Skutečné zážitky autora Četnických humoresek: Mučení na ulici a stahování lidí z kůže!
6 fotografií
Vraždy za bílého dne, mučení a svlékání z kůže. To vše zažil režisér právě reprízovaného seriálu Četnické humoresky Antonín Moskalyk (†75). Dětství za druhé světové války na Ukrajině se pro něj proměnilo v horor, který měl do své smrti před očima.
Válka ho navždy poznamenala. „Maďaři obsadili Podkarpatskou Rus, v rámci dohody s Němci ji vojensky obsadili. Jako kluci jsme se dívali přes plot na tanky, jak vojáci střílejí a vraždí. No prostě bylo to hrůzný,“ vzpomínal na své dětství režisér, který si až do smrti vybavoval přímo hororové zážitky. „Otce mého kamaráda chytli na ulici a mučili ho tak, že mu začali řezat kusy kůže dolů a strhávat to. Poté dokonce i uši, nos, přirození. Pak ho zabili...,“ popsal hrůzu.
V ohrožení života se ocitl i jeho otec, který působil jako kantor v Chustu. „Tátu chytli na ulici taky. Odtáhli ho pryč. My jsme nevěděli, kde je,“ zavzpomínal Moskalyk s tím, že otce odvezli do koncentračního tábora.
„Zabrali nám všecko a odstěhovali nás k babičce a dědovi,“ popsal kruté zacházení. „Pamatuju si, že jsme měli dvakrát obrovský strach. První ze smrti a druhý byl specificky náš, protože táta věděl, co je to komunismus. Měli jsme strach z toho, co bude, až přijdou. Věděl, co to je jít na Sibiř. Že je člověk odsouzený ke smrti, ale pomalý,“ svěřil v pořadu Portréty České televize režisér.
Měl jít do tábora na Sibiř
Moskalyk se až po letech dozvěděl, že jeho život visel na vlásku. „My jsme byli na tom seznamu na Sibiř celá rodina! To ale řekli mému tátovi až po válce. Když ho měli tři hodiny u výslechu,“ dodal.
Chust patřil Československu
Po rozpadu Rakouska-Uherska připadl Chust Československu jako součást Podkarpatské Rusi. V roce 1938 se stalo jeho hlavním městem. Dne 16. března 1939 bylo obsazeno maďarskou armádou a 24. října 1944 Rudou armádou. Město se stalo součástí Ukrajinské SSR a v roce 1991 Ukrajinské republiky.
6 fotografií
