Legenda televizní zábavy Oplustil (94): Proč pomohl Hrušínskému s kariérou
14 fotografií
Tisícům stránek scénářů vdechl humor a život, svými pořady bavil generace diváků. Scenárista, dramaturg, režisér a příležitostný herec malých rolí Gustav Oplustil (94) prozradil v rozhovoru pro deník Aha! správné ingredience televizní zábavy i to, kým se dnes nechá bavit sám.
Tvorbě zábavných pořadů, inscenací i seriálů jste se věnoval zhruba půl století. Jak byste tohle své tvůrčí období shrnul?
„Bylo různé, ale spíše dobré – je nač vzpomínat. Propluli jsme i obdobími problémů během okupace i normalizace... Já se ale narodil pod šťastnou hvězdou. Od svého prvního angažmá v novojičínském Beskydském divadle jsem pořád postupoval. Bez protekce i ostrých loktů. Přicházely ke mně nabídky a já je přijímal. Když jsem skončil s herectvím a naplno začal psát bez jakéhokoliv odpovídajícího vzdělání, dostal jsem přednost i před těmi studovanými – díky svým nápadům. Během jednoho roku jsem se stal šéfdramaturgem zábavných pořadů. Vzdělaní se zabývali svými stranickými funkcemi, tam humor nepotřebovali.“
»První úkol – je bavit diváka! To dnes chybí....«
Potkal jste se s mnoha hvězdami pěveckými i hereckými. Který z těch, kteří už odešli do uměleckého nebe, podle vás českému humoru nejvíce chybí?
„Těch je hodně. Já ještě spolupracoval i s Vlastou Burianem, Janem Werichem... Ale nejvíc mi chybí režisér Zdeněk Podskalský. S tím jsme si padli do oka hned, měli jsme rádi stejný styl humoru, vzpomínky na minulost, která vytvářela skvělé prostředí pro řadu situací i písní. Měli jsme štěstí na interprety, kteří je uměli hrát a zpívat. Od Jiřiny Bohdalové přes Josefa Zímu nebo Karla Gotta k mnohým dalším. V šedesátých a sedmdesátých letech byla obrovská zásoba lidí, kteří humor ovládali. V mých pořadech se uplatnili všichni.“
Legendární scenárista Gustav Oplustil slaví 90! Jak mu slouží zdraví?
»Říkám, že k televizi přist avím kýbl, aby měla kam stékat krev...«
Vím, že spoustě lidí jste také pomohl v dobách, kdy měli zakázanou činnost.
„Dokázal jsem si je prosadit, ať to byl Rudolf Hrušínský, Josef Kemr nebo třeba Miroslav Horníček. Ten pak měl v mém Kabaretu U dobré pohody dokonce své okénko a zůstal vítaným hostem.“
V té spoustě vašich pořadů nechyběla řada hudebních. I dnes různé show baví diváky, máte mezi nimi nějakého svého favorita?
„Už jsem se dlouho opravdu nezasmál, není čemu. Vždycky říkám, že k televizi přistavím kýbl, aby měla kam stékat krev ze všech těch kriminálek a špatných zpráv. Ze zábavných pořadů, které sleduji, mě nejvíc baví Karel Šíp a jeho Všechnopárty. Ale klasický humorný pořad, takový není. Chybějí zruční interpreti i autoři. Vytratil se humor.“
Extrémně opatrný Štaidl, kde se covidem nakazil? A Pohlreich šokuje. Tváří nové seznamky!
Zrod legendy
Jako nejstarší z pěti dětí se Gustav narodil do rodiny legionáře z italské fronty v Hranicích na Moravě. Původně chtěl studovat obchodní akademii v Přerově, pak se učil u svého strýce lazebníkem a ochotnicky působil v divadle. Nakonec se z něj stala legenda televizní zábavy. Jako scenárista, dramaturg a režisér přivedl v redakci zábavy Československé a později České televize k životu pořady Bejvávalo (1966), Kabaret U dobré pohody (1975), filmy Sedm žen Alfonse Karáska (1967), Velká sázka o malé pivo (1981) a dlouhou řadu dalších kusů. Psaní scénářů se věnoval na padesát let. Za své dílo byl roku 2002 uveden do Dvorany televizní slávy TýTý.
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha!
14 fotografií
