Malvína Pachlová: Tajná záliba milenky z ULICE
42 fotografií
Pětky prsa a sexy vzhled. Takové trumfy má hvězda seriálu Ulice Malvína Pachlová (27). Představitelka barmanky Šárky na to sbalila kolumbijského režiséra a před kamerou sbírá role milenek. Kráska, která má netradiční zálibu v podobě kouření dýmek, se ale musela vypořádat i s podvodem spojeným s milostnými scénami.
V Ulici jste si vytáhla černého Petra, role milenek oblíbených postav nejsou u diváků zrovna populární. Jaké reakce k vám dostávají?
Musím říct, že mi naštěstí nechodí žádné urážlivé zprávy atd. Ale na různých diskuzích se objevuje mnoho negativních reakcí. Lidé často neodlišují postavu Šárky od Malvíny, což je občas smutné, ale já už to raději nečtu.“
Tahle úloha s sebou nese i natáčení postelových scén. Jak je snášíte?
„V mém okolí není jediná herečka, která by je měla ráda, ale naštěstí v Ulici máme dobrý kolektiv, jak štábu, tak herců, všichni se vám snaží vyjít vstříc, takže je to snazší. Pokud bych si ale mohla vybrat, postel bych přenechala jiným.“
Máte za sebou nějakou špatnou zkušenost?
„Mám za sebou jednu špatnou zkušenost, kdy jsem před podpisem smlouvy k jednomu filmu dostala jiné informace o roli, než jak to pak skutečně probíhalo. Těsně před natáčením jsem dostala jiný scénář, ve kterém bylo mnohem víc nahých scén, ale vůbec ne tak decentních, jak slibovali.“
Jak jste se k tomu postavila?
„Natočila jsem to. Bylo mi něco málo přes dvacet let. Říkala jsem si, že to přežiju, že je to práce, že nejsem jediná... Dneska už bych do toho nešla. Ten výsledek nakonec nebyl tak hrozný, ale bylo to pro mě velké poučení. Měla jsem radost z prvního většího filmu, viděla jsem v tom konečně příležitost, a pak se to takhle hloupě zvrtlo.“
Nejen v milostných scénách v Ulici nelze přehlédnout váš velký dekolt. Stává se, že se vám muži dívají více do výstřihu než do očí?
„Ze mě si spíš dělají legraci, že hraju jenom prsama. Ale to je tím, že jsem tam neměla moc co hrát. Sbírala jsem nádobí a ptala se kolegů, co si chtějí objednat. Ale v době, kdy jsem točila se Standou Majerem, to bylo super, podávala se skvělá jídla. Hrál vynikajícího kuchaře Michala, takže ve scénáři se to hemžilo samými dobrotami, na place tak byla třeba jehněčí kolínka a my jsme se všichni těšili, až se dotočí a vrhneme se na to. Nevadilo mi ani, že než se jídla dostala na stůl, byla studená. Ráda na to vzpomínám. Teď nosím na stůl většinou špagety nebo smažák. Nic moc.“ (směje se)
Aspoň díky roli nepřiberete. Řešíte figuru?
„Chodím do fitka a docela mě to tam začalo bavit. Jen do kardiocviků se musím nutit, tam mi pomáhá kniha. Bez ní bych nedokázala přepnout na režim setrvačnosti. Když si čtu, nevnímám čas, který na těch strojích trávím, jinak se nedokážu hecnout. Kdybych jenom poslouchala hudbu, pořád bych u toho dokázala myslet na to, že to nechci dělat, při čtení už na další myšlenky není prostor.“
A co nějaké kolektivní sporty, to by vás nebavilo?
„Ale jo, baví mě volejbal a dřív jsem hrála softball, jenomže si nemyslím, že jsem extrémně talentovaná. Měla jsem pocit, že ostatním pořád o něco jde, chtějí vyhrát, a já měla vnitřní stres z toho, že jim to kazím. A taky jsem během puberty pořád kolabovala.“
Co vám bylo?
„Spousta věcí najednou, bylo to složitější. Ale omdlívala jsem docela často, i během zápasu, tak jsem toho musela nechat. Asi už u toho fitka zůstanu, mám skvělého trenéra, a začal tam chodit i můj partner Juan, tak se z toho stal koníček.“
Jak se česká herečka seznámí s kolumbijským režisérem Juanem Davidem (34)?
„Jde na závěrečný večírek festivalu v Karlových Varech. I když tam jsme se jen poznali a pak jsme se dlouho neviděli. Po pár měsících jsme se zase potkali a padli si do oka. A to jsem si předtím říkala, že nikdy v životě nebudu nic mít s cizincem. Že jim nerozumím, a prostě to nejde. No a už ho mám doma čtyři roky. On je ale víc evropský. Narodil se v Paříži, žil tam deset let a je to klidný kluk. Pro rodinu jako dělaný a naši ho milujou. Mamka mi řekla, že kdybych se s ním rozešla, vydědí mě.“
Jak spolu mluvíte?
„Anglicky. Teda takovou naší angličtinou. Ale on už umí docela i česky, já se učím španělsky, takže to tak kombinujeme. A taky záleží, jak moc jsem naštvaná. Když jenom lehce, nadávám v angličtině, když už mě hodně naštve, mluvím česky, ale on už mi rozumí. A taky občas použiju španělské nadávky, ale ty mě naučil on.“
Umíte si představit, že byste spolu žili v Kolumbii?
„Moc ne. Pro mě by tam bylo nesvobodno. Asi bych si zvykla, ale moje představa rodinného života je tady.“
Už dvakrát jste zmínila rodinu. Plánujete ji?
„Ještě není ten čas. Chci teď hrát v divadle, doufám, že mě ještě čekají hezké věci. Ještě nemám ten pocit, že jsem si zahrála tolik, abych byla doma ráda. Zatím je pro mě prioritní práce. Ani svatbu vůbec neřešíme. My jsme volnomyšlenkáři, my se možná nikdy nevezmeme. Nevím, prstýnek jsem zatím nedostala.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním tištěném vydání deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor
Malvína si udělala čas na rozhovor během pauzy natáčení Ulice. Přestože točila už od rána a bylo odpoledne, stále měla úsměv na tváři. Jediné, co jí chybělo a je, jak sama přiznala, její nedílnou součástí byla dýmka.
Ulice: Šárka s Martinem opět podlehnou vzájemné přitažlivosti.
42 fotografií
