Konzumace velrybího masa je v Japonsku tradicí. Kdysi vyrážely na moře malé lodě s velrybáři, kteří nasazovali vlastní život při snaze nasytit rodinu. Tihle rybáři obvykle ulovili pár kusů a všechno bylo v pořádku, populace velryb drobným lovem nebyla ohrožena. Dvacáté století ale přineslo vybíjení obrovských kytovců po tisících a některé druhy se dokonce dostaly na samou hranici vyhubení. I když už více než 20 let existuje úmluva zakazující lov ohrožených kytovců, moře se stejně často změní z blankytně modrého na krvavě rudé. Jak se vlastně velryby loví a proč s jejich vybíjením nedokážou lidé přestat?

Jak se loví několikatunový kolos?

Velrybáři mají k dispozici nejmodernější techniku. Hon na velrybu vypadá trošku jako když torpédoborce hledají ponorku. Velrybářská loď je vybavena sonary, radarem a samozřejmě hlavně tzv. harpunovým dělem. Tento vražedný vynález spatřil světlo světa v roce 1868, jeho vynálezcem byl norský velrybář Sven Foyn. Moderní harpunové dělo je navíc vybaveno výbušnou hlavicí, která po vniknutí do těla loveného kytovce exploduje! Pokud se tedy střelec trefí, mořský gigant nemá šanci přežít! Mohlo by se zdát, že smrt je rychlá, opak je ale mnohdy pravdou. V letech 1992-93 probíhal výzkum na norských velrybářských lodích, který měl odhalit jak dlouho velryba po zásahu výbušnou harpunou umírá. Jen 349 z celkového počtu 811 velryb zemřelo do 10 vteřin. Většina zvířat byla mrtvá do 10 minut. Ovšem několik kusů umíralo v obrovských bolestech až 50 minut. Umírající velryba navíc trpí i psychicky – je dokázáno, že je velice inteligentní a má vyvinutý smysl pro rodinu.

Zákaz lovu neplatí vždy

Tradiční velrybářské země, Norsko a Island, se rozhodly úmluvu o zastavení zabíjení velryb ignorovat. Jejich lodě tedy brázdí Severní ledový oceán a vybíjejí tamní populace kytovců ve velkém. A věřte nebo ne, neexistuje žádná možnost, jak tato jatka zastavit! I když se stále častěji a hlasitěji ozývají hlasy ochránců přírody, svět je bezmocný. Leckdy riskantní akce ochranářů, kteří se snaží zabránit lovu zvířat mnohdy doslova vlastním tělem, se míjí účinkem...

Proč jsou obři vybíjeni?

Norsko a Island si na nic nehrají a prostě velryby vybíjejí s tím, že si do svých záležitostí nenechají mluvit. Nikdo netvrdí, že se nejedná o komerční lov, všichni připouštějí, že jde hlavně o peníze. To Japonci na to jdou trochu jinak. Obávají se reakce silných zemí, které se proti lovu jednoznačně postavily, jako například USA, Velká Británie a Austrálie. Proto si vypracovali velmi důmyslné alibi. To, že letos naplánovali ulovit takřka tisícovku velryb je prý z vědeckých důvodů. A proč vlastně takový výzkum? Podle Japonců se některé druhy, například plejtvák malý, přemnožily, a je potřeba jejich stavy snižovat. Letos tedy zemře rukou japonských velrybářů 935 velryb.

Proč právě keporkak?

Na nátlak mnoha států a organizací nakonec Japonci letos o trochu ustoupili a odvolali lov 50 plejtváků keporkaků. Stále ale platí, že 935 plejtváků malých a 50 plejtváků myšoků bude japonský »výzkum« stát život. A proč vlastně zrovna keporkaky ušetří? Je to jednoduché. Plejtvák myšok je sice víc ohrožen, ale zároveň není tolik na očích. To plejtvák keporkak je přesně ten kytovec, kterého pravděpodobně uvidíte, jak vyskakuje z vody, obrací se na hladině na záda a mává svými dlouhými ploutvemi turistům na lodích. A kdo by zabíjel milé zvířátko?

Velrybáři a ochránci přírody - VÁLKA!

Ochránci velryb se snaží zabránit lovu jakýmkoliv způsobem. Na gumových člunech se proto staví mezi velryby a harpunová děla, snaží se zahnat mořské obry od velrybářských lodí a všemožně znesnadnit velrybářům jejich práci. Leckdy tak jde ochráncům doslova o život. Svými loďkami mohou stěží konkurovat masivním plavidlům velrybářů…

Autor: Martin KIML
Foto Profimedia.cz, Greenpeace