Šokující svědectví o Neckářovi: Legenda musela na psychiatrii
Textař a producent Michael Prostějovský (77) vzpomíná na chytrý tah s ikonickým americkým levičákem a bojovníkem za mír. Neckářovi zachránil kůži »rudý« Dean Reed (+47), který v někdejším NDR později spáchal sebevraždu utopením v jezeře.
Flastr za Martu
„Vašek měl obrovské problémy s nechvalně proslulým ředitelem Pragokoncertu Františkem Hrabalem. Postavil se totiž na stranu Marty v soudním líčení, nařkli jí z pornografie, vyrobili podvrhy,“ načíná vyprávění slavný libretista. Neckář u soudu označil za iniciátora nechutných montáží právě Hrabala a to měl být jeho konec. „Kubišová si už nezazpívala a Neckář skončil na psychiatrii. Vyrazili ho z Pragokoncertu, agentury s monopolem v Československu.“ Přešel k severočeské agentuře, ale to byla druhá liga, měl málo koncertů, pak už žádné. Potom se ale dostal k Hanuši Bunzelovi (†48), legendárními manažerovi, velkému šíbrovi.
Hanuš Bunzel
Samozřejmě vše fungovali na neoficiální bázi. Mocní ale přivírali oči a nechali Bunzela zastupovat esa popmusic od Olympiku, přes Pilarovou, Vondráčkovou a Zelenkovou až právě po Neckáře. „Hanuš mě tehdy požádal, zda bych ho nevzal ke svému známému doktorovi. Chtěl invalidní důchod, aby měl alespoň nějaký legální příjem,“ líčí Michael Prostějovský. Vše byly jinak černé peníze, nezdaněné. „Můj kamarád ho prohlédl a řekl, že si nemusí nic vymýšlet. Vy byste měl být v invalidním důchodu nejmíň pět let! Ale to jsme trochu odbočili,“ směje se náš vypravěč.
Rudý Elvis
Došli jsme k tomu sice oklikou, ale detaily přispějí k lepšímu pochopení tehdejších reálií. „Bunzel tehdy přivedl do Prahy amerického zpěváka Deana Reeda. Pamětníci vědí, o jakou šlo hvězdu.“ Ano, Reed byl velký levičák, bez nadsázky lze říct, že utekl z imperialistické Ameriky do východního Německa. A tady se prezentoval jako bojovník za mír, komunistům pak dobře posloužil v propagandě, ženy a dívky po něm šílely. A také se mu říkalo rudý Elvis. Právě Bunzel s Prostějovským vymysleli, že dají Reeda (†47) dohromady s Václavem Neckářem.
„Mít na své straně Deana Reeda, který měl skvělé kontakty jak ve východním Berlíně, tak v Moskvě, to byl jakýsi ochranný štít.“ Reeda pak zdejší obrovská popularita, která narůstala den ode dne, zaskočila. „Jednou jsme šli ze studia na oběd, bylo to asi dvě stě metrů, ale fanynky nás kvůli podpisům natolik zdržely, že cesta nám trvala asi půl hodiny. Dean se mě pak ptal: To mě tak milují, že jsem bojovník za mír? Řekl jsem mu, že tím to asi úplně nebude.“ Milovaly ho, protože byl Američan, hezký chlap, hrál ve westernech, dobře zpíval.
Napsal Husákovi
Neckář byl díky němu zase nahoře, zákaz vyšuměl, dokonce spolu natočili nějaké filmy, přičemž nejznámější byl koprodukční snímek Zpívej, kovboji (1981). „Read časem vše prohlédl a napsal prezidentu Husákovi dopis o tom, jak to chodí v Pragokoncertu a že ředitel Hrabal je Berija (pozn. – šéf tajné policie NKVD za Stalina zodpovědný za krvavé čistky) české kultury! Nikdo o tom nevěděl, byl to soukromý list, ale nejvyššího soudruha to přesto šokovalo.“ Prostějovský Reedovi dělal tlumočníka a byl v této roli i u toho, když se to na ÚV KSČ řešilo.
„Aféra samozřejmě skončila do ztracena.“ Soudruzi nebyli nadšení, že cizinec, byť symbol míru, strká nos do vnitřních věcí a zametli to. Byl to svým způsobem nešťastný člověk, nebrali ho vážně doma v Americe, ani ve východním bloku. „S Vaškem byli dobří přátelé až do Deanovy nevyjasněné smrti. Utopil se v jednom z Berlínských jezer. Zda mu někdo pomohl, či to bylo sebevražda, se může jen spekulovat,“ uzavírá vzpomínku Michael Prostějovský.






