Oscarový film Kolja: Proč vystřihli vtipnou scénu s Leninem? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. dubna 2024

Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela

Oscarový film Kolja: Proč vystřihli vtipnou scénu s Leninem?

Zdenek Sverak(R), Jan Sverak(C) and Eric Abraham(L) hold Andrei Chalimon after they won the Oscar for best foreign film for "Kolya" during the 69th Annual Academy Awards 24 March 1997 in Los Angeles. It was the first Academy Award won for a film from the Czech Republic. AFP PHOTO Kim Kulish
Zdenek Sverak(R), Jan Sverak(C) and Eric Abraham(L) hold Andrei Chalimon after they won the Oscar for best foreign film for "Kolya" during the 69th Annual Academy Awards 24 March 1997 in Los Angeles. It was the first Academy Award won for a film from the Czech Republic. AFP PHOTO Kim Kulish (Kim Kulish)

Originální konfrontace s minulostí, příběh z konce totality, pádu komunismu a také o tom, jak jsme to vlastně měli s Rusy, kteří u nás byli dočasně na návštěvě. Oscarový film Kolja (1996) je dílem sentiment, laskavá komedie, jak to jen oba Svěrákové umějí, ale dílem i svědectví doby. Ostatně první řádky scénáře se rodily při odsunu okupantů, sovětských vojsk z území Československa.

Námět přinesl filmový historik Pavel Taussig, který na jakési zahradní slavnosti potkal občanku tehdejšího Sovětského svazu s malým chlapcem. „Dozvěděl jsem se, že tady žije jen díky fingáči, čili fingovanému sňatku. Po čase jsem si začal fabulovat, jak asi dopadl manžel, kterého evidentně opustila,“ vzpomíná Taussig ve své knize Český biják. Nabídl látku Zdeňku Svěrákovi, který nezávisle psal scénář o houslistovi, kterého vyhodili z filharmonie, a on pak směl hrát je po pohřbech.

Podle režiséra Jana Svěráka byl tátův příběh veselý, jenomže jako příběh pro celovečerní snímek neměl tu potřebnou hloubku, překvapivou pointu. „Teprve když se to dalo dohromady, jak muzikantovi zůstane na krku ruský chlapeček, mělo to smysl,“ tvrdí Svěrák mladší.


• Jak dostat do příběhu trabanta?

Z houslisty udělali violoncellistu, který by potřeboval trabanta, lidové vozítko té doby, aby mohl jezdit po kšeftech. A na trabanta získal peníze právě fingovaným sňatkem s Ruskou. „Šli jsme beztak do rizika, nálada byla po odchodu okupantů výrazně protiruská, odborníci varovali, že se na to nebude chodit. Například týdny jsme vymýšleli název,“ dodává režisér Jan Svěrák. Zdeněk Svěrák jen vypočítal, že titulů bylo asi patnáct. Např. Trabant Story, Štěstí pro celý hřbitov, Zlatíčko, Dušičky, Cello a housličky, Papírová svatba a další banální názvy.

• Zrada techniky, počítač

Do hry vstoupil poměrně brzy americký producent Eric Abraham, jehož ovšem zrazovali s tím, že příběh je skvělý, stejně tak dialogy a humor, ale investiční návratnost nulová. Jen v Americe ovšem vydělal film šest milionů dolarů, přičemž rozpočet byl asi 800 tisíc dolarů. V Evropě ho vidělo 6 milionů lidí.

Ale Kolja hlavně získal Oscara! „O film jsme málem přišli,“ vybaví si úlek a infarktový stav té době Zdeněk Svěrák. Psal poprvé na počítači, ne na psacím stroji. Byl spokojený s tím, že si připadá svobodnější. „Jenomže jsem si kompletní scénář vymazal. Nezůstalo ani písmenko,“ kácí se ještě dnes. Doporučili mu studenta, jehož jméno si dnes nevybaví. „Vím jen, že bydlel někde na pražském Kačerově a já tam za ním jel. Nejprve našel kdesi v útrobách pojistnou smlouvu, pak dopis mamince a až nakonec, po dlouhé době i text scénáře.“


• Kvůli hádkám točili některé scény dvakrát

Oba Svěrákové také vzpomínají, jak se dohadovali o scénách a o pointách. „U Obecné školy si dal ještě poradit, teď už měl svou hlavu a byl vzpurný,“ směje se otec Svěrák. Občas se stalo, že něco natočili dvakrát a dali kolegům hlasovat. Většinou vyhrával Zdeněk. Ze scénáře se hojně škrtalo a nakonec se vystříhaly i natočené scény. Autoři například nechtěli jitřit rány a nedali do filmu dialog u sochy Lenina.

Ve scénáři je popsán takto: Louka s Koljou procházejí vylidněným okresním městem a na náměstí spatří Kolja sochu Lenina. Radostí poskočí jako by potkal příbuzného. „Děduška,“ zvolá. „To není dědeček, to je Lenin,“ zabručí Louka. „Lénin děduška všech dětěj,“ poučí ho Kolja. „Nevím, co říkáš, kamaráde, ale myslím, že je to pěkná blbost,“ řekne si spíš pro sebe František.

Autor:  mich

Přečtěte si
kraken666
18. 11. 2014 • 00:46

A ty táhni do piči kráávo beladonská!!

beladona
18. 11. 2014 • 00:24

mord Jak jsem napsala,hraješ si tady na jedinýho spravedlivýho a chytrýho .Leč tady jsi opět , a pro mě naposled, ujel. Jestli jsou hloupý filmy režisérů mnou zmíněných jsi ty totální kulturní ignorat, mentálně úrovní Růžovky. Tvoje ojetý imrvére dokola používaný výrazy: závist, ubohý hlupák , nesahá ani po kolena, má ubohý život ...atd. atd. , si strč za klobouk. Kdyby ses rozkrájel, nebude reakce.Nejsi pro mě rovnocenný diskutér .Takže tě řadím do Black Book . Jsi ve společnosti extraordinary assholes : kraken, ararat, Užij si to, mentále

mord
17. 11. 2014 • 15:12

Vším, co napíšeš jen neustále potvrzujes jak jsi hloupa

mord
17. 11. 2014 • 13:00

Bohužel tohle je velmi jednoduche. Velmi se nepovedl. Je to škoda

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.