Autorka životopisů slavných Kopecká: Brodský byl pedant a lempl
9 fotografií
Byla první, komu se slavní svěřovali v knížkách. Spisovatelka Slávka Kopecká (80) si profesně i lidsky kápla do noty nejvíc s Jiřím Sovákem (†79), úzce spolupracovala ale i s Jiřinou Bohdalovou (94) nebo Vlastimilem Brodským (†73) a řadou dalších. Teď své příhody s nimi vydává v knize Soukromý archiv smíchu.
V čem spočívala ta Brodského komplikovanost?
„Byl to pedant. A dělejte s pedantem. Já jsem ale taky docela, bych řekla, v nitru pedant. Ale přijal mě velmi vřele a oceňoval můj díl práce. Taky byl lempl, protože byl na chalupě a pro mě to bylo hrozně těžký jezdit tam za ním, měla jsem dvě děti. Naštěstí můj muž to toleroval, že jsem se na tejden sebrala a odjela k Brodskému na chalupu. Bylo to pepřený tím, že jsme spolu večer seděli a jen tak jsme kecali. On mi tam nechal takový pokojík po Terezce. Jezdívali jsme za panem Horníčkem do Kytlice, byl tam klid.“
Prý po vás knížku chtěl i Miloš Kopecký, ale tam to nedopadlo.
„On chtěl, abych s ním psala, ale měl těžký deprese a já jsem na to zase taková citlivá, že to chytám. To jsem měla těžké někdy i s tím Brodským, ale Miloš Kopecký to měl daleko horší. No, ale přece jenom jednou mě poctil. Mám krásnou fotku, jak mě vzal do takové hospody nad Prahou, takový drahý. A Kopecký říkal: Poslouchejte, Kopecká, nechtěla byste si mě vzít? Vy jste Kopecká, já jsem Kopecký. Já jsem k tomu žid, ušetřili bysme jedno jméno. On byl ohromnej. A pak jsem to zkusila. Ale nešlo to. Vůbec to nešlo.“
Autorka životopisů Sováka, Menšíka, Brodského a dalších Slávka Kopecká (80): Koho kopal Sovča do pr**e? A na koho vzal židli?
Ve svém vydavatelství Sláfka jste vydala i sebrané spisy svého srdcového spisovatele Oty Pavla.
„Jsme spříznění i mentálně. Ale mohli jsme být i doopravdy, protože oni ti povedení bratři bydleli vedle sebe s mojí babičkou. Babička měla pekárnu, oni měli kovárnu, Popprovi. A máma byla pěkná holka, tak tam za ní běhali ti Popprovi kluci, Leo, Ota, Štěpán. Však Kachyňa natočil nádherné dva filmy. Jednou hrál hlavní roli Menšík, podruhý Karel Heřmánek. Lepší byl Heřmánek.“
Co vás přivedlo k psaní?
„Já jsem si odmala psala deníček. První, to mi bylo asi třináct, čtrnáct... tam jsem napsala popravdě, že otec je pěknej pitomec nebo něco takovýho. On to našel a byl doma bordel. Vzal si ho a spálil. Pak jsem napsala druhý, ten jsem si schovala – do piana. Tam bylo, jaký kluci se mi líbí, a odjela jsem tenkrát do emigrace. Když jsem se vrátila, otec piano vyvrátil a našel to, protože on byl za první republiky vrchní četnický strážmistr. Pak ho vykopli a byl dělník, mě nevzali do žádný školy. Musela jsem na hutní průmyslovku v Kladně. Já nerozeznám kov od papíru a mám z té průmyslovky maturitu. Do toho jsem furt četla Literární noviny a nakonec mě zázrakem vzali na filozofickou fakultu.“
20 let od sebevraždy Brodského (†81): Co bylo jeho největší tajemství?
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Deníku Aha! (17.1.2026)
9 fotografií
