Mluvíte sami se sebou? Co to o vás vypovídá
Možná je to zvláštní. Ale dělá to většina z nás – ne náhodou. Samomluva má totiž poměrně významné terapeutické účinky. A nejen to. Pomáhá nám utřídit si myšlenky, promyslet si další kroky a neudělat tak nějakou botu, za kterou bychom se pak museli stydět.
Pravdou je, že jakmile slyšíme někoho nahlas mluvit sama se sebou, začneme si ťukat na čelo. Přitom si ani neuvědomujeme, že děláme totéž, i když možná o něco tišeji. Za samomluvu lze totiž považovat i tok myšlenek, kdy přemítáme o tom, co v brzké době uděláme. A dokonce i statusy na sociálních sítích.
Podle výzkumů odborníků dialog se svým vlastním já přirozenou součástí procesu učení a dělá to každé dítě. „Introverti ještě o něco víc,“ dodává psycholog Thomas Brinthaupt. „Děti si také často povídají s neviditelnými přáteli, a to je také v pořádku, není třeba se děsit toho, že mají o kolečko víc.“ I dospěláci si totiž rádi povídají pro sebe. Podle vědců teď ještě o něco víc, než dřív. Může za to pandemie covidu-19, kvůli které jsme se nestýkali s přáteli.
Chyběla nám interakce s ostatními a vynahrazovali jsme si to vnitřními rozhovory. Sebemluva naopak většinou opustí pacienty po mozkové příhodě, s trvalým poškozením mozku nebo ty, kteří nečekaně přijdou o řeč. „Pokud by ostatní měli možnost slyšet, co si sami pro sebe myslíme a říkáme, mohli by si o nás vytvořit dokonalý obraz,“ uzavírá Brinthaupt.
