Ze Support Lesbiens mezi děti

Bubeník populární skupiny Support Lesbiens Tomáš Novák se rozhodl z kapely odejít a začít bubnovat a zpívat v kapele svého otce Pavla Nováka. A vystupovat budou především pro děti!

Proč jste se rozhodl vzít do kapely svého syna?
Pavel: „Tomáš vyrůstal v době, kdy jsem začal dělat písničky pro děti. Psal jsem je totiž nejdříve pro svá dítka a až po čase jsem je začal vydávat. Dá se říct, že Tom byl dost mou tvorbou ovlivněn.“

Co vás vedlo k tomu, že jste se spoluprácí s tátou souhlasil?
Tomáš: „Písničky jsem měl vlastně denně na talíři. A nejen to. Dokonce jsem je s tátou ve sboru se svými sourozenci natáčel. Po odchodu na konzervatoř jsem se pochopitelně začal věnovat něčemu zcela jinému.“

Čemu konkrétně?
Tomáš: „Studoval jsem bicí a ihned po skončení jsem odešel do Prahy. Hrál jsem v různých kapelách a v muzikálech. A doma jsem v našem studiu natočil s kapelou Papaya sólové album, kde jsem nejen hrál, ale také zpíval.“

Proč skončilo zpívání?
Tomáš: „Nastoupil jsem do kapely Support Lesbiens, kde jsem hrál 7 let a vzhledem k tomu, že tam zpíval Kryštof, přestal jsem.“

A proč jste teď z úspěšné skupiny odešel k tátovi?
Tomáš: „Oženil jsem se a dohodli jsme se s kapelou, že vezmou na bicí jiného bubeníka. Otec mě lákal dlouhé roky k tomu, abych začal dělat pro děti. Moc se mi do toho nechtělo, ale pak jsem se byl podívat na jeho současné koncerty, což je nářez, takže jsem se nechal nakonec přesvědčit.“

Tomáš se opravdu bránil?
Pavel: „Tomáš skutečně nechtěl. Ale to já z počátku také ne. Dokonce mě urazilo, když mi jeden starší pán na agentuře řekl, že bych mohl dělat pro děti. Tehdy jsem byl zarytý bigbíťák. Víte, na to musí člověk dozrát. Jsou mylné představy, že pro děti je to jednoduché. Omyl. Je to těžší než dělat pro dospělé. Ti snesou prohřešky a dovedou se i přetvařovat. To vidím, mnohdy na koncertech, které navštívím. Tleskají, aby si před ostatními neudělali šráky. Děti ne. Buď vás berou, nebo se dokážou otočit zády. Věřím, že Tomáš dozrál a má předpoklady k tomu, aby dětem něco přinesl. Takže bude hrát a zpívat.“

A co vy?
Pavel: „Budu na pódiu s ním. Myslím, že se může ledasčemu naučit, když bude chtít. Má jednu velkou výhodu. O synovi to říkám nerad, ale je milý a děti ho za jeho vztah k nim milují. To znám nejen z rodiny, ale i jinak. Není dítěte, které k němu nenatáhne ruce. Asi je to dar.“

Co od vaší nové spolupráce očekáváte?
Pavel: „Klid, pohodu a větší tah na branku. Živé bicí udělají své.“
Tomáš: „Doufám, že se mi to podaří. To ale neznamená, že bych se vzdával jiných projektů. Učím, píšu, budu hrát ještě svou muziku. Ale těším se na to.“