Moderátorka pořadu Máte slovo Michaela Jílková: Diváci neznají mou pravou tvář
25 fotografií
Na obrazovce je rázná kotelnice, která politikům zatápěla v populárním pořadu Kotel, ale v šatně má postel a musí denně cvičit, aby mohla vůbec před kameru. Před osmi lety si moderátorka pořadu Máte slovo Michaela Jílková (50) zlomila obratel na náledí a stále se potýká s následky. Ve velkém rozhovoru pro Aha! otevřeně promluvila nejen o zranění, ale také o tom, čím ji vytáčejí politici, nebo o svém rozchodu s druhým manželem, mediálním magnátem Michalem Voráčkem (60).
Ještě pořád vás to zranění omezuje?
„Ano a hodně. Chodím pravidelně k lékaři, musím rehabilitovat a každý den protahovat tělo. Nesmím nosit těžké věci, a dokonce se ani rozrušovat, protože bych pak měla velké bolesti, už došlo i k blokaci zad. Nemohla jsem chodit. Proto mám v televizi v šatně postel a před vysíláním musím pololežet.“
Prý vás ještě v březnu uvidíme na obrazovce v novém studiu?
„Ano, Česká televize ho připravila divákům k jedenáctiletému výročí pořadu Máte slovo. Bude to mnohem modernější, větší, zkrátka reprezentativnější prostor. Nejširší veřejnost v něm bude mít ještě lepší možnost osobně diskutovat s nejvyššími politiky a odborníky a sdělit jim, co dělají špatně, co jim vadí na zákonech, co je trápí, co by měli politici a odborníci změnit.“
Myslíte, že to politici nehrají, že je některá fakta opravdu překvapí?
„Divila byste se, kolikrát po vysílání třeba ministři řeknou – o tomto problému jsem nevěděl! Nebo jsou překvapeni, že jejich návrh vyvolává tolik nevole, a říkají, že to budou muset změnit. Moc si vážím všech občanů, kteří mají odvahu říct přímo do očí politikům, co jim vadí. A má to smysl, ne, že ne.“
Netrpíte v přímém přenosu trémou?
„Typickou trému už nemám, živé diskuzní pořady dělám osmadvacet let, zvykla jsem si, ale mám velký respekt a pokoru před živým vysíláním. Máte slovo je postavené na improvizaci, nikdy dopředu nevíte, co se stane, bez několikadenní přípravy, dokonalého nastudování tématu a absolutní koncentrace bych do živého vysílání, kde máte šestatřicet lidí (v Kotli jich bylo 160, pozn. red.), nikdy nevlezla. A pak je samozřejmě velice důležitá psychika, být v klidu a pohodě.“
To už asi trochu nastupuje herectví.
„Ano, to jsem se naučila na konzervatoři. Divákovi nic není do vašich pocitů a starostí, divák nesmí nic poznat. Vše, co vás trápí, bolí, musíte potlačit, zapomenout.“
Takže vás hosté fakt nikdy nerozhodili?
„Nekontrolovatelně rozhodit by mě neměl nikdo. Je to moje práce, ale to víte, že někdy mě rozhodí necitlivost a povýšenost politika či vysokého úředníka k trápení lidí. A to se pak neudržím. Nejvíc mi vadí, když politici nebo ministerští úředníci zapomenou, že to oni jsou tady pro nás a NE my pro ně. A mluví s občany svrchu, to mi ze všeho vadí nejvíc. My nejsme pouhým můstkem k získání jejich moci, to oni mají sloužit nám. Mají pracovat ku prospěchu občanů, a ne si hledět udržení své moci. A bohužel ztráta kontaktu s realitou je častá nemoc těch, kteří se díky hlasům lidí dostali nahoru."
Je těžké kočírovat některé hodně temperamentní řečníky? Máte na to nějaký grif?
„Někdy je to skutečně těžké, ale je to o pohotovosti a psychologii. Na někoho platí se na něj jen podívat – když je hůře, zabránit mu v očním kontaktu s proti diskutujícím. Někdy musíte zvýšit hlas a někdy je už chytám i za ruku. A někdy je jasné, že je musíte na chvíli nechat vybouřit, jako když u papiňáku upustíte páru, aby se pak dál mohlo klidněji pokračovat. Víte, pro mě jsou sucharské, klidné diskuze bez emocí nezáživné, protože se v nich neodráží skutečný život.“
Je to z obrazovky znát.
„Život je o emocích. Když vás něco štve nebo se bráníte, odrazí se vám to v tónu hlasu – zvýšíte ho, jste důraznější. Lidé, kteří říkají, že nikdy za žádných okolností nezvýší hlas a vždy vše řeší klidným hlasem, jsou mi podezřelí. Nechtěla bych být u toho, kdy jim takzvaně bouchnou saze, k čemuž po dlouhém sebeovládání a potlačování emocí musí zákonitě dojít. Není to přirozené, tedy pokud nejste bezcitné, chladnokrevné monstrum.“
Jste v osobním životě stejně energická jako před kamerou?
„Diváci znají jen moji profesní tvář, neznají tu pravou, skutečnou. Možná zklamu jejich představu, ale v soukromí a doma se opravdu nechovám jako v televizi. Koneckonců Maruška říká, že v televizi to není její maminka, protože ta je úplně jiná. V Máte slovo musím hlídat čas, držení se tématu, střídání mnoha hostů, a to vše je navíc časově omezené. S dobráckým výrazem – mouchy, snězte si mě – to opravdu nejde, protože by se to celé rozsypalo.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání sobotního deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor
Známe se mnoho let. Když jsem Míšu oslovila, byla jsem si jistá, že odpoví na všechny otázky pravdivě a hlavně zajímavě. Není z těch, co trapně mlží. Jen bylo těžké najít čas, protože jsem se trefila do doby, kdy už chystala svůj pořad, a navíc strávila více než půl dne s Maruškou u lékaře. I tak byla vstřícná.
Míša Jílková o módě: Vážení občané, kašlu na trendy!
25 fotografií
