Zdenka Procházková (92): Poprvé jsem byla na Štědrý den sama!
33 fotografií
Do paměti se nám vryla v Renčově velkofilmu jako Goebbelsova milenka a filmová hvězda Lída Baarová, která ve stáří vypráví svůj neobyčejný příběh. Zdenka Procházková (92), jejímž prvním manželem byl Karel Höger (†67), ale hrála i v Herzově Upírovi z Feratu, seriálu Nemocnice na kraji města, v pražském Národním divadle nebo Burgtheatru. Ve Vídni dlouhá léta i žila a dodnes si tam drží svůj byteček. Vánoční svátky pro herečku hodně znamenají, a právě proto si je letos poprvé prožila jen sama se sebou.
Jaký mají pro vás Vánoce význam?
„Veliký, pokud tedy máte na mysli ty pravé křesťanské. Kdy se lidé alespoň jednou za rok skutečně zastaví, zpytují svědomí, mají předsevzetí a myslí je smrtelně vážně. Já jsem ze staré školy a pro mne jsou Vánoce skutečně svátky klidu, míru, přátelství, a hlavně lásky. Teď už je to všechno jinak, je to honba za dárky a předhánění se, kdo má víc peněz. Já znám a miluju Vánoce takové, kdy jsou na sebe lidé opravdu milejší, vstřícnější, laskavější, a i kdyby se měli mít rádi jen chvíli a usmívali se na sebe jen o těch Vánocích, tak to má velký význam.“
Jste věřící?
„Maminka byla, já jsem tak napůl. Náboženství je krásná věc, ale nejsou krásné církve. Také věřím, že Bůh je jenom jeden, ať už je izraelský, arabský nebo jiný, je to podle mne pouze jeden a tentýž Bůh. Představa, že se tam nahoře spolu hádá několik Bohů, jak to tady dole řídit, je pro mne groteskní.“
Proč jste si letos usmyslela, že budete poprvé v životě na Štědrý den sama?
„Právě proto, že už jsou ty Vánoce jiné, než byly kdysi. Dostala jsem opět pozvání od svých kamarádů, aletentokrát jsem s poděkováním odmítla. Moc jsem si přála zase jednou prožít ten překrásný slavnostní vánoční klid a pohodu, na které jsem byla zvyklá, kdy člověk z terasy třeba pozoruje na nebi zářící hvězdičky a rozjímá. A to jsem mohla zažít jedině v případě, že zůstanu sama doma. Kdybych měla rodinu a děti, budu samozřejmě s nimi. Já ale nikoho nemám, tak jsem si usmyslela, že letos budu sama se sebou rozjímat a společnost mi budou dělat jenom bublinky.“
Pravé šampaňské?
„Ale kdepak, toho jsem se už za ten celý dlouhý život přepila. Je na mě už moc hořké, jsem teď na mnohem sladší, Někdo se mi směje, ale ať si políbí šos.“
A co jste měla na štědrovečerní tabuli?
„Smaženého kapra a bramborový salát, bez toho by to nešlo ani náhodou. Krmi mi přinesly čtyřiadvacátého moje věrné kamarádky a já si ji pouze ohřála.“
Kolik máte takových věrných kamarádů?
„Moc jich není. Ale řekněte, kdo jich má hodně, takových těch opravdových kamarádů? Někdo nemá ani jednoho. Já mám takové dva manželské páry, říkám tomu na život a na smrt. A ty se o mne starají neskutečně krásně.“
Večer je ale dlouhý, co jste dělala kromě rozjímání?
„Pustila si koledy Narodil se Kristus pán, Tichou noc, Nesem vám noviny, Jak jsi krásné, neviňátko, prostě všechno to, co jsme jako velká rodina se železnou pravidelností zpívali pod vánočním stromečkem. No a poprvé v životě jsem se také trošku dívala na české pohádky. Já je vůbec neznám. Kromě jediné, a tou je Sůl nad zlato. Ne, pardon, vidíte, jak to pletu, je to Byl jednou jeden král s Werichem, no prostě zfilmovaná Sůl nad zlato Boženy Němcové.“
A hrála jste alespoň v nějaké pohádce?
„Nehrála a ráda bych si zahrála nějakou příšernou čarodějnici, ale i na takovou bábu s bradavicí jsem už asi moc stará. Kdepak. Myslela jsem si, že když mě v devadesáti obsadil Filip Renč do filmu Baarová, otevřou se mi v českém Hollywoodu vrata a budou se o mě prát. Opak je ale pravdou. V cizině jsem asi žila příliš dlouho a tady na mne zapomněli. Anebo jsem už vážně příliš stará.“
Vzpomenete si na svůj nejkrásnější dárek pod stromečkem?
„Byla to ajrovka třicítka, kterou jsme si s Karlem Högerem pořídili na začátku našeho manželství společně k Vánocům. Tedy byl to spíš dárek pro mne, protože Karel strašně nerad řídil a já zase strašně ráda. Sedět za volantem, to byla pro mne ta nejúčinnější relaxace. Ta érovka byla taková krásně béžová s červeným polstrováním uvnitř. Byla ale jenom pro dva, a když jsem jezdila na zájezdy, nemohla jsem naložit víc lidí. A tak jsem tehdy udělala největší hloupost svého života a to autíčko asi po třech letech prodala. Koupila jsem místo něho Aero 50 – a to bylo zase nejhorší auto mého života. Pořád s ním něco bylo. Tu se ucpala tryska s benzinem, tu zase se něco zadřelo, rozbilo, pokazilo, úplná katastrofa!“
Z vás měla být druhá Eliška Junková. Kdy jste vlastně naposledy řídila, nebo řídíte dodnes?
„V devadesáti jsem ještě šoférovala. Jednoho dne jsem ale najednou pocítila, že mne to řízení unavuje, že za volantem už neodpočívám, tak jsem, ač nerada, auto okamžitě prodala. Víte, tady na českých silnicích je moc adrenalinu a to už pro moji konstituci nebylo.“
A vaše nejkrásnější Vánoce?
„Určitě s mým prvním manželem Karlem Högerem. To jsme si spolu koupili takový víkendhaus na kopci Hvozdy u Hvozdnice, kdysi tam stál triangl, což je kousek od Mníšku pod Brdy. Byla to taková obrovská chata, dole zděná s velkou halou. Rok co rok nám místní hajný v lese uřízl ten největší strom, který se zdobil dva až tři dny. Byl v hale až do stropu, takže bez štaflí to nešlo. Byl ale vždycky překrásně nazdobený a měli jsme na něm pokaždé i hořící svíčky.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání sobotního deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor
Zdenka Procházková má na pražských Vinohradech malý byteček, ovšem s obrovskou terasou a nádherným výhledem na Prahu. V létě se žije venku a v zimě v kumbálku, kde se miniaturní kuchyňka ukrývá ve skříni. Zdenka si přesto svůj vigvam vánočně zkrášlila. Místo stromku si ozdobila svoje obří kytky v květináči, všude hořely svíčky a nechyběla ani elektronická světélka. „A tady mi je nejlíp,“ upozornila nás a uvařila kafe. Na téma Vánoce herečka vzpomínala moc ráda a vyprávěla s takovým zápalem, že se až tajil dech. Je vždycky obrovský zážitek si s touto sečtělou dámou povídat.
Filmová Lída Baarová Zdeňka Procházková: Podívejte, jak senzačně vypadá!
33 fotografií
