Andrea Verešová (34) riskovala: Mohla uhořet!

Andreo, ruku na srdce, neměla jste při natáčení této scény strach?

„Lhala bych, kdybych tvrdila, že ne. Když pracujete s ohněm, může se stát cokoliv i když je scéna dobře připravená a dohlížejí na ni odborníci.“

 Nechtěla jste se tedy nechat zastoupit dublérkou?

„Na place byla i žena – kaskadérka, takže ta možnost byla. Já jsem ji ale nevyužila a chtěla si to natočit sama.“

 Jak samotná natáčení této scény probíhalo?

„Vzhledem k tomu, že by bylo riskantní mít pouze jeden kostým, kostymérky měly v záloze dvoje šaty. Ta scéna se zkoušela zhruba čtyři hodiny, aby se povedla hned napoprvé.  Šaty se před zapálením musely postříkat speciální látkou, aby se oheň nerozhořel moc rychle. I tak vlečka hořela strašně rychle a oheň zničil nejen šaty, ale přibližoval se i k vlasům. Hned u kamer proto stáli kaskadéři s hasicími přístroji, aby případně okamžitě zasáhli.“

Jak to dopadlo?

„Oheň zničil především vlečku, zničená byla i spodní část šatů. Všechno ale klaplo přesně tak, jak mělo. Naštěstí k žádnému úrazu nedošlo. Při natáčení tak byly zničeny jenom šaty, které byly vyrobeny přímo na zakázku. Kdyby se prodávaly v butiku, jejich cena by byla 45 tisíc korun.“

 Vy jste se vdávala před sedmi lety. Provázel vaši skutečnou svatbu taky takový zmatek jako v seriálu?

„Měla jsem na sobě velkou bílou róbu, podobné šaty, jako v seriálu, to byl jediný shodný moment. (smích) My měli pohádkovou svatbu, připadala jsem si jako princezna. Mám na ni jen ty nejkrásnější vzpomínky. Pamatuji se, že ráno jsem se ještě bála, že bude pršet, nakonec se vyjasnilo a vše dopadlo nádherně. Ano jsme si řekli v kapli zámku v Kynžvartu.“

 Takže jste měla svatbu, o které jste snila?

„Ano. Byla také velkolepá a romantická. Přitom nebyla až tak plánovaná, na její přípravu jsem měla čtyři měsíce, někdo ji chystá třeba rok.“

 Využila jste také nějakou svatební agenturu, nebo jste si všechno organizovali sami?

„To jsem nestihla, proto mi svatbu pomáhaly zařizovat kamarádky a do její přípravy se zapojila i majitelka hotelu, v němž jsme měli hostinu. Pomáhala nám se sestavením jídelníčku i s organizací ubytování. Ale kdybych měla víc času, určitě bych toho využila. Nevěsta by si měla svatbu především užít, a ne se stresovat.“
Pojďme zpátky k seriálu. Byla to vaše první herecká zkušenost?

„Pár menších rolí ve filmu už jsem si zahrála. Například Princ a já nebo Panic je nanic. Tohle je ale něco úplně nového.“

 Má s vámi postava Mirky něco společného?

„Je úplně jiná než já, tak mám strach, aby si mě lidé s ní neztotožňovali.“ (smích)

 V čem například?

„Má trochu komický charakter, je trochu naivní a některé její repliky mi ze začátku nešly z pusy. Zkrátka a dobře, chová se tak, jak bych to nikdy neudělala. Dokonce jsem přesvědčovala pana režiséra, aby mi roli upravil více na tělo. Bylo mi ale řečeno, že když chci být herečka, musím hrát.“ (smích)

 Co je pro vás během natáčení nejtěžší?

„Odosobnit se od role, kterou hraju. Upozadit se a držet se scénáře. Obzvlášť, když říkám věty, které bych v životě nikdy neřekla.“

 Herci kvůli roli musí někdy změnit vizáž, vzhled. Neměla byste s tím problém? Třeba obarvit si vlasy na blond?

„Jeden čas jsem po tom být blondýna dokonce toužila. To se mi ale splnilo po vítězství v Elite Model Look, kdy mě pro jedno focení přebarvili. Bohužel se to nikomu nelíbilo…“