Markýza andělů Švormová: Přiznala podvod s Angelikou!
Bylo jí třicet, když v dabingovém studiu poprvé propůjčila svůj hlas francouzské herečce Michèle Mercierové (86). Ani ve snu by ji nenapadlo, že se tím do srdcí diváků jednou provždy zapíše jako česká Angelika. A že ji bude namlouvat i v šedesáti! Nejen na to vzpomíná Libuše Švormová v knížce, jež vychází k jejím včerejším 90. narozeninám.
Poprvé se s Angelikou, markýzou andělů, setkala v roce 1968, a popravdě ji ten film vůbec nenadchl.
Ježíš, to je kýč!
„Když jsme to začali s Josefem Langmilerem jako Joffreyem de Peyrac točit, tak jsme si říkali: Ježíš, to je kýč! Co to je?“ vzpomíná herečka a dabérka. „Netušili jsme, že i za padesát let se na to lidé budou pořád dívat s nadšením...“ přiznává. Zpočátku nenáviděná Angelika jí vynesla mezi lidmi vřelou popularitu. „I po letech mě zastavovali v divadle i na ulici a děkovali za krásný dabing. Mně na tom ale tehdy nepřišlo nic výjimečného, mluvila jsem tak, jak jsem byla zvyklá, a snažila se odvést standardně dobrou práci,“ konstatuje věcně.
Miluj mě, Nicolasi
O to víc ji překvapilo, když ji po bezmála třiceti letech oslovil tehdy ještě neznámý filmař, aby opět namluvila Angeliku. „Když režisér Zdeněk Troška točil komedii Slunce, seno, jahody, má tam obraz, kdy Helena Růžičková sleduje od stolu Angeliku a pláče u toho... Ten krátký kousek, kdy byl na obrazovce vidět záběr z filmu, se musel zvukově přetočit znovu, jelikož původní zvuk nešel použít,“ prozrazuje Švormová.
ČESKEJ BIJÁK - Česká Angelika Libuše Švormová
Snažila se mu to vymluvit: „Pane režisére, já jsem to točila, když mně bylo třicet let, a teď mi je skoro šedesát. To po mně nechtějte...“ Troška se ale nedal odbýt – že prý si s tím technici poradí. „Takže jsem musela po létech opětovně nadabovat scénu plnou touhy: Miluj mě, Nicolasi, já chci, abys to byl poprvé ty...“ přiznala herečka podvod s Angelikou.

























