Drsná slova Soukalové: Z přiznání mrazí
Stala se mistryní světa, vozila medaile z olympiád a patřila mezi nejlepší biatlonistky planety. Gabriela Soukalová (36) přitom přiznala, že v dětství rozhodně nebyla sportovním zázrakem, který by všechny vrstevníky nechával za zády. Bez pomocných koleček se naučila jezdit až kolem šesti let – a navíc jako poslední dítě v ulici!
Bývalá biatlonová královna Gabriela Soukalová se už brzy stane dvojnásobnou maminkou. Ještě před porodem však otevřela téma, které dokáže mezi rodiči rozpoutat pořádně vyhrocené debaty. Vadí jí, jak často dospělí poměřují své děti a soutěží o to, čí potomek začne dříve chodit, mluvit, lyžovat nebo jezdit na kole.
„Každé dítě má své tempo. Nenechte se jako rodiče vtáhnout do závodu, kdo z našich dětí bude umět něco jako první,“ napsala Soukalová na sociální síti.
Podle nastávající maminky není důvod propadat panice jen proto, že dítě zvládne některou dovednost později než jeho vrstevníci. Sama ostatně nabídla příklad, který by u jedné z nejúspěšnějších českých sportovkyň čekal málokdo.
„Když jsem byla malá, naučila jsem se jezdit na kole bez koleček jako poslední ze všech dětí u nás v ulici. Bylo mi asi šest let,“ přiznala otevřeně.
Právě tehdy by prý jen málokdo hádal, jak mimořádná sportovní kariéra ji v budoucnu čeká. „Nejspíš by tehdy asi nikdo kromě mých rodičů nevěřil, že můžu mít nějaký sportovní talent, a už vůbec, že budu jednou startovat na olympiádách,“ uvedla Soukalová.
Pozdější vývoj přitom dětské pořadí dokonale obrátil naruby. Z holčičky, která na kole za ostatními zaostávala, vyrostla reprezentantka, pro kterou se cyklistika stala zásadní součástí přípravy.
„Nakonec bylo kolo moje nejsilnější disciplína v rámci přípravy v biatlonu a nemám absolutně pocit, že by mě pomalejší start později nějak limitoval,“ dodala.
Soukalová tak připomněla, že dětský vývoj nelze měřit stopkami ani tabulkou úspěchů ostatních potomků. Přesto se mnozí rodiče dostávají pod tlak pokaždé, když na pískovišti, rodinné oslavě nebo sociálních sítích zaslechnou, co už zvládá stejně staré dítě někoho jiného.
Z nevinného porovnávání se pak snadno stává nevyhlášený závod. Jeden potomek už chodí, druhý zná barvy, třetí sjíždí kopec na lyžích a čtvrtý údajně plynule konverzuje dřív, než vůbec odložil plenky. Dítě přitom často žádnou soutěž nevnímá. Tu rozehrávají především dospělí.
„Vše se děje v pravý okamžik. Dejme jim čas, klid a naši podporu. Věřím, že je to to nejlepší, co můžeme pro naše děti udělat,“ vzkázala Soukalová rodičům.































