Svazek STB na Karla Gotta: Když kamarádi pomlouvají

Totiž pokud se rozhodne neřídit se naší dobře míněnou radou, aby raději nečetl to, co o něm jeho nejbližší kamarádi a spolupracovníci napovídali v srpnu 1971 komunistické StB poté, co nelegálně zůstal v tehdejším západním Německu. Jen málokteří se tehdy při výslechu v Bartolomějské ulici zachovali čestně a Karla Gotta v době jeho »cvičné emigrace« nepomluvili…

A. F. Slováček

saxofonista, člen skupiny Karla Gotta

 „…Dne 7. 5. nebo 8. 5. 1971 za mnou přišli v městě, jehož jméno si již nepamatuji, ale kde jsme měli vystoupení, Karel Gott a oba Štaidlové a požádali mne, abych také podepsal dopis, který byl napsán a stylizován Jiřím Štaidlem. V dopise, který byl jednak adresován ministerstvu kultury, jednak dr. Hrabalovi z Pragokoncertu, byly uvedeny důvody, spočívající v tom, že Karlu Gottovi není v ČSSR umožněna taková práce, aby mohl být spokojen, a současně byl vysloven požadavek, že naše skupina může být nepřetržitě v zahraničí po dobu asi 2 let, kde bude pracovat, pouze s určitými přestávkami, potom bude zajíždět do republiky. Já dopis sice podepsal, ale říkal, že je to nerozumné klást ultimativní požadavky, zejména pak věta, jejíž přesný text si sice nepamatuji, ale chápal jsem ji tak, že když nám nebude vyhověno, zůstaneme v zahraničí sami, bez ohledu na stanovisko čs. orgánů…“ „…Pokud jsem spolupracoval s Gottem, měl jsem za jeden koncert v ČSSR v roce 1968 asi 360 Kčs čistých, později se to snížilo, takže naposledy jsem měl za jeden koncert 265 Kčs. Kolik dostával Gott nebo Štaidlové, to jsem se nikdy nedozvěděl. Při posledních koncertech v NSR měla celá skupina v průměru kolem 15 000 západoněmeckých marek za koncert hrubého. Bylo nás 6 hudebníků a dostávali jsme od ing. Hájka (manažer skupiny – pozn. red.), který nás vyplácel, po 300 markách nejvýše. Jak se o zbytek rozdělili Gott se Štaidlem, Hájkem a 2 techniky, nevím. Pokud vím, výši odměny určoval pro každého Karel Gott sám a ing. Hájek pouze proplácel…“ „…Karel Gott měl, pokud se týká jeho vzdělání a inteligence, vcelku průměrné schopnosti, inklinoval však k mazanosti. Podle mého názoru byl schopen k tomu, aby zůstal v zahraničí, rozhodnout se sám, bez ovlivňování druhou osobou…“ „…Pokud se týká jeho styků se ženami, měl jich dost, a nevím nic o tom, že, jak se často tradovalo, neměl mít ženy rád, a také jeho život tomu nijak nenasvědčoval…“

J. Lenský

účetní skupiny Karla Gotta

„…K jeho osobním vlastnostem uvádím, že zblbl z peněz, měl je rád čím dál víc a zřejmě chtěl být do budoucna dobře zajištěn, protože měl strach z toho, že má potíže s hlasivkami a nebude moci zpívat. V našem kolektivu byl oblíben. Byl člověkem apolitickým a o politické poměry se vůbec nezajímal…“ Josef Laufer zpěvák „…Psychický život Karla Gotta je velmi složitý, je povahy labilní, stále mění své názory, je nedůvěřivý. Z toho důvodu měl neustále strach o svoji kariéru a v podstatě v těchto otázkách jednal jako dítě, bez uvážení…“ „…Má ve Strašnicích vilu, velmi dobře zařízenou zejména starožitnostmi, vlastní auto značky Mercedes a slyšel jsem, že v Jevanech má společně s bratry Štaidlovými také nějakou vilu… Osobně mu dlužím částku 5000 tuzexových korun, kterou mi Karel Gott zapůjčil v únoru letošního roku a dosud jsem ji nesplatil…“

W. Matuška

zpěvák

„…Pokud jsem dotazován, zda Karel Gott měl v Čs. rozhlase malou publicitu, uvádím, že podle mého názoru měl publicitu přinejmenším odpovídající jeho úloze, a pokud má snad jiný názor, tento názor nevyplývá ze seriózního poznání…“ „…Jeho příjmy odhadem mohly v zahraničí činit kolem takových 350000–400000 západoněmeckých marek ročně…“ „…Uvádím pouze svou osobní úvahu, co mohlo mít také na jeho rozhodnutí zůstat v Německu vliv. Karel je jako zpěvák tenor. Tento obor je velmi náročný a tenoři musí být neustále na sebe opatrní, nesmí se nachladit, musí se vždy dobře vyspat, udržovat správnou životosprávu, nesmí kouřit, protože to vše je činí velmi zranitelnými a ovlivňuje kvalitu jejich hlasu. Mohlo se stát, že právě v době, kdy zrovna nějakým způsobem si hlas ohrozil, někdo za ním mohl klidně přijít a říci mu: »Heleď, stejně již dlouho zpívat nebudeš, snaž se ještě zpívat tak dva roky, budeš mít klid. Nějaké peníze si našetříš a pak se můžeš zpívání jako oboru vzdát a můžeš se věnovat zcela jiným věcem.« Tuto úvahu odůvodňuji znalostí tenorů a nesnadností vypracovat se z tenora na jiný hlas, např. baryton či basbaryton…“ „…Pokud se týká jeho styků se ženami, uvádím zde pouze domněnku, že pokud by jej nějaká žena ovlivnila, aby zůstal v zahraničí, musela by to být nějaká »von«…“

K. Svoboda

hudební skladatel

„…Pokud jde o motiv jejich jednání (že Gott a bratři Štaidlové zůstali v SRN – pozn. red.), domnívám se, a i od nich jsem se dozvěděl, zejména ze strany samotného Gotta, že nebyl spokojen v ČSSR ve své umělecké činnosti, že v poslední době se mu dělaly nějaké potíže s jeho repertoárem, že mu bylo zejména v televizi vytýkáno, že nosí dlouhé vlasy, extrémně se strojí a že má i některé rysy západního chování. Údajně z těchto důvodů, kromě toho také, že byly některé jeho písně zakázány a texty písní opravovány, se společně všichni tři dohodli, že zatím zůstanou v zahraničí do vyřešení jejich žádosti. Já jim ale odpověděl, že takto řešit situaci nemohou, že by se měli vrátit domů, ať se věc dá na správnou míru. Snažil jsem se zejména Gotta přesvědčit o nesmyslnosti jeho počínání, a to také ve vlastním zájmu, neboť ze spolupráce s Gottem jsem měl pochopitelně finanční prostředky k obživě. Oni mě však neposlechli...“ „…Mám dojem, zda Karel Gott se nerozhodl řešit svůj případ na základě nějakého donucení…“

Milan Chladil

zpěvák

„…O tom, že zůstal bez povolení čs. úřadů v zahraničí, jsem se dozvěděl až při výslechu dnes. Jsem touto skutečností překvapen a myslím, že k tomuto rozhodnutí nedospěl sám, ale pod vlivem některé další osoby nebo osob… Byl delší dobu v cizině a pravděpodobně jej navštívily různé jiné osoby, které jej k tomuto donutily. Tím mám na mysli osoby bydlící v zahraničí…“

S. Zeman

kontrabasista z orchestru Karla Gotta

„… Ředitel Polydoru (německého hudebního vydavatelství – pozn. red.), pan Drexler, posílal Karla domů, že jej v NSR nepotřebuje jako emigranta, ale jako čs. státního občana, že by Karel určitě ztratil na popularitě…“ „…Karel byl pod vlivem bratrů Štaidlů, že na nic neměl svůj vlastní názor, a pokud jej měl, byl zpravidla bratry Štaidly umluven. Ke vztahům mezi nimi třemi uvádím, že nosnou osobou byl Karel, bez něho by Štaidlové zdaleka neměli takové možnosti a výsledky, a tudíž ani příjmy. Pokud mám charakterizovat bratry Štaidly, podstatně agresivnější byl Láďa, který prosazoval vehementně i takové názory, o kterých musel sám vědět, že jsou špatné pro ostatní, ale výhodné pouze pro něho…“ „…Zda půjčoval nějaké peníze, mi známo není. Já sám jsem na počátku letošního roku od něho zakoupil 8000 tuzexových korun za 40 000 Kč…“ „…Neměl žádného blízkého přítele, se kterým by udržoval přátelské styky jako kamarád s kamarádem. Pokud udržoval styky s bratry Štaidly, bylo tomu pouze z hlediska jejich práce. Mám však dojem, že kamarádství z jejich strany bylo motivováno zřejmě z toho hlediska, že jsou na Karlovi existenčně závislí…“

Jiří Vinařický

pracovník Supraphonu

„…Od Supraphonu měl formou procentní setby z jedné prodané desky příjem kolem 65 00 Kčs ročně a prostřednictvím Ochranného sdružení výkonných umělců částku dalších nejméně 35 000 Kčs…“ „…Nevynikal chytrostí, byl značně ovlivnitelný, apolitický…“

F. Hrabal

ředitel agentury Pragokoncert

„… V průměru měl od jednoho koncertu v letech 1969-1970 v NSR částku mezi 5000 až 6000 západoněmeckých marek a koncertů měl za rok kolem 30 až 40. Honorář byl vždy pro celou skupinu. Příslušníky své skupiny si pak vyplácel sám. Jakým způsobem a jakou částkou, mi známo není. Pro letošní rok jsme měli s Baerleinem smlouvu na 50 koncertů za rok za honorář 12 000 až 15 000 marek za jeden koncert, rovněž pro celou skupinu…“ „…Jako zpěváka si Karla Gotta velmi cením, neboť je umělcem mimořádných kvalit. Pokud se týká jeho osoby, velmi snadno podléhá názorům jiných a v tomto směru na něho negativním způsobem působí Jiří Štaidl. Je kamarádský, ctižádostivý, někdy však až lehkovážný, mám dojem, že někdy až příliš rozhazoval peníze, takže vztah k majetku nebude mít valný…“ „…Gott je příliš náchylný všemu věřit, nemá totiž dostatek rozhledu a například při rozhovoru v Hamburku mi řekl, že důvodem, proč se nevrátí, je i to, že tajemníkem ÚV KSČ nebude dr. Husák, že to četl v západním tisku…“

A. Pleskotová

přítelkyně Ladislava Štaidla, jeho pozdější manželka

„…Po skončení zájezdu do Moskvy někdo rozbil Karlovi sklo od automobilu, do kterého hodil sklo a pan Gott mi říkal, že se kolem jejich domu pohybovali nějací lidé, kteří křičeli, že je Karel kolaborant. Možná však, že mi to neříkal ani pan Gott, že jde pouze o fámu…“ „…Je upřímný, čestný, umělecky i občansky ctižádostivý, nechá se dost snadno ovlivnit, není zazobanec, má dost široký obzor…“

Pavel Smola

ředitel podniku zahraničního obchodu Artia

„…Pokud se týká příjmů Karla Gotta od Polydoru na základě smlouvy, která byla ve stadiu rozpracování, touto smlouvou měl zaručen minimální příjem cca 320 000 západoněmeckých marek ročně…“ „…Byl snadno ovlivnitelný, byl ve vleku jeho skupiny, protože pokud nějakou záležitost neměl dopředu se svými partnery ze skupiny projednánu, nedovedl se sám samostatně rozhodnout…“

Jiří Szántó

vedoucí zahraniční skupiny Pragokoncertu

„…Nevyniká ani vědomostmi, ani inteligencí, avšak jeho profese jej nutí k chytračení a určité dávce opatrnosti, je často nedůvěřivý…“ „…Měl velký sklon napodobovat světové hvězdy, ne však v uměleckém projevu, ale ve způsobu života, resp. popularity…“

David ZÁPAL

 6.8.2009