Zpěvák Martin Chodúr (29): Smáli se mi, že píšu básně

Martine, jste neustále v jednom kole, jak se chystáte na blížící se svátky?
„Konec roku je pro mě velmi hektické období. Stejné to má ale partnerka, která pracuje ve vysokém managementu. Všechno chystáme na poslední chvíli, ale o to intenzivněji! Mám toho mnoho. Vydal jsem nové album, koncertuji u nás i na Slovensku, kam to mám z domu kousek.“

Nechybí vám ruch metropole?
„Vůbec ne! Jsem člověk, který má radši přírodu. I když ji rád kombinuji s velkoměstem. Jinak jsem vděčný, že mohu žít v klidném prostředí, vydat se do hor na kole a že můj syn vyrůstá v krásné přírodě mezi zvířaty. Je nám tam moc fajn.“

Když jste s partnerkou oba vytížení, jak zvládáte péči o syna?
„Zatím dobře. Ivonka nemá striktně danou pracovní dobu, a také já můžu dělat velkou část práce doma. Připravovat se na koncerty, učit se nové věci, psát noty a texty. Když pak jedu na koncert, stará se přítelkyně. Případně její či mí rodiče. Taky využíváme jesličky, kde je malý dětský kolektiv a dětem se naplno věnují. Takto nám to vyhovuje.“

Váš syn oslaví tři roky. Vypadá to, že zdědil muzikálnost po vás?
„Zatím ano, on pořád zpívá! (směje se) Má zpěvníčky a svoje oblíbené písničky. Když trénuju, přijde se zpěvníčkem a říká, jakou písničku chce slyšet. Pak zpíváme spolu, nebo já hraju na klavír a zpívá on. Nejradši má »Pásla ovečky«. Máme pěknou nahrávku s Kühnovým dětským sborem. Tu si moc rád pouští a krásně na ni tancuje! Víc než zpěvák se projevuje jako tanečník.“

To asi nemá po vás, že?
„Nejspíš ne, ale když jsem byl malý, tak jsem prý taky tancoval! (směje se) Rytmus má v těle. Je to moc chytrý chlapeček. Už píše písmenka, nějaká i přečte a počítá. Máme z něho radost.“

Vy jste též začal zpívat tak brzy?
„Ve třech letech jsem začal chodit do Lidové školy umění v Mariánských Horách, kde jsem nejdřív zpíval a pak jsem chodil na zobcovou flétnu a klarinet. Zkusil jsem více hudebních nástrojů a začal hrát i na kytaru. A jako každý kluk, který na ni hraje, jsem chtěl mít kapelu. Tak jsem si jednu založil.“

Kolik vám bylo roků?
„Devět! Nejdřív se jmenovala Eruption of Emotions, pak jsme se přejmenovali na The Moods, a tak jsme pokračovali do doby, než mě oslovila kapela Robson. Když jsem s nimi vydal první album, bylo mi čerstvých šestnáct. Ale psát písničky jsem začal mnohem dřív.“

Kdy?
„Právě v těch devíti či desíti letech. Pamatuju si, že jsem měl tendenci psát smutné, apokalyptické texty. Moje prvotina byla o atomové válce! A potom jsem napsal svůj první malý hit, který byl v angličtině a jmenoval se Monster. Angličtina je můj druhý velký koníček, který jsem vždycky chtěl dělat. Už na škole jsem v ní psal básničky.“

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání nedělního deníku
Aha!

SuperStar Martin Chodúr otočil: Druhé dítě ani svatba nebude!