Lucie Bílá (51): Rozdávám na ulici andělíčky
30 fotografií
Letošní rok byl pro Lucii Bílou (51) plný přelomových událostí. Získala svého dvacátého Zlatého slavíka, zahrála si hlavní roli v muzikálu Sestra v akci, vydala druhou vánoční desku. V soukromí jí ale štěstí tolik nepřálo – s přítelem Radkem se rozešla, a tak ke štědrovečerní tabuli dnes usedne jen s tatínkem a synem Filipem (21).
Lucie, co pro vás znamenají Vánoce?
„Krásný svátky! Období, kdy můžu dávat lidem dárky. Jsem tím pověstná a posedlá. (směje se) Kamarádky říkají: Už toho nech! Ale já prostě považuju Vánoce za alibi, že můžu!“ (směje se)
Co nejraději dáváte?
„Cokoli, co lidem udělá radost. Ale teď nejradši svoje anděly, růžence, všechny ty moje korálkový věci, který dělám na cestách a v šatnách mezi koncerty. Nejen, že je to můj charitativní projekt, ale dělám tím radost ostatním. Někdy je rozdávám i na ulici!“ (směje se)
Na ulici?
„Jasně! Když se na mě někdo hodně mile usměje, tak dostane andělíčka!“
Kolik času vyrábění věcí věnujete?
„Většinou pracuju, když jsem v autě. Třeba jsem jela do Bratislavy a zpět, a to znamenalo šest a půl hodiny v autě. Víte, jak mi to tam šlo od ruky? Nerada ztrácím čas, je ho škoda. A když někde dlouho sedíte, tak přece se nebudu ptát jak oslík v pohádce: Už tam budem, už tam budem? A tak nezlobím, montuju a dělám něco rukama. Nejen, že mě to uklidňuje, ale navíc to pomáhá dobrý věci.“
V říjnu jste měla premiéru muzikálu Sestra v akci, do kterého jste věnovala řadu rekvizit? Jaké to byly?
„Jsem vášnivá sběratelka. Léta sbírám růžence a modlitební knížky. Ale ty růžence, který tam hrajou, jsem dělala já. Asi pět kousků plus nějaké náhradní, kdyby se jim roztrhly. Půjčila jsem tam i modlitební knížky právě z té mé sbírky. Ty vyrábět ještě neumím. (směje se) A když se na generálku přišly podívat řádové sestry, věnovala jsem růžence i jim. Udělalo mi radost, že nám to pochválily! Vůbec mám pocit, jako by to představení bylo napsaný pro mě.“
Proč?
„Protože jsem vždycky tíhla k víře a k hodnotám. Jsem schopna se před koncertem dlouho a dlouho modlit, dokud se neuklidním, protože jsem šílený trémista.“
Pořád?
„To se už neodnaučím! Ale ono je to dobrý, ono vás to udrží v pokoře vůči lidem, takže to je fajn.“
Jaký to pro vás byl pocit hrát jeptišku?
„Hledala jsem hlavně komedii. Karlínský divadlo si mě hýčká, a za to jsem mu vděčná. Tohle byla jasná volba. To představení jsem viděla v zahraničí a bylo to jasný. My se při něm bavíme od začátku do konce. Navíc mám spoustu přátel kněží a farářů. Peníze za všechny růžence, který prodám, dávám do kostelů. Takhle jsem opravila v Podunajských Biskupicích pět set let starý malby na zdech. Dělá mi to hezky.“
Předvánoční zpívání
V listopadu vydala Lucie Bílá už druhou vánoční desku Bílé Vánoce Lucie Bílé II, kde zpívá nejen ona, ale i Radůza, anebo lídr Arakainu Jan Toužimský. Ten také jezdí s Lucií jako host na předvánočním turné. Na to letos Slavice vyrazila 1. prosince a do Vánoc vystoupila v 19 českých a slovenských městech. Ještě včera zpívala v Teplicích. Na vánoční přípravy jí tedy opravdu mnoho času nezbývalo… Rozdávám na
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném nedělním deníku Aha!
Na video s Lucií Bílou se můžete podívat zde:
30 fotografií
