Dítě? Za čtyři roky!

Martina říká, že po domově se jí zatím nestýská.

6. dubna 2008 • 02:00

Martina Pártlová (29) z Českých Budějovic, která pracuje od svých osmnácti let jako barmanka na největší diskotéce v Budějovicích, je zřejmě největším překvapením soutěže X Factor. Jako jediná totiž téměř nikde nevystupovala. Že se dostane v soutěži tak daleko, nečekal téměř nikdo.

Usměvavá blondýnka ale stále trpí obrovskou trémou, kterou má před každým vystoupením. O tom, jak jí X Factor změnil život, jsme si s Martinou povídali v hotelu Mövenpick, kde jsou soutěžící ubytováni.

Do soutěže vás přihlásil přítel. Pokud uspějete, moc si ho v budoucnu zřejmě neužijete. Nelituje teď toho, co udělal?
„No, hlavně okolí mu to vyčítá… Je pravda, že se bojíme, co přijde, co bude dál. Můj přítel mi ale věří, takže snad to všechno zvládneme. S pauzou už jsme spolu skoro dva roky.“

Kolik jste měla vážných vztahů?
„Tenhle je můj třetí. Z toho ten nejdelší trval tři roky.“

Na to, že celý život pracujete v baru, kde o seznámení není nouze, to není moc…
„S každým klukem, co jsem chodila, jsem se nikdy neseznámila v práci. Vždycky to bylo někde jinde. Není to nic příjemného, když se někdo napije a pak to na vás zkouší. To beru s nadhledem. Usměji se, a myslím si své.“

Dávala jste »kopačky« častěji vy, nebo vaši partneři?
„Většinou já…“

Za několik měsíců vám bude devětadvacet let, netikají vám už biologické hodiny?
„Rozhodně ne. Na to mám ještě dost času. Ještě alespoň čtyři roky počkám. Bydlím v garsonce, takže ani to není pro rodinný život ideální. Zatím není kam spěchat. A ani rodiče mě do ničeho nenutí. Mojí starší sestře se před osmi měsíci narodilo miminko – krásný chlapeček, takže to jim bohatě stačí. (smích) Z malého Daníčka jsme ale všichni úplně unešení… “

Kvůli soutěži se moc často domů nedostanete. Stýská se vám?
„Zatím moc ne. Hodinu denně mám zkoušku, pořád se něco děje, takže ten den uteče hrozně rychle. V neděli za mnou vždycky přijede rodina, takže je to docela v pohodě. Každý den si navíc telefonujeme. No a když jsem na pokoji, tak většinou hraji hry na počítači.“

Jak to máte s prací, vrátíte se ještě za bar?
„Šéf mi dal volno, v soutěži mi fandí a drží palce. Teď tam za mě mají náhradu. Uvidíme, jak to všechno dopadne, těžko říct. Vrátka tam mám snad stále otevřená.“

Na diskotéce, kde pracujete, čas od času vystupuje řada známých lidí z showbyznysu. Koho jste například obsluhovala?
„Je to paradox, ale vzpomínám si, že tam několikrát vystupoval Leoš Mareš. Objednal si u mě tehdy kolu. Byl tam i s přítelkyní. Na to si dodnes vzpomínám, byl to pro mě zážitek. Leošovi jsem to teď říkala, ale na rozdíl ode mne, která si to pamatuje, on už ne. (smích)

Barmanky dostávají slušné spropitné. Kolik jste nejvíce dostala vy?
„To bylo krátce po tom, co jsem tam začala pracovat. Bylo mi osmnáct. Přijel sem jeden Rakušan a platil v šilinkách. Tenkrát mi nechal spropitné v přepočtu na české koruny asi šest tisíc korun. Na tu dobu to byly neuvěřitelné peníze!“

Když byste X Factor vyhrála, už víte, jak byste naložila s milionem korun?
„Já ne, ale můj táta už jo! (smích). Chce koupit elektrická vrata. No, kdybych opravdu vyhrála, tak bych si zaplatila dovolenou v nějaké exotické zemi. Polovinu peněz bych asi investovala do další hudební kariéry, zbytek pro potřeby své a rodiny…“

V X Factoru jde do tuhého. Každou neděli vypadne jeden soutěžící. Jaký je to pocit, stát na pódiu a čekat na ortel?
„Strašné! (do očí se jí nahrnuly slzy). Vzpomněla jsem si na vyřazení Lukáše Javůrka. Je to hrozný pocit, stres, srdce buší... Nikomu vyřazení nepřeji. Je tu skvělá parta, žádná rivalita. Nikdo si nezávidí, všichni si přejí, takže vždycky, když někdo musí ven, je to smutné. A bude to stále horší…“

Jako jedna z mála finalistů jste téměř nikdy na veřejnosti nevystupovala. Když neuspějete, budete se chtít hudbě věnovat i nadále?
„Pokud se dostanu alespoň do první pětky, tak určitě. Mám ráda Pink, touhle cestou bych se chtěla dát. S českých zpěvaček hodně uznávám Lucii Bílou a skladatelský tandem SoukupOsvaldová, s těmi bych jednou chtěla spolupracovat.“

Proč jste se nepřihlásila do televizních pěveckých soutěží už dříve?
„Přihlásila jsem se do první řady SuperStar, ale nakonec jsem neměla odvahu tam jít. Tu přihlášku mám doma dodnes schovanou. Zkoušela jsem ještě štěstí v jedné soutěži tady v Praze. Tu jsem vyhrála. Ale byla jsem z toho tak vystresovaná, že jsem přišla domů a už to nechtěla nikdy absolvovat…“