To nikdo nečekal: Juraj Herz (80) se pomstil dětem!
Měla to být romantická pohádka, která nebude chybět na obrazovkách o žádných Vánocích. Vyšel z toho horor s depresivní a ponurou atmosférou a skvělými hereckými výkony. Potulný student Martin se dozví o podivném panovníkovi a jeho starostech: princezna Adriena trpí zvláštní nemocí, ve dne je duchem nepřítomná, v noci odchází neznámo kam. Přihlásí se tedy jako dobrovolník, princeznu osvobodí a vše nakonec dobře dopadne. Jenže to by se režisérské taktovky nesměl ujmout právě Juraj Herz (80)…
Herz nesnášel pohádky
Pro Herze byla sedmdesátá léta hodně složitá. Měl zakázáno točit, ocitl se zcela bez peněz. Z milosti mu v roce 1976 tedy nabídli alespoň scénář pro Den pro mou lásku, který už předtím šest režisérů odmítlo, protože byl špatný. „Vzal jsem to především z existenčních důvodů. Bylo to východisko z nouze. Také jsem si říkal, že když klavírista necvičí denně, přestane hrát,“ odůvodnil režisér. Film byl ale špatný stejně jako předloha od Markéty Zinnerové. S tou se pak Herz dostal do křížku, neboť se prý nedržel námětu. Nakonec došlo i na soudní tahanice. Tímto snímkem se ovšem vrátil zpátky. Politickým námětům se ale raději už obloukem vyhýbal.
„Tak jsem natočil dvě pohádky. A to i přesto, že jsem pohádky až tak moc nemiloval,“ přiznal Herz. Rozhodl se je tedy udělat vskutku po svém. Osobitě, tajemně, hororově… První byla Panna a netvor, následovalo Deváté srdce. „Děti utíkaly s křikem z kina,“ zavzpomínal s úsměvem.
Dokonalým záporákem je zde Juraj Kukura v roli čaroděje Aldobrandiniho. „Bylo mi potěšením hrát tak slizkou, ohyzdnou a odpudivou bytost. Pan režisér Herz má smysl pro tento žánr a uměl vytvořit správnou náladu, aby to z herce šlo samo,“ líčil Kukura.
Svoji práci odvedli i maskéři a k vrcholům české kinematografie patří scény děsuplného plesu nemrtvých…
Dva filmy na jednom místě
Pro natáčení filmu Panna a netvor si mohl dovolit nakládat na tu dobu vysokým rozpočtem, který prošel schvalováním bez povšimnutí. Vše se provalilo, až když už byly smlouvy podepsané. A tak dostal příkaz, aby Deváté srdce natočil současně s tím a ve stejných kulisách. Aby se snížily náklady a nebyly problémy u barrandovských ekonomů.
Oba filmy se tak točily na přeskáčku. „Natáčení trvalo asi devadesát dní,“ poznamenal Herz. Byl to velká přepych a úmorné na koordinaci i koncentraci obou štábů. Někteří herci také kvůli tomu prosili, aby mohli hrát v obou filmech současně. To ale Herz nekompromisně odmítl z důvodů, aby si pak snímky diváci nepletli. Jedinou výjimku dostal Jan Přeučil. Ve snímku Panna a netvor si zahrál jezdce, v Devátém srdci převozníka.
Pavelka dostal laso do Národního
Filmovou premiéru si odbyl Ondřej Pavelka (58). Ten na natáčení dodnes rád vzpomíná. „To je jako, když se poprvé zamilujete. Je to intenzivní a dodneška si pamatuji spousty detailů z natáčení,“ prohlásil herec. „Velkovévodu hrál Přemysl Kočí a říkal sprostý vtipy, nebo možná nebyly sprostý, ale určitě nebyly dobrý. A mezi těmi blbými vtipy mi nabízel angažmá do Národního divadla. Tak mně to přišlo taky jako blbej vtip. Řekl jsem si, tohle tedy ne,“ dodal. V Národním zakotvil až o patnáct let později.
Naopak herečce Julie Jurištové (58), která ztvárnila Adrienu se po princeznách, které kdysi tak často hrála, nestýská. „Ne, vůbec ne… Teď už hraju převážně záporné postavy nebo staré báby a nejraději ježibaby,“ prozradila Jurištová, která má svoji divadelní společnost.
Zajímavosti
• Ve scéně umrlčího bálu můžete mezi procitajícími nebožtíky zahlédnout autora strašidelné hudby pohádky Petra Hapku.
• V malé roli se v závěru filmu objevuje i režisér Juraj Herz v roli hraběte a nového astrologa.
• Pro scénu před Aldobrandiniho zámkem filmaři využili průčelí zámku v Praze Tróji. Dále se natáčelo v Litoměřicích, na zámku Ploskovice a v prostorách podzemí ve Znojmě.
