Vzpomínky Ládi Hrušky (40): DRSNÉ ÚTOKY KVŮLI PRÁCI!
Díky levným receptům, které denně vařil pro televizní diváky, se z Ládi Hrušky (40) stala přes noc celebrita a po vydání první »laciné« kuchařky milionář. Bylo ho ale najednou všude moc a dostal se pod silný tlak. Stáhl se do ústraní, nabral síly a dnes je zpět, žije pořadem Vychytávky Ládi Hrušky, který vysílá na Primě.
Láďo, kde berete inspiraci ke svým vychytávkám?
„Je to takový bizarní. (směje se) Rád se chodím bavit mezi lidi, protože vím, že nejlepší nápady, co dostanu, jsou od chlapů z hospody a od ženských z vináren. Na tvoření i na recepty. Když si člověk dá skleničku, ztrácí se zábrany a uvolňují se emoce. Spoustu nápadů, který se pak natočí, ukořistím u skleničky vína. A ještě někde…“
Kde?
„U pisoáru! (směje se) Lidi mi totiž nedají pokoj ani tam a chtějí mi okamžitě všechno sdělit. Takže se dá říct, že sbírám nápady i na WC! Občas říkám, že jsem Láďa Hruška – věc veřejná. (směje se) Třeba nedávno jsem potkal ve vlaku pána, který mi řekl úžasnou vychytávku.“
A vychytávky z dílny si taky před natáčením zkoušíte?
„To ne, na to nemám tolik času. Naštěstí na to mám lidi! Ale razím zásadu, že to, co ukážu, musí fungovat. Pokud zjistím, že se mi to nedaří, tak to netočíme. Lidi ve mě mají důvěru, a kdyby to nefungovalo, tam mě ubičují a ukamenují. Házeli by na mě přes Facebook virtuální vidle.“ (směje se)
Zažil jste takovou negativní reakci?
„Už ne, ale dřív jsem to zažíval. Když jsem v televizi vařil, tak kuchaři nechápali, že nechci národ poučovat, nebo jej přeučovat vařit. Trvalo mi asi dva roky, než jsem se z té nálepky smyl. Tehdy jsme si to vyříkávali v hospodách a občas to bylo nepříjemný.“
Musel jste jim být s levnými recepty trnem v oku…
„Asi jo, ale nechápu proč. Říkali mi, že vařím z odpadu, nebo nedobrých surovin. A když jsem se ptal, co je ta nezdravá surovina, odpověděli: Teď jsi tam měl knedlíky, to je samá mouka. Jenže to byly švestkový knedlíky z horký vody a hrubý mouky, jak to dělávaly naše prababičky. Musel jsem hodně receptů individuálně vysvětlovat, abych se očistil.“
Třeba vaše legendární kuřecí kůžičky?
„To tehdy zvedlo obrovskou vlnu emocí. Kladných i záporných. Doteď jsou ale vyprodaný! (směje se) Pořád se mi stává, že mě na ulici zastaví řezník a děkuje, že se prodávají. Dokonce se kvůli obrovský poptávce i zdražily. Stály pět korun a teď už asi dvacet.“ (směje se)
A nejen kvůli tomuto receptu jste se tehdy stal terčem mnoha útoků…
„No jo. Depky, pseudodepky a blbý nálady znám dobře, tím jsem si kdysi prošel. Ustál jsem to. Když jsem tehdy odešel z televize, nebyl jsem u psychiatra ani psychologa. Jen jsem si vypnul telefon a odjel za rodinou. Ale to už je pryč, vše jsem to přehodnotil. Dneska dělám to, co mě baví, a koukám na život optimisticky.“
Celý rozhovor najdete v Nedělním tištěném Aha!
Rozhovor s Láďou Hruškou: