I smrt může být krásná…

● Nejzvláštnější posmrtné rituály
● Kdo dává do rakve alkohol?
● A kdo pije mrtvolu brčkem?

Přijde vůbec někdo? A jak budu vypadat v rakvi? V newyorském Harlemu pohřbívají černoši své mrtvé tak, že vypadají, jako by jen spali. Jsou upravení, hezky oblečení. Všeobecně platí co národ, to jiný pohřební rituál. Jak se pohřbívá v Izraeli a jaké pohřby mají Romové? A jak vypadají nejbizarnější rituály?

Bylo mu dvaadvacet, když mu vzali život. Nečekaně, násilně... Pro jeho nebližší nebyl pohled na Jamesovo mrtvé tělo vůbec nic hezkého. Tedy vlastně nebyl by, kdyby ho nesvěřili mistru nad mistry – jednomu z nejlepších balzamovačů z pohřebního ústavu v Harlemu. Díky němu se James loučil s pozůstalými v nové teplákového soupravě, v rakvi plné oblíbených cédéček, různých přívěšků, dolarů, množství poznámek a fotografi í svých přítelkyň a dětí...
Harlem je zvláštní čtvrť. Je jiná než většina ostatních v New Yorku. Je černošská... A právě černoši jsou prý na posmrtné rituály asi nejnáročnější. Do rakve, která je i s nebožtíkem před obřadem vždy vystavená pro pozůstalé, chtějí přijít v nejlepších šatech, s oblíbenými věcmi...
„Ve Spojených státech je při pohřebním obřadu nebožtík vždy odkrytý. Na naaranžování těla i na úpravu oblečení se proto klade velký důraz. Je to náročná práce, kterou vykonávají zkušení specialisté, maskéři zesnulých, kteří na to mají speciální školy,“ vysvětluje ředitel pohřební služby PAX a odborník na pohřbívání František Jaderník.
Jak taková úprava zesnulých probíhá? Tělo musí být po patologické práci perfektně upravené, umyté a vysušené. Stejně tak vlasy. Pro maskéra jsou důležité obličej a ruce. Zbývající partie totiž ukrývá pečlivě upravený oblek. Celá procedura zabere zpravidla čtyři až pět hodin.
Ptáte se, jestli je něco podobného možné i u nás? Tyto úpravy vyžadují odpovídající technické zázemí, a tak jsou v Česku hudbou budoucnosti. Ve Francii se ale třeba používá tanatopraxe. Jde vlastně o přirozenou mumifi kaci s pozdějším, opět přirozeným, zpopelněním. Tělo se zbaví veškerých tekutin a takto vyprázdněný krevní a lymfatický systém se naplní speciálními chemickými roztoky. Ty několik dnů působí jako balzamovací prostředek. Pak se tělo uloží do speciální kovové rakve, kde přirozeným způsobem dochází k procesu mineralizace. Ten končí až po několika letech, kdy se tělo promění v popel a ten se pak uloží do pohřební urny. Prostor potřebný pro památku zesnulých se tak značně zmenšuje.

Černoši
Do rakve jen hezcí

Pro rodinu Jamese Earla Jonese z ulice Jay Moe v Harlemu to byl těžký rok. Nejdříve zemřela Jamesova matka Daphne, pak zabili Jamese. Byl pochován v úplně nové teplákové soupravě od Seana Johna a v nových botách od Timberlanda. Na pohřbu vypadaly jeho děti bezbranně a nechápavě, jako by říkaly: „Uvidíme se zítra, tati.“

Muslimové
Muhammada označili kameny

Devětapadesátiletý Muhammad Rafique z Pákistánu měl těžký život. Deset, jedenáct měsíců v roce pracoval ve Spojených arabských emirátech, aby uživil rodinu. Velmi tvrdě pracoval, od rána do večera vyráběl dřevěný nábytek. Když ho skolila rakovina, položili ho do otevřeného hrobu bez rakve na pravý bok. S obličejem orientovaným směrem od poutnímu městu Mekce.
Pohřební rituál v arabských zemích je jednoduchý. Po umytí zemřelého přijde na řadu rituální očista, podobná té, kterou provádějí muslimové před modlitbou. Tělo je většinou položeno na zvláštním nerezovém stole a dbá se na to, aby intimní partie byly neustále zakryté. Po celkové očistě se tělo zabalí do rubáše z pruhu bílé látky. Teprve teď je nebožtík připravený k pohřbu. Za zemřelého se provádí modlitba a hrob se v místě hlavy a nohou označuje kameny. U mužů dvěma, u žen třemi.

Romové
Žaneta dostala peníze

Zemřela krátce před svými šedesátinami. Při autonehodě. Jela navštívit svou dospělou dceru, když ji ze silnice smetl kamion… Na jejím pohřbu se sešla celá početná rodina. Nikdo nechyběl. Do rakve jí dali její oblíbené šperky, fotografi e dětí a také peníze. Co kdyby se jí přece tam »na druhé straně řeky« hodily… Dávat do rakve zemřelým dárky je u Romů naprostá samozřejmost. „Dávají jim cigarety, lahve s alkoholem, peníze a zlaté ozdoby. Své pozůstalé ukládají do země a ve své praxi jsem se u Romů setkal snad jen se třemi případy, kdy byli zesnulí pohřbeni žehem,“ říká František Jaderník. Nedávno prý dostal jeden běloruský občan od pozůstalých na poslední cestu parfém a náhradní spodní prádlo. Velkou úctu v podobě darů a květinové výzdoby projevují podle ředitele pohřební služby ke svým mrtvým také světští. Zcela mimořádný případ emocionálního loučení se podle ředitele pohřební služby stal před lety. Mladá vdova projevila přání spočinout před obřadem v rakvi vedle svého zesnulého manžela, ale z bezpečnostních důvodů jí nebylo vyhověno. Rakev již byla usazena nad zemí a hrozil její pád.

Židé
Šlomo měl zakrytá chodidla

V Tel Avivu byl velmi váženým občanem. Měl malý obchod s látkami, aktivně pracoval i pro svou městskou část. Když v pětašedesáti zemřel, jeho pohřeb byl velká událost. A samozřejmě probíhal přesně podle židovských tradic. Zemřelí jsou tu oblékáni do jednotného rubáše z nebíleného lnu (z materiálu s nejrychlejším poločasem rozpadu), který je v Izraeli stejný pro muže i ženy. Oděv nemá kapsy, protože ve smrti jsou si všichni rovni a nikdo si do hrobu nic nebere. Nebožtíci nemají boty a muži mají dlouhé kalhoty, které se přehnou, aby zakryly chodidla. Ženy jsou oděny do sukně a zástěry z bílého plátna, na nohou mají bílé ponožky. Rakve jsou vyrobeny z borového dřeva a ohoblovaná prkna nejsou spojena lepidlem, šrouby ani hřebíky, pouze dřevěnými kolíky. Schránka nemá žádné ozdobné prvky, které by znemožnily rychlý rozklad v zemi.

Z historie pohřbívání

Ve starém Egyptě, zemi faraonů, byly všechny fáze pohřbů doprovázeny recitací pohřebních textů, předčítaných knězem, který také recitoval zaříkadla během balzamování a mumifikace těla. Tyto úkony měly mrtvému zajistit znovuzrození a pohodlnou existenci v posmrtném životě. Mezi závěrečné oběti přinesené duchu zemřelého patřily například kadidlo, barva na oči, len, potraviny, nápoje a také přední noha a srdce býka. Mumie byla často uložena v pohřební komoře ve více do sebe zapadajících rakvích společně se zásobami potravin a další pohřební výbavou. Kolem sarkofágu byly umístěny magické cihly a tělo bylo po zapečetění hrobky ponecháno svému klidu. Po pohřbu se rodina mimo hrobku zúčastnila velké hostiny.

Nechutné...
NA NÁČELNÍKA S BRČKEM

Nad pohřebním rituálem indiánského kmene, který žije v Kordillerách, nezbývá než kroutit hlavou. Když zemře jejich náčelník, vloží jeho nahé tělo do dutého stromu a všechny otvory velmi pečlivě utěsní. Zhruba po roce kmen navrtají a dutými slámkami pijí už tekutý obsah, který je uvnitř stromu. Doufají, že tak získají náčelníkovu sílu.