Jiří George Suchánek: Byl jsem u atentátu na Kennedyho!
9 fotografií
Byli jsme manažer a zpěvák, ale především opravdoví kamarádi! Tak vzpomíná na Karla Gotta (†80) jeho dlouholetý zámořský manažer Jiří »George« Suchánek (84). Jak dostal českého Slavíka do newyorské Carnegie Hall? A jak se George nachomýtl k atentátu na Bobbyho Kennedyho (†42), bratra rovněž zastřeleného amerického prezidenta Johna F. Kennedyho (†46)?
Čím pro vás Karel byl?
„Dělal jsem mu manažera pro Ameriku a Kanadu přes třicet let. Jsem Karlovi nesmírně vděčný, že mi dal takovou důvěru. Vždycky jsem pro něj chtěl to absolutně nejlepší.“
Pro Karla jen to nejlepší?
„Jistě! Zajišťoval jsem pro něj ty nejlepší haly. Jednou jsme hráli v jedné z deseti akusticky nejlepších hal na světě.“
Jak vaše spolupráce začala?
„Začalo to celé někdy po roce 1980. Karel měl mít koncert v Atlantic City. Zjistil jsem, že o tom nikde nikdo neví, nebyla žádná reklama. A tak jsem se toho chopil a začal to organizovat.“
Carnegie Hall
„Když jsem to tehdy Karlovi navrhl, na rovinu mi řekl – co blázníš, Jirko, v New Yorku na mě nikdo zvědavý nebude... Karel s Helenou byli první čeští popoví umělci, kteří kompletně vyprodali tenhle hlavní obrovský sál.“
Bylo náročné to zařídit?
„Příprava koncertu mi trvala čtyři a půl roku. Třikrát mi to americké úřady celé zrušily. Ale nevzdal jsem to.“
Bylo to náročné i finančně?
„Celá sranda tehdy stála sto dvacet tisíc dolarů. Když se udělala finální bilance a vyplatil jsem všechny náklady, zbyl mi čistý zisk kolem třiceti tisíc dolarů.“
Vzpomenete si na vaše úplně poslední setkání s Karlem?
„Karel mi sám zavolal, když jsem byl zrovna v Praze. Z plánované jedné hodiny bylo nakonec dvanáct hodin čistého času. Povídali jsme si celou noc.“
Bylo to těžké loučení?
„Najednou se Karel tak zvláštně podíval kolem sebe, udělal krok ke mně, pevně mě objal, položil mi hlavu na rameno a potichu povídá – Jirko, my jsme toho spolu strašně moc zažili, měl jsem za svůj život desítky a desítky různých manažerů, ale my dva jsme u toho všeho byli opravdoví kamarádi...“
Před svou manažerskou dráhou jste pracoval jako šéf banketů v Ambassadoru, nejslavnějším hotelu Hollywoodu.
„Ano, tam jsem se stal přímým svědkem atentátu na senátora Roberta Kennedyho, který byl zastřelen přímo v naší hotelové kuchyni v roce 1968.“
Pamatujete si, jak se to tenkrát událo?
„Úplně přesně, jako by to bylo včera! Po projevu měl ze sálu odejít hlavním vchodem, jenže tam to bylo neuvěřitelně ucpané lidmi a nedalo se projít. Jeho bodyguardi přiběhli k nám do kuchyně a ptali se, jestli by mohli jít zázemím. Během deseti minut přiběhl jeden španělský číšník a nepříčetně křičel – střelili Kennedyho v chodbě! Celá kuchyň se tam rozběhla. Viděl jsem ho ležet na zemi.“
Viděl jste i jeho vraha?
„Palestinec Sirhan Sirhan, který ho údajně zastřelil, měl u sebe malou pistoli na osm nábojů. Jenže vyšetřovatelé na místě činu v té chodbě napočítali celkem třináct kulek.“
To už muselo být otravné...
„Třetí den ráno přijela stavební firma, ten kus dřevěného rámu s těmi kulkami zevnitř kompletně vyřízla, namontovala nové zárubně a bylo po fotografování i po důkazech. Byl jsem u toho, když se psala americká historie.“
9 fotografií
