Baleťák Harapes (69): Otevřeně o manželství se Zagorovou! Jak jim ukradli adoptovanou holčičku!
19 fotografií
Jen málokdo nezná Vlastimila Harapese (69) z filmů Markéta Lazarová, Den pro mou lásku, Jak vytrhnout velrybě stoličku, či Panna a netvor. Ne každý ale ví, že 42 let strávil v Národním divadle jako sólista baletu i umělecký šéf. Říká se, že nikdo neudělal pro český balet tolik, jako právě on. Ve čtyřiceti letech tančil naposledy prince v Labutím jezeře, ale role princů a králů ho provázely celý život. Srdcového krále ztvárnil i v pořadu Hany Zagorové, se kterou se později oženil. A dokonce chtěli adoptovat dítě! Osud to ale chtěl jinak, a tak „ztepilý“ a „decentní“ herec, jak jej nazývali, zasvětil svůj život práci. Nyní chystá koncert na oslavu životního jubilea, a také se připravuje kandidovat do senátu. Navíc má tajný sen…
Jak na manželství s Hanou Zagorovou vzpomínáte?
„Hanka je úžasná bytost, poznal jsem málo tak čestných a svědomitých lidí. Byli jsme spolu osm let a neslyšel jsem, že by někoho pomluvila. Taky jsme se za celou dobu nepohádali. A to byla možná chyba. Bylo to krásné, až to muselo skončit.“
Je pravda, že jste si s Hankou chtěli adoptovat dítě?
„Ano a vlastně to byla motivace, proč jsme se vzali. Hanka toužila po dítěti a na to jsme tehdy museli být manželé.“
A proč k adopci nakonec nedošlo?
„Hanka si v dětském domově vybrala asi čtyřletou holčičku, blonďatou Aničku. Byla u nás asi půl roku, a pak se najednou objevila její babička, která o ni projevila zájem, a tak ona musela jít zpátky. Tehdy to bylo až na hranici citového vydírání a bylo to bolestné pro všechny strany. Hanku díky tomu touha po dítěti přešla.“
Byl to důvod, proč se vaše manželství rozpadlo?
„Nebylo to úplně nejlepší, co nás mohlo potkat, ale důvod to nebyl. Jednoho dne přišla s tím, že se zamilovala do hlasu. Tak jsem říkal – to se nedá nic dělat, musíš jít za hlasem svého srdce. Bylo to takové celé zvláštní období.“
Rozhovor v plném znění si můžete přečíst v tištěném Nedělním Aha!.
Ve filmech ho dabovali…
Málokdo ví, že Vlastimila Harapese ve všech starších filmech dabovali. „Mně to bylo jedno. Věděl jsem, že jsem herectví nedělal, takže to neumím. Trávníčka taky dabovali a byl to herec,“ říká taneční mistr. „U Velryby zase potřebovali, abych byl starší. Tak mi udělali šediny, dali brýle a nadaboval mě hezky Jiří Klem,“ vzpomíná. V novějších filmech, jako Bolero či Jak se krotí krokodýli, už ale mluví sám. A navíc, teď se dostal k dabingu sám! „Dostal jsem nabídku a daboval jsem liliputánského náčelníka. Vždycky jsem si to přál zkusit a najednou přišla nabídka. To je podobné, jako když jsem byl 42 let v Národním divadle a říkal jsem si, že jediné, kde bych chtěl hrát, je Semafor. A jednou zavolal pan Suchý. To byly sny, které se mi plní,“ dodává Vlastmil Harapes.
Pletli si ho s Bartoškou!
„Kdysi jsem šel do divadla, hráli jsme muzikál Kráska a zvíře. Proti mně mířila skupina Slováků a křičeli: Pán umelec, pán umelec, dajte nám nějaké peňážky! A já nosím v kapse drobné, tak jsem jim nasypal plnou hrst. A oni křičeli: A ďakujem vám, pán Bartoška, ďakujem! Tak jsem si říkal – to je dobře, budou si myslet, že Bartoška je držgrešle, že jim dal jenom drobňáky,“ směje se.
19 fotografií
