Pozor! Přemnožil se křižák!

„Zvířata migrují a mění své areály při změně klimatických podmínek. Oteplování tomu nahrává. Teplomilné druhy teď určitě posunují své hranice na sever,“ řekl Vlastimil Růžička z Entomologického ústavu Akademie věd. U nás se tak už objevil i křižák pruhovaný. „Je to nápadné a krásné zvíře, připomíná sršně, ale sedí v síti nízko nad zemí, do které chytá hlavně sarančata,“ řekl Růžička. Rychlost, s jakou se u nás tento pavouk rozšířil, vyrazila odborníkům dech. „Rozšířil se explozí, která se těžko chápe. Dneska je všude, i v Krkonoších a na každé skládce. Etabloval se tu a rozmnožuje se doslova ve velkém,“ podotkl vědec.

Pavouka rozhodně není radno dráždit. „Každý pavouk, i ten nejmenší, má v klepítkách jedovou žlázu na kořist. Když je dost velký, což tento je, může kousnout i člověka, pokud by ho třeba vzal do ruky a mačkal, nebo na něj šlápl. Prokousne kůži, bolí to podobně jako včelí bodnutí,“ řekl Růžička.

Podobně masově se u nás rozšířila i třesavka velká. „Lze ji vidět hlavně v nových domech, u teplovodů a kolektorů. Je to ohromně agresivní zvíře, už vytlačuje naši domácí třesavku sekáčovou. Je velká asi pět centimetrů a taky dokáže nepříjemně kousnout,“ řekl entomolog. Skutečně nebezpečných druhů pavouků se zatím podle něj bát nemusíme. „Pokud by takový druh někdo přivezl z tropů a vypustil na zahrádce, léto by tu nejspíš přežil, ale zima by ho zabila,“ řekl.

U nás žije 849 druhů pavouků. Mezi největší, a tudíž nejnebezpečnější patří zápřednice. „To je velká potvora, opravdu může kousnout. Není to síťový pavouk, leze a běhá, na kořist číhá v trávě a skočí na ni,“ podotkl Růžička. Nepříjemné může být i setkání s křižákem, pokoutníkem a šestiočkou. „Šestiočka je velký zrzavý pavouk, který žije hlavně pod kůrou, ale třeba i pod prkny v kůlně,“ řekl vědec.

Jeden gram za 1,7 milionu Kč

Pavouků je na světě asi 35 tisíc druhů, jen 30 z nich ale může člověka vážně zranit či zabít. Nejhorší je asi prudce jedovatá černá vdova. Její jed je ovšem i velmi ceněný. Vymačkaný jed ze žláz pavouka se prodává za obrovské částky – gram jedu vyjde v přepočtu na 1,7 milionu korun.

Pavoučí vlákno unese i letadlo

• K největším pavoukům patří sklípkani, někteří měří až 30 centimetrů.
• Jed snovačky je asi 15krát jedovatější než jed chřestýše.
• S pomocí vláken a jakéhosi padáčku spředeného z nich dokáží »přeletět« za příznivého počasí a větru i oceán – prokázána byla vzdálenost 350 km.
• Pavučina je třikrát pevnější než kevlar (materiál, z něhož se vyrábějí neprůstřelné vesty).
• Pavoučí vlákno, tlusté jako zahradní hadice, by uneslo na každém konci plně naložený obří Boeing.
• Největší kusadla mají tarantule, které zase ale nemají moc silný jed. Zjistilo se, že z jejich jedu lze vyrobit lék proti rakovině a srdečním nemocem.
• Pavouci mají dokonalý hmat, vnímají sebemenší závan vzduchu či změnu tlaku.