Vojtková Rohlíčková: Nejhorší Vánoce? Ty po smrti táty | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 20. dubna 2024

Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra

Vojtková Rohlíčková: Nejhorší Vánoce? Ty po smrti táty

Libuše Vojtková Rohlíčková to neměla vždy lehké...
Libuše Vojtková Rohlíčková to neměla vždy lehké... (Barbora Pejšová)

Konečně našla rodinné štěstí! Zbavila se příjmení po svém exmanželovi Pepovi Vojtkovi (52), vdala se a před dvěma měsíci se stala podruhé maminkou. Jeden šrám na duši ale Libušce Rohlíčkové (37) zůstal. Odchod tatínka, kterého jí vzala zákeřná nemoc.

Přiznejte se! Patří černobílá Popelka s vaší současnou tchyní Evou Hruškovou mezi vaše nej pohádky?

„Já jsem spíš na Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou. To byla moje oblíbená vánoční pohádka. Starší verzi jsem zaregistrovala, ale když ji dávali, tak jsem na ni nekoukala. Viděla jsem ji až v pozdějším věku, ale stejně mám tu druhou radši. O to víc mám ráda paní Hruškovou normálně, ne jako Popelku.“

V září se vám narodila dcera Ela. V čem je pro vás druhé mateřství jiné než první?

„Zásadní rozdíl je ten, že můj manžel Zdeněk se o Elinku kromě kojení dokáže postarat a radosti mateřství si užíváme spolu. Elinka je ještě malinká, takže rozdíly ještě nevidím. Na čem si ulítávám, jsou oblečky. Nakupovali jsme je ještě, než se narodila. Mám všechno vyšperkované, aby to ladilo. Přála bych si, abychom měli takový vztah jako mám já s mojí maminkou.“

Stíháte teď vůbec vánoční úklid, když máte dvouměsíční miminko?

„Elinka mi dává prostor uklidit si, navařit a pustit se do pečení. Je totiž úžasné miminko, opravdu za odměnu. Spinká dobře, takže nejsem úplně ztrhaná a unavená matka. Máťa byl náročnější. Vstával brzy, po kratších intervalech. Hlavně jsem byla prvorodička, nic jsem neznala. Teď už jsem víc v klidu a užívám si to. Tehdy jsem na to byla navíc úplně sama!“

Maminka vám s Matýskem nemohla pomáhat?

„Naši bydleli mimo Prahu. Teď už mamka bydlí kousek, takže se mnou ty první týdny byla. Měla jsem ji po ruce prvních čtrnáct dní každý den, to bylo super. Se vším mi pomohla. Když si člověk najde rytmus, může to zvládnout i sám, ale je to větší hukot, než se takzvaně zahojí. Navíc v tomhle období, co je teď Elinka, jsem se před deseti lety rozváděla. To bylo daleko těžší. A celkově jsem si to neužívala tak, jako teď s manželem.“

Které Vánoce pro vás byly nejsmutnější?

„Rozhodně ty první po tom, co umřel táta. Byl dlouhodobě nemocný, vzala nám ho rakovina. Matýskovi byly tehdy dva roky. Ty Vánoce po jeho odchodu byly smutné. Už od mého dětství si pamatuji, jak měl vždy před štědrovečerní večeří proslov a končil větou – tak ať se tu ve zdraví za rok zase všichni sejdeme. Moc povedené taky nebyly, když se Pepa se mnou před 10 lety rozešel. Dva dny po svátcích. Ale dneska už máme každý svou rodinu. Jsem vlastně ráda, jak to celé dopadlo. Naopak ty nejhezčí byly minulý rok, právě jak nás bylo hodně. Je to zmatek, adrenalin, ale já to mám ráda. Doufám, že už mám vybráno, co se manželských hrůz týká.“

Kdybyste měla srovnat vaše manželství s Danielem Hůlkou, Pepou Vojtkem a hercem Zdeňkem Rohlíčkem, jak by to dopadlo?

„Nejde to srovnávat z jednoho prostého důvodu – poprvé jsem se vdávala v jednadvaceti letech, a to je člověk úplně někde jinde. Druhé manželství bylo po dalších čtyřech letech. Člověk prostě povyroste a věci se mu přehodnotí. Nesrovnávám to. Každý vztah beru jako zkušenost, bohužel ke každé té vztahové zkušenosti byla i svatba... Potřetí jsem se vdávala ve 36 letech a troufám si říct, že za těch 10 let jsem se dost změnila a spoustu věcí přehodnotila.“

Litujete toho?

„Ne, ať to dopadlo, jak to dopadlo, všechny svatby byly krásné. Měli jsme se rádi a brali se z lásky. Svatba se Zdendou byla ale úplně jiná v tom, že jsme všechno zařizovali spolu. U těch prvních jsem se spíš vezla – řídila se tím, co vymysleli chlapi. Navíc to zařizoval manažer. Taky bylo hezké, že mě vedl Máťa. A tentokrát už jsem byla i těhotná... Ale není to jiné jen tím! Náš vztah je celkově jiný. V šestatřiceti letech člověk bere věci jinak. Konečně jsem si našla chlapa, který je úplně jiný, i když je taky z umělecké branže. Taky mi ho hned odsouhlasil syn. Řekl mi – mami, tohle je ten pravej!“

Kde a jak jste se vůbec seznámili?

„Potkali jsme se na narozeninách společného kamaráda babičky Evičky a mě. Zdenda tam šel něco zvučit, protože jim vypadnul zvukař, a já tam šla po práci. Upřímně? Hrozně se mi tam nechtělo! Jsem šťastná, že jsem se překonala a šla tam.“

Čím vás okouzlil?

„Miluju ho pro strašně moc věcí. Zásadní pro mě bylo, že je to pohodový, klidný a vyrovnaný člověk. Je s ním strašná sranda, dokáže mě rozesmát. I špatné věci bere s humorem. Nesouhlasím s přirovnáním – hodný rovná se blbý. On je prostě hrozný gentleman, je to dobrý a rovný chlap!“

Okolo dvaceti se vám ale evidentně líbily úplně jiné typy!

„Určitě. Kdybychom se potkali před těmi deseti lety, tak bych s ním asi nebyla. Po všech eskapádách, které se mi staly, ale oceňuji, že je to takový člověk. Normální, klidný, umí se bavit o čemkoli. Co řekne, to platí. Jsme si podobní. Líbí se mi, že není starší, takže máme třeba i stejné vzpomínky na dětství. Už jsem pochopila, že není pravda – čím starší chlap, tím vyrovnanější...“

Nechybí vám tanec?

„Nechybí. Mám už svoje odtancováno! Našla jsem si práci v kosmetice a moc mě baví. Na tanec se už necítím ani fyzicky a s dětmi by to ani nešlo. Éra muzikálů, ve kterých jsem tančila, byla skvělá. Hrály se vážně dobré kousky. Dneska už se ale jede spíše na kvantitu než kvalitu. Vůbec nezávidím dnešním lidem, kteří začínají tancovat v muzikálu. Musí mít hrozně moc projektů, aby se tím vůbec uživili!“

A co učení tance, o tom jste nepřemýšlela?

„To už mám taky za sebou. Moc mě to nebavilo, ani nenaplňovalo. Chodím si sama zacvičit pilates nebo jógu, protože mám záda v háji a musím je udržovat. Po porodu je docela akutní chodit cvičit. Už se nemůžu dočkat, až budeme chodit s Elinkou na nějaké tanečky.“

To máte záda pořád pochroumaná z tancování?

„Mám problém s vyhřezlými ploténkami. To je věc, která se nedá opravit, pokud bych nešla na operaci. Ale té se vyhýbám, podle mě to úplně nepomůže. Lepší je udržovat to tím cvičením a holt si na to dávat větší pozor. Sportům, které by mi to mohly zhoršit, se vyhýbám. Třeba lyžování.“

Vašemu synovi ve čtyřech letech zjistili cukrovku. Nebála jste se, že by se podobný scénář mohl opakovat také u dcery?

„Ptala jsem se na to, když jsme čekali Elinku, ale říkali mi, že se to dopředu zjistit nedá. I proto jsem byla ráda, že jsem rodila přirozeně, protože procenta rizika se zvyšují u porodů císařským řezem. Aspoň takhle. Budu doufat, že ne.“

Musíte pro Matýska připravovat i nějaké speciální cukroví?

„Naštěstí ne. On může cokoli, akorát si to musí navážit a k tomu přidat inzulin. Nemá omezení v jídle, ale v množství. Teď už je naštěstí na pumpičce, což je jednodušší než pera, ovládá se to líp. Za těch šest let, co to má, už to zvládáme dobře.“

Je pro vás rozdíl prožívat teď svátky s dětmi?

„Obrovský! Když nemáte děti, tak Ježíška už tolik neřešíte. Dokud jsem neměla děti, trávila jsem Vánoce vždycky s rodiči. A teď je zase dělám já a mou maminku bereme k sobě. Stejně tak manželovy rodiče. Letos nás bude zase opravdu hodně. Počítali jsme to a u štědrovečerního stolu nás bude devět, protože ještě přijedou i Zdendovi bráchové. Dokonce jsme kvůli tomu museli koupit rozkládací stůl!“

Jak vznikal rozhovor?

Kvůli mateřským povinnostem neměla Libuška čas sejít se osobně, velmi ochotně ale odpovídala na naše otázky po telefonu. I když jí dotazy na nevydařená manželství nemusely být dvakrát příjemné, bez vytáček na ně odpověděla. Z každé druhé věty ale bylo cítit, že většina jejích myšlenek už patří jen a jen jejímu současnému manželovi Zdeňkovi Rohlíčkovi (37).

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném sobotním Deníku Aha!

Vanilkové rohlíčky podle Libušky:

30 dkg hladké mouky
5dkg cukru moučka
20 dkg másla
10 dkg vlašských ořechů
2 žloutky

Na vál dáme mouku, změklé máslo a ostatní ingredience. Vypracujeme těsto, zabalíme ho do fólie a dáme do lednice přes noc odležet. Druhý den z těsta vyválíme dlouhé válečky, nožem vykrajujeme malé kousky a z nich v ruce tvarujeme rohlíčky. Na plech dáme pečící papír a naskládáme na něj rohlíčky. Pečeme na 180 stupňů, když jsou rohlíčky na koncích lehce růžové, vyndáme. Necháme vychladnout a obalujeme v moučkovém cukru. Dobrou chuť!

Na video s Libuškou Vojtkovou Rohlíčkovou se můžete podívat zde:

Video se připravuje ...



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.