Úmrtí a pohřeb Jana Třísky (†80): Unikátní rozhovory objevené po 29 letech!

O EMIGRACI
„Byla to samozřejmě spousta věcí, 6. ledna 1977 jsem zametal sníh před svým domem v Sibeliově ulici číslo 21 a věděl jsem, že můj drahý přítel Václav Havel byl minulou noc zavřený. Věděl jsem, že k němu je to jenom sedm minut pěšky, abych se dozvěděl, co se děje. Zároveň jsem věděl, že před jeho domem jsou tajný policisti. Takže jsem musel jít dovnitř do domu a naladit si Washington D. C. – Hlas Ameriky, abych se dozvěděl detaily o tom, co se děje sedm minut pěšky ode mne. Což, jak jistě uznáte, je super ironická situace.“

JAK TO ŘEKL RODINĚ
„A tak jsem šel místo toho do kuchyně, kde moje drahá žena Karla zrovna vařila jídlo pro naše dvě malé děti, a povídám: Heleď se, Karlo, co kdybychom se přestěhovali? Ale malá Káka, které bylo tenkrát šest, povídá, ale tatínku, proč bychom se stěhovali, vždyť to tady máme tak krásné, zrovna jsme předělali dům. A já jí povídám: Né, né, né, Káko, s tím si nedělej starosti. A pošeptal jsem mojí ženě: Poslyš, tady už to nemá vůbec žádnej smysl, jedeme pryč. Takže to byl ten poslední impuls, proč jsme odjeli. Ale na druhé straně musím přiznat, že já se absolutně nepovažuji za politického exulanta. Vláda se sice ke mně nechovala příliš dobře, ale já jsem celý svůj život toužil po širších horizontech, po větší obloze, po větším publiku, po mezinárodním působení.“

O PRÁCI V AMERICE
„Těžká práce. Velice těžká práce. Od samého začátku. Ale musím vás ujistit, že ta těžká práce ještě nikdy nepřestala, že to je pořád těžká práce a musím bojovat o každou roli, kterou dostanu. Musím o ní bojovat konkurzem, neboť to je v USA nejběžnější způsob, jak získat práci. Musíte bojovat v konkurzu a musíte bojovat proti neustále těžké konkurenci.

O SETKÁNÍ S FORMANEM
„Můj drahý přítel Miloš Forman, se kterým se, zaplaťpánbůh, velice často vídám, přestože on žije na východním a já na západním pobřeží, říká, že je to boj. Tady jsem se s ním viděl v New Yorku až v roce 1978, tak jsem se ho ptal: Tak co, kamaráde Miloši, jak to jde? A on mně říká: To víš, Honzíku, je to boj. A já jsem si říkal, prokristapána, o čem to mluví člověk, který je tak slavný, tak úspěšný, je mnohonásobný milionář, jak může říct: Je to boj! A už jenom za pár měsíců jsem pochopil, o čem mluví. Ano, je to boj. Musíte být bez přestání připraveni, musíte se bez přestání starat, musíte být bez přestání při sobě, protože je to boj. Na každou roli, kterou dostanu, existujou desítky konkurentů, kteří chtějí dostat roli místo mě. A v herectví neexistuje druhá cena, buď to dostanete, nebo to nedostanete.“
O KRITICE
„V Americe kritika doslova rozhoduje o vašem osudu. Americká kritika, například New York Times, může rozhodnout o tom, jestli premiéra, která byla třeba v úterý uvedena, bude existovat ještě další den, nebo jestli bude existovat ještě další léta. Rozhoduje i o tom, jestli máte druhý den jídlo v ledničce a jestli vaše děti budou studovat na univerzitě, nebo nebudou. Kritik má příšernou moc a sílu.“

O ČESKOSLOVENSKU
„Né, né, né, nezanevřel jsem na Československo, tak jako jsem nezanevřel na Belgii, na Francii nebo na Holandsko. Nevěřil jsem jen, že se sem ještě někdy vrátím. Amerika je země, kde jsou všichni imigranti a kde se musíte zatraceně snažit, zatraceně starat, já jsem jenom neměl čas myslet na Československo, já jsem musel pracovat, já jsem americký herec.“

Vše o životě a záhadné smrti Jana Třísky najdete ZDE

 Po pietě v národním tajný pohřeb ve Strašnicích: S Třískou (+80) se loučili nejbližší