Jen pár mužů nasvětě může říct... To všechno jsou moje ženy!
Pro člověka žijícího v západní civilizaci v 21. století je představa polygamie často naprosto nepřijatelná. Historie ale ani mnohoženstvím ani mnohomužstvím nešetří. Není tedy divu, že v některých koutech světa tato tradice přetrvala, mnohdy i přes zákazy tamních vlád.
Polygamní uspořádání stále přežívá u třetiny obyvatel v Africe, islám považuje mnohoženství za legální a Čína polygamii zakázala, ovšem nevymýtila. Zajímá vás, kde všude je běžné mít více žen či mužů? A jak tahle skupinová manželství vlastně fungují?
Arabské země
Čtyři manželky legálně
Polygamie byla běžná a oblíbená na Středním východě už před islámem. Islám jen později zredukoval počet manželek na čtyři. I když se teď možná mužům blýskne v očích, mnohoženství nemá jen výhody. O všechny manželky je třeba se postarat a vše dělit rovným dílem! Není možné, aby byla jedna z manželek jakkoli upřednostňována. V islámu není k polygamii žádná žena nucena, manželka může souhlasit s tím, že si manžel bere druhou ženu, nebo se nechat rozvést. Některé ženy dokonce preferují život v polygamii. Domácí povinnosti, případně tvrdá práce na poli, se mezi manželky spravedlivě rozdělí. A když něco požadují od svého muže, je jich na něj prostě víc a o to lépe se domohou svých práv.
Svazijsko
Každý rok nová manželka
Svazijskému králi Mswatimu III. (Svazijsko leží v Africe a hraničí s JAR a Mozambikem pozn. redakce) může leckterý muž závidět. Mezi jeho královská privilegia patří i to, že si každý rok vybírá další vhodnou manželku. Nyní už má dvanáct manželek. A Mswatimu ví, jak potěšit královské manželky! Přesto, že je v zemi bída a obyčejní lidé často trpí hlady, každá z dvanácti manželek dostala od svého manžela jako dar BMV s pozlacenou SPZ. Svazijský král je ve své zemi absolutním monarchou a tvůrcem zákonů. Všechny jeho manželské svazky jsou tedy také legální.
Tibet
Jedna žena pro všechny!
Ani v Tibetu se žena nemusí smířit s tím, že s ní bude do konce života sdílet lože jen jeden muž. Chudí muži se v Tibetu dělí o manželku s bratry. Jen nejstarší syn má právo se oženit. Rodinný majetek se tak nemůže dostat do cizích rukou. V době nepřítomnosti nejstaršího bratra může manželka spát se všemi jeho bratry. Za otce všech dětí je ale považován její manžel.
Markézy
Sex jako základní přirozenost
Na Markézách ve francouzské Polynésii sex a jeho pravidla příliš neřeší. Náboženské zákony v této části světa totiž smýšlejí přísněji o jídle než o sexu. Markézané mají tak uspořádaná místa ke spaní, aby děti od útlého věku viděly sexuální styky dospělých a mohly se tak inspirovat a lecčemu přiučit. Zhruba od sedmi let si hrají na maminku a tatínka. Od jedenácti let jsou dívky považovány za dospělé ženy a chlapci se stávají dospělými muži. Dospělí předávají mladým své sexuální zkušenosti. Dospělé ženy zaučují chlapce a dívkám vysvětlují jak na to. Pokud dospělý muž praktikuje sex s dívkou, je to považováno za dar zkušenosti pro ni. Obyčejní Markézané mohou tedy sex provozovat prakticky kdykoli a s kýmkoli. Při těchto sexuálních orgiíc přijdou zkrátka jen dívky z vyšších kruhů, ty musejí chránit své panenství pro muže vyššího společenského postavení pro uchování rodu.
Kmen Mosuů, Čína
Raději dav milenců než jednoho manžela!
Na jihovýchodě Číny žije kmen Mosuů. Tento kmen dopřává naopak ženám možnost poznat více sexuálních partnerů. Ženy tohoto kmene žijí celý život v domě matky, kde přijímají matkou schválené milence. Děti, které se z těchto »vztahů« narodí, žijí ve společenství jehož hlavou je matka rodu. A často ani nevědí, kdo je jejich otcem! Když se o ně chce otec za každou cenu starat, smí jim nosit dárky. Celý rod žije pohromadě v jedné velké místnosti. Jen ženy, které dosáhnou určitého věku, smějí mít vlastní ložnici.
Kurdský region, Turecko
Zákon kontra tradice
V Turecku byla polygamie postavena mimo zákon v roce 1926 i proto, aby bylo posíleno postavení žen ve společnosti. Přesto ovšem zůstává všeobecně rozšířena v silně nábožensky založeném zemědělském kurdském regionu, kde žije třetina ze zhruba 71 milionů Turků. Stát polygamní sňatky neuznává a další manželky tedy nejsou z právního hlediska vdané, ale úřadům nezbývá než přivírat oči. Tradice je tradice.
Rusko
Polygamní inspirace
Zatímco se tradičně polygamní kultury musejí mnohdy smiřovat se zákazem moderní doby, Rusko mohlo naopak za vlády Vladimira Žirinovského přijít k polygamii jako »slepý k houslím«. Žirinovskij chtěl dopřát každému bohatému Rusovi až čtyři manželky. Zjevně inspirován islámem chtěl tímto způsobem zvýšit porodnost ve své zemi. Tento více než kontroverzní návrh ruská Duma v roce 2001 nepřijala.
