Jihoafričtí vědci zabývající se budoucností světa říkají: Takhle budeme už brzy bydlet!

Kanceláře firem se prý také přesunou na vodu. (aquadomi.dk)

9. března 2008 • 02:00

Svět se promění v jediné velké moře, pevnina bude vzácností. Lidé nebudou mít kde žít, zeleň stromů budeme znát jen z televize. Katastrofický scénář? Podle mnoha odborníků z univerzity v jihoafrickém Kapském Městě to vůbec není přehnané!

Vlivem globálního oteplování totiž prý musíme počítat s tím, že se výrazně zvednou hladiny moří a pevniny zalije voda. Jinde prý pro změnu vzniknou pouště. Co ale potom budou dělat lidé, kteří v zatopených oblastech žili? Narostou jim žábry a naučí se dýchat pod vodou? Mnohem pravděpodobnější je, že se prostě naučí žít na vodě. Třeba v takových domech, jako právě teď vznikají…

Není to loď, ale dům!

Jedna dánská firma se okamžitě chopila možnosti, že za pár let bude většina území na Zemi zatopená a začala vyrábět domy, kterým voda rozhodně nevadí. Jedná se v podstatě o napevno ukotvené hausbóty, tedy obytné lodě. Cestování ovšem tato »plavidla« schopna nejsou. Nemají motor ani plachty, ve většině případů ani tvar vhodný k plavbě. Jediná možnost, jak s nimi hnout, je táhnout je na laně za lodí.

Dopluj do obchodu pro chleba!

Domy jsou vyráběny ze dřeva klasickou metodou známou již našim předkům, doplněnou o moderní poznatky a materiály. Díky ukotvení a použitým moderním materiálům jsou domy odolné vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. Vydržet by měly velmi nízké teploty, silný vítr i vlnobití. Dům si můžete složit dle vlastního vkusu podobně jako unifikované domky. V nabídce firmy jsou i velkokapacitní domy použitelné jako hotely nebo kanceláře a dokonce i speciální plovoucí restaurace a kavárny. Doba, kdy se dočkáme celých plovoucích měst se vším všudy včetně nákupních center, sportovišť a podobně, je tedy na dohled.

Na vodě lidé žijí už dávno

V těsném kontaktu s vodní hladinou žijí lidé v různých částech světa již několik staletí. A nemusíme pro příklady chodit příliš daleko. I v Evropě na několik takových míst narazíme. Třeba hlavní město Nizozemska Amsterodam stojí z větší části na pilířích ukotvených v mořském dně. Systém kanálů, který celým Amsterodamem vede, je používán k dopravě stejně jako v Praze silnice. Doprava po vodě je rychlejší a méně komplikovaná než každodenní probíjení se skrz dopravní zácpy. Zdi mnoha domů tvoří přímo hranice kanálů. Velmi podobně jsou postaveny i italské Benátky. Obě tato města s agresivní slanou vodou bojují celá léta, protože často narušuje jejich zdivo a tím i statiku.