovaječná dvojčata, každá z nich je naprosto jiná. Ivana byla odjakživa energická, odolná, průbojnější, trucovitější a měla více sebedůvěry i sebejistoty. To vše Ivetě chybělo, a vlastně chybí po celý život. Od dětství byla – a zřejmě pořád je – uzlíček nervů, přecitlivělá, tichá, naivně důvěřivá a poddajná. „Iva si vzala energii i odolnost, a na mě jako by nezbylo. Lítala s klukama, raději nosila kalhoty, jezdila na koních. Já jsem spíš klidná, plachá, poslušná,“ přiznává Iveta. Přesto se jí však podařilo stát se podstatně úspěšnější a známější než dvojče Ivana. Možná proto, že je velmi tvrdohlavá a umí si jít za svými cíli.

Na základní škole spolu Iveta s Ivanou neseděly v lavici. „Rozesadili nás, abychom na sebe neměly špatný vliv,“ prozradila Iveta, která se sestrou často nešla ani do tanečních. „Já tam chodila na rozdíl od sestry s radostí. Ivča stávkovala. Nechtěla být mé dvojče. Jako partnery jsme měly dva kluky, taky dvojčata, kteří vypadali úplně stejně.“ Přesto spolu obě holky už odmalička hodně držely. „Ve škole jsme ani nepotřebovaly jiné kamarády. Když jsem odešla v sedmnácti do Prahy, Ivču to táhlo pořád za mnou. Tak dlouho bojovala, až se jí to povedlo.“

Zpívající dvojčata? Nikdy!

A podvědomě Ivana počítala, že jí její dvojče v Praze s pěveckou kariérou pomůže! Zvlášť po tragické smrti Petra Sepéšiho, kdy se Iveta vydala po krátkém hledání na sólovou dráhu pod ochrannými manažerskými křídly tehdy mocného Ladislava Štaidla. Jenže pomoci od nejbližšího člověka se nedočkala!

„Ivana je paní zpěvačka. A myslím tím Paní zpěvačka s velkým P. Má totiž na rozdíl od Ivety pokoru. Rok jezdila kolem světa na lodích a ví, co je to dřina. Občas mi doma pustila nějaký svůj demáč a musím říct, že má opravdu zdravý zpěv. Ze začátku kariéry ji ale Iveta neměla vůbec ráda. Když jsem chtěl, aby byly holky spolu a domluvil jsem jim šňůru koncertů, tak se mohla Iveta zbláznit. Absolutně si postavila hlavu, prý to nepřipadá v úvahu, nebude zpívat. Říkal jsem jí, ať nechá sestře alespoň jednu písničku, přece jí taky někdo pomohl, tak ať ona pomůže vlastní sestře... Ivana byla nakonec rozumnější než já a řekla, že ne. Prý by to Iveta neunesla, a že do toho raději nepůjde. Ivana je opravdu velká zpěvačka, opravdový formát a na rozdíl od Ivety se sama dokázala prosadit i v zahraničí,“ vzpomíná v knize Odhalená pravda Ivetin první manažer Tomáš Gottlieb.

Proti byl prý i Štaidl

A jeho slova potvrzují i saxofonista a dirigent Felix Slováček a skladatel Pavel Vaculík, kteří kdysi dali dohromady Ivetu Bartošovou s Petrem Sepéšim a natočili s nimi jejich veleúspěšné album Knoflíky lásky a poté úzce spolupracovali i s Ivanou Bartošovou. „Celou dobu, ještě než se zabil Sepéši, ale i po jeho smrti, jsem se snažil, aby Iveta zpívala se svou sestrou. Jsou to jednovaječná dvojčata, jedna blondýna, druhá černá… Iveta – Ivana. Obě výborně zpívaly. Zkrátka všechno to marketingově nahrávalo a báječně zapadalo do sebe. Navíc by měly kariéru až do důchodu, protože když zpívají dvojčata, tak je to vždy zajímavé. Pamatuji si, že proti tomu byl tenkrát hodně Láďa Štaidl. A Iveta také nesouhlasila. Myslím, že už tenkrát to bylo nešťastné rozhodnutí,“ ohlíží se zpět Felix Slováček. „U Bartošů doma se podle mě scházela rodinná rada, a ta rozhodla: »Iveta začala zpívat dřív, tak jí to necháme...« Iveta nesla evidentně těžce snahu sestry zpívat a Ivana pak odešla do Švýcarska,“ doplňuje jej Vaculík.

Podle Felixe Slováčka zkrátka Ivaně vadilo, že s ní vlastní sestra – dvojče nechce mít umělecky nic společného. „Myslím, že jí to dokonce hodně vadilo. A podle mého názoru to vadilo i její mamince, protože to braly dost rodinně. Láďa byl ale tenkrát pan Někdo. Na mě se obě dívaly z pozice orchestru Československého rozhlasu a na Láďu z pozice Orchestru Karla Gotta – a to bylo něco neporovnatelného,“ vypráví v neautorizovaném životopisu Ivety Bartošové Slováček.

Kvůli Ivetě ji přejmenovali

Ivana se dokonce musela po několika prvních vystoupeních kvůli Ivetě přejmenovat, protože jí vadilo, že když bylo někde napsáno pouze I. Bartošová, nebylo rozpoznatelné, zda se jedná o Ivetu či Ivanu! „To jsme dělali pořad Dva z jednoho města v Brně. Byl jsem jeho hudební dramaturg a tam došlo k Ivaninu přejmenování. Seděli jsme u jednoho stolu s Láďou Štaidlem, Felixem Slováčkem a ještě s někým a řešili jsme, jak je rozlišit, jestli se bude přejmenovávat, nebo ne. A nakonec z Ivany vznikl krásný přesmyk na Vianu,“ říká Pavel Vaculík, který s Ivanou alias Vianou spolupracoval od jejích pěveckých začátků v Praze.

„Ivana přišla za Felixem, že chce zpívat. Felix mi tedy zavolal a říká: ‚Mám problém, je tady Ivetina sestra. Musíš přijít a zkusíme něco vymyslet.‘ Přijel jsem k němu domů, a tam jsem si ji poslechl a uznal, že má opravdový dar zpěvu. Napsal jsem jí nějakých pět, šest věcí, například Dotek lásky. Lidé si ji ale pořád pletli s Ivetou, protože měly snadno zaměnitelné hlasy,“ popisuje v knize Odhalená pravda Vaculík.

Ivanina kariéra se, i přes Ivetinu nechuť pomoct vlastní sestře, rozjela. Možná i proto, že Ivana byla bezesporu lepší zpěvačkou než Iveta. Debutový singl s písněmi Dotek lásky a Touha jí vyšel v roce 1988. O rok později vydal Supraphon na singlu její největší hit Pojďme se zbláznit, který doplňovala na »B« straně píseň Co dokážeš sám. Ivana bodovala v letech 1988 až 1991 okolo dvacátého místa v tehdy prestižní anketě popularity Zlatý slavík. „Ivana jezdila s TOČRem jako sólová zpěvačka. Udělali jsme velké turné po plesfestech v NDR a měla tam velký úspěch. Když od nás odešla, tak jsem potom už její kariéru nesledoval, šla totiž zpívat někam do baru a nakonec skončila někde ve Švýcarsku. Celkem jsme spolupracovali asi dva roky,“ dodal Slováček.

Ivana utekla do Švýcarska

Po několika letech se nakonec Iveta nad sestrou smilovala a vzala ji jako hosta do svého koncertního turné Iveta ’90. Původně plánovaný host Darinka Rolincová (dnes Dara Rolins) totiž náhle ze Štaidlovy stáje odešla a koncertovat s Ivetou odmítla. Viana v pořadu zpívala pět písní, ale brzy Iveta rozhodla, že to je moc a dvě škrtla. Ivana nakonec odjela do ciziny. Rok zpívala na lodi a po barech. Později dělala diskžokejku ve Švýcarsku, kde se i vdala a dnes tam má s manželem obchod. Když už Ivana žila několik let ve Švýcarsku a na pěveckou kariéru u nás zapomněla, těhotná Iveta s ní v roce 1996 nazpívala duet S láskou na své album Čekám svůj den.