Svízel jménem inteligence - Kdo je blb a kdo génius?
PRAHA – Inteligentních lidí si svět obecně váží. Otázkou ale je, podle jakých kritérií je do téhle ctěné kategorie pasuje. Pojem inteligence má více definicí a známý test IQ není jejím jediným měřítkem.
Inteligentní člověk dokáže rozpoznat v chaosu řád, a naopak v řádu chaos.
Definic inteligence existuje více. Stejně tak druhů inteligence a metod, které její výši určují. Tolik zdůrazňované IQ v podstatě pouze vypovídá o rychlosti mozku a společnost Mensa sdružující výjimečně inteligentní lidi zdůrazňuje, že testuje IQ, nikoli inteligenci! Někteří psychologové dokonce číslo inteligenčního kvocientu poněkud zpochybňují a namítají, že se jedná o pouhé číslo, které vyjde z jiných čísel…
A ony obávané testy IQ? Mensa je provádí několikrát ročně a pokud v nich dosáhnete 130 bodů, jimž v anglosaském světě odpovídá 148, (2 % světové populace), můžete se stát registrovaným členem této mezinárodní společnosti. Testy Mensy nemají verbální část a jsou založeny na geometrických symbolech, aby byly mezinárodně srozumitelné. Jedná se o tzv. Ravenovy matice. Symboly jsou seřazeny do tří řad a sloupců. Ve všech směrech existuje logika.
Každopádně číslo inteligenčního kvocientu udává pouze míru abstraktní inteligence - rychlost, s níž je mozek schopen pracovat. A kromě abstraktní inteligence máme také inteligenci praktickou, sociální, emoční, které jsou v běžném životě a práci maximálně podstatné! Emoční inteligence (mimo jiné zahrnuje vytrvalost, sebeuvědomění, sebeovládání, empatii) není závislá na IQ. A také není nikde dáno, že jedinec s úžasným IQ nad sto třicet má jasné předpoklady pro úspěšné studium. Zkrátka génius na abstraktním poli vůbec nemusí být v praktické existenci úspěšný. Vysoké IQ nechrání ani od destruujících závislostí, zkratkovitého jednání… Učitelky si mnohdy nejsou u malých géniů jisté, zda se jedná o výjimečně chytré dítě, nebo naopak o retardovaného, zvláštní výuky hodného školáka… A manažeři spolu s firemními psychology pak unisono tvrdí: „V praxi může být člověk s nižším IQ úspěšnější než ten s vysokým kvocientem. Pro nás je podstatnější tvořivost, píle, zodpovědnost, komunikace a lidé, již tyto vlastnosti mají, jsou pro zaměstnání mnohem atraktivnější než nepřizpůsoboví, v praxi selhávající géniové.“
Je tedy vůbec výhra být géniem - svým IQ patřit do dvou procent vyvolené populace naší Planety? Je vůbec štěstí mít super hbitý mozek, který mnohdy odsuzuje do izolace, komplikuje dorozumívání? Ze všech zjištění vyplývá, že i tady je zlatá střední cesta nejspíš ta nejlepší.
Co je to Mensa?
Mensa je mezinárodní společenská organizace, která byla založena r. 1946 v Oxfordu s cílem využít inteligenci ve prospěch lidstva. Jejím členem se může stát každý, kdo dosáhne věku patnácti let a v IQ testu má minimálně 130 bodů. Test IQ je možné opakovat třikrát s tím, že přestávka mezi pokusy musí být minimálně rok. Test trvá přibližně hodinu a jeho absolvent se dozví výši IQ, i když je menší než stanovených 130 bodů. Existuje i dětská Mensa s věkovou hranicí deset až patnáct let. Pobočka Mensy v ČR vznikla v r. 1991, po rozpadu Mensy Československo.
Autor: Františka ČÍŽKOVÁ
Foto Aha! - Marek Pátek
