Svátky u Krampolových: Santa Klaus je Jirkovi odporný, nad kaprem se mu dělá špatně!

Místo stromečku větvičku
„Stromeček nemáme, ale ozdobíme větvičku, pověsíme jmelí, zkrátka si vyzdobíme byt vánoční symboly. Rozhodně nechceme tradiční zvyky rušit. To je to nejhorší, když se na to někdo vykašle,“ říká Jirka.

Dárky jako překvapení
A dále herec prozrazuje: "My si dáváme spíš nějaké pozornosti, které s předstihem neprozrazujeme. Jsem toho názoru, že dárky by měly být většinou nějaké voloviny, které potěší. Ne košile, svetr, bačkory nebo boty. A hlavně by to mělo být překvapení. Letos, jak jsem se dozvěděl, jsme oba kupovali dárky až na poslední chvíli. Já to tak ale praktikuji vždy, na každé Vánoce."

Pamlsky pro pejska a kočičku
„Pes a kočka nepřijdou zkrátka, dostanou nějaké dobroty. I když mlsní jsou dost. Už jsem byla v obchodě pro zvířata. Rozhodně to nebude žádný svetr nebo nové vodítko," říká Hanka.

Večeře bude o šesté
Sváteční večeře bude u Krampolů v šest. hanka má vše pečlivě naplánované: „Před tím se jdeme vždycky projít vánoční Prahou, pokocháme se vánoční atmosférou a po večeři se díváme v televizi na pohádky. Letos budeme prvně sami a druhý den pojedeme k dětem na Okoř. Za synem Péťou, jeho ženou a vnučkou.“

Kapra zabít nesvedu
„Kapra jsem zabíjel jednou a udělalo se mi špatně. Lépe řečeno, chtěl jsem ho zabít. Jenom jsem to naznačil, rozmáchl se a zkrátka jsem nemohl. Chápu, že myslivec zastřelí nějakého starého jelena, který sotva leze, ale střílet mladá, krásná zvířata, pro to nemám vysvětlení,“ diví se dobrosrdečný Jiří.

Možná zkusíme lososa
Hanka se letos nebrání ani experimentům. „Štědrovečerní večeře je u nás klasika. Rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát. Ten dělá Jirka. Děláme takový přírodní, málo majonézy, mícháme ji s bílým jogurtem. Letos mi ale přiveze kamarádka z Norska lososa, tak ho asi vyzkoušíme.“

Braňme si svého Ježíška
 „Já si na vánoční svátky potrpím. Protože v téhle hnusně přetechnizované době, kdy je všechno na knoflíky, jsou Vánoce takové poslední záchvěvy lidství. Hrozně mi ale vadí, že přebíráme svátky typu svatého Valentýna, nebo že o Vánocích nahrazuje tradičního Ježíška stále častěji Santa Klaus. Ať si to jinde slaví, ať mají svoje symboly a postavičky, ale co mně je po nich? Je mi to zkrátka až odporné a připomíná mi to dědu Mráze a jolku z minulého režimu.“ A to Jiří Krampol opravdu nemá rád.

Bramborový salát bez cibule
„Málokdo ví, že do salátu se nemá dávat cibule hned, ale až čerstvá do každé porce. To mi poradil známý kuchař Pepa Vladař. Jakmile se tam dá cibule dopředu, je třetí den cítit všechen salát cibulí. Protože ta cibule je tam dominantní,“ prozrazuje kuchařský fígl Jirka.

Dárek, na který nezapomene
Jiří Krampol odhaluje, jaký dárek ho v dětství poznamenal. „Možná to vysvětluje fakt, proč nenávidím techniku. Jednou jsem si jako dítě přál pod stromeček tropickou helmu a pistoli flobertku. Ani jedno z toho jsem nedostal, zato jsem měl pod stromečkem technickou stavebnici Vašek. Šroubky, matičky, kolečka a podobně. Schválně a nenávistně jsem jednotlivé součástky lámal a ničil a od té doby jakékoliv technické věci nenávidím.“

Nejmilejší dárek
„Když mi bylo asi pět, dostala jsem pod stromeček dva mechanické, štěkající pejsky. Jeden byl rezavobílý, druhý černobílý. Toho černobílého jsem si šetřila, ale jednou jsme měli doma návštěvu z Německa a naši jim toho pejska dali. Dost jsem to pak obrečela,“ vzpomíná Hanka Krampolová.