Syn Věry Špinarové (†65): O čem má zakázáno mluvit
49 fotografií
I on má věci, o nichž si zakázal mluvit. Vzpomínky, které musel schovat pod těžký zámek bolesti. Až teď se muzikant Adam Pavlík (42) odhodlal svěřit deníku Aha!, čím vším si prošel po smrti rodičů – Věry Špinarové (†65) a Iva Pavlíka (†84), kteří zemřeli jen 5 měsíců po sobě. Vyrovnat se s velkou ztrátou mu pomáhá psycholog, zavolal mu i kvůli dceři Johance.
Trápíte se někdy otázkou, co kdyby vše dopadlo jinak?
„Ne, jsem realistický člověk, dívám se na věci střízlivým způsobem. Co kdyby je k ničemu. Kdyby byly ryby... Život nějak plyne a člověk se víc musí dívat dopředu, co ho čeká, než na to, co bylo. Na rovinu říkám – tohle bylo hodně náročné období, ale to je život. Nenapadlo by mě to ani ve snu, ale holt to přišlo, tak se s tím musím poprat.“
Takže jste se s tím dokázal už srovnat?
„Nedokázal. Ono je to teprve půl roku. Zpočátku jsem jel na autopilota, protože kolem bylo strašně moc zařizování. Věděl jsem, že to za mě nikdo jiný neudělá, a zakázal jsem si sesypat se. Jiná možnost ani nebyla. Prostě když jste jediná, která to musí řešit, tak to řešíte. Byl jsem hozený do vody a musel jsem plavat. Navíc jsem věděl, že mě potřebuje i dcera jako oporu. Kdybych se složil, tak to na ostatní ještě víc dolehne.“
To znamená, že vzpomínky si zatím zakazujete?
„Na mamku rád vzpomínám, zažili jsme toho strašně moc. Měli jsme naprosto úžasný vztah, když se mi něco nelíbilo, tak jsem jí to na rovinu řekl a naopak. Ale to víte, že to na mě padá...Nejvíc když jsem na chalupě. Jakmile vidím, kde seděla, co tam dělala a vybudovala. Na chalupě je to prostě takové horší, protože je tam duch té mámy. Věřím, že nás hlídá, aby všechno fungovalo.“
Bylo pro vás těžké vysvětlit dceři Johance (14), že babička už není?
„Pochopila, co se stalo. Pro mě to je sice strašně těžké, protože jsem ztratil mámu, ale nejvíc jsem se bál o dceru, protože přišla o svůj vzor, svoji babičku a člověka, kvůli kterému chtěla dělat i muziku a zpívat. Když se tohle stalo, tak jí to zasáhlo strašně moc a myslím si, že na celý život.“
Za pět měsíců jste navíc musel být oporou i pro Heidi, ženu vašeho táty...
„Jak říkám, tohle období vůbec nebylo dobré. Po zařízení všech formalit to na mě samozřejmě dolehlo. A nestydím se za to, že jsem vyhledal i pomoc psychologa. Protože jsem se z toho potřeboval nějak vykecat. Našel jsem výborného psychologa, který mi doopravdy spoustu věcí, se kterými jsem v sobě bojoval, vysvětlil. Proč to tak je a jak se k tomu postavit. To mi hrozně dodalo, zvládl jsem to díky psychologovi.“
Více z rozhovoru v tištěné verzi deníku Aha!
Syn Špinarové Adam: Po smrti mámy mám v hlavě guláš...
49 fotografií
