Mapa pokladů v Česku

Pokud mezi lovce pokladů patříte, pak věřte, že za hromadou zlata nemusíte vyrážet daleko od domova…

Štěchovice
Nacistická kořist
Když počátkem roku 1945 nacističtí představitelé pochopili, že se válka blíží ke konci a rozhodně neskončí vítězstvím Třetí říše, začali vymýšlet plán, jak všechen majetek nakradený za posledních šest let po celé Evropě dopravit někam do bezpečí. Jako nejpřijatelnější se jevila Jižní Amerika, především Argentina, Brazílie a Uruguay se měly v příštích letech stát útočištěm mnoha válečných zločinců a uloupeného majetku. Transporty zajišťoval především jeden z nejbestiálnějších nacistických zločinců Otto Skorzeny (1908-1975). Konec války se ovšem blížil rychleji, než Němci čekali, možnost odvážet nakradené poklady na jihoamerický kontinent nakonec padla. Bylo tedy potřeba najít náhradní řešení. Údajně přes 300 plných beden ukryli nacisté před postupujícími spojeneckými vojsky někde v okolí středočeských Štěchovic. Mnoho hledačů, z nichž nejznámější jsou určitě Helmut Gaensel (73) a Josef Mužík (58), našlo několik indicií svědčících o existenci pokladu. Ten přesto stále nejspíš odpočívá hluboko v podzemí.

Co všechno můžete najít?
Zlato, umělecké předměty, cenné papíry, výsledky tajných vojenských výzkumů a údajně i přístupová hesla k účtům ve švýcarských bankách, na něž nacisté ukládali obrovské částky ukradené vyvražděným židovským rodinám.

Zřícenina hradu Hus
Zlatá husa

Poklad nemusí být zrovna bedna zlata a drahokamů, vzácné umělecké předměty nebo nenahraditelné dokumenty. Zřícenina jihočeského hradu Hus nabízí jednu kuriozitu. Tento gotický vojenský hrádek postavený roku 1341 se v 15. století stal zločineckým doupětem, ze kterého vyrážel lapka Hubert Maršík se svými kumpány na nedalekou tzv. Zlatou stezku, kudy často vozili své zboží obchodníci. V roce 1441 byl hrad vypleněn a rozbořen. Poklady, které lapkové pod ním a v jeho okolí zakopali, ovšem nebyly nikdy nalezeny. Takže pokud vyrazíte s lopatou na Hus, vězte, že největší zájem hledačů pokladů se v tomto případě soustředí na nalezení zlaté husy, která sedí kdesi ve skále a snáší zlatá vejce. Ale pozor! Ve zřícenině se potuluje Bílá paní, která údajně není vůbec dobře naložena! Navíc je někde v okolí bludný kořen, který když překročíte, cesta domů se vám bude hledat velmi těžko. Podle místních však kořen způsobuje problémy hlavně při cestě z hospody.

Co všechno můžete najít?
Kromě bedýnek s drahokamy a šperky hlavně zlatou husu snášející zlatá vejce. Za jedno takové vejce si prý můžete pořídit celé panství!

Hazmburk
Hromady Napoleonova zlata

Hrad Hazmburk (Klapý), pochází z přelomu 13. a 14. století a najít ho můžete kousek od Libochovic v Českém středohoří. Vojenská stavba byla údajně nedobytná. Přesto i tato pevnost je od roku 1586 uváděna jako pustá. Podle legendy je celý kopec provrtán mnoha tajnými chodbami a místnostmi plnými sudů s vynikajícím vínem, které hlídají tři vzteklí mužíčci. Ještě zajímavější je pověst, podle které zde Napoleonova vojska prchající z Ruska ukryla nakradené zlato. Prý existují dvě cesty, jak poklad hledat. Tam, kam k večeru padá stín Černé věže, stávala kdysi hruška. V místech, kam její stín dopadal kolem šesté hodiny večerní, je poklad zakopán. Podle druhé verze je ukryt na místě, odkud je vidět současně hrad a střechu místní myslivny.

Co všechno můžete najít?
Bedny plné ruského zlata, drahé kameny a jantarové šperky. Hlavně ale sudy plné vynikajícího uzrálého vína. Ovšem pozor na vzteklé mužíčky!

Kopec Brada
Zlato i sudy skvělého vína

Několik kilometrů severozápadně od Jičína leží kopec Brada, na němž kdysi stával raně gotický hrad. První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1241. Hrad často měnil majitele, už v šestnáctém století byl ale opuštěn a začal chátrat. Lidé z okolních vesnic rozebrali jeho zdivo a pouze terénní nerovnosti a zbytky hradeb dnes svědčí o tom, že tu kdysi stávala hrdá stavba. Podle legendy je pod zbytky zdí zakopán pohanský poklad, který byl snad i důvodem, proč poslední majitel Mikuláš Trčka z Lípy nechal hrad zpustnout a rozebrat. Tak se údajně chtěl k pokladu dostat. Ještě zajímavější je ale legenda o jezuitských vinicích rozpínajících se kdysi na stráních pod zříceninou. Když byl řád roku 1773 dočasně zrušen, mniši se ukryli do zachovalých viničních sklepů, ve kterých bylo uloženo obrovské množství sudů s vínem. Později vchod do sklepa zazdili tak šikovně, že nikdo neví, kde je. Je tedy rozhodně co hledat!

Co všechno můžete najít?
Pohanský poklad obsahuje pravděpodobně hlavně dobové relikvie, které mají nevyčíslitelnou hodnotu především pro historiky a archeology. To sudy s jezuitským vínem by asi zajímaly mnohem více lidí. Rčení »zraje jako víno« by v tomto případě určitě bylo zajímavé vyzkoušet na vlastní kůži. Nebo spíš na vlastní chuťové pohárky.

Český Šternberk
Sázava plná dukátů

Na skále vysoko nad řekou Sázavou se vypíná monumentální stavba, jejíž historie sahá až do roku 1241. Hluboko v mohutné skále jsou údajně vytesány komnaty a chodby, ukrývající obrovské množství vzácných pokladů. Na Velký pátek, tedy v den, kdy se podle pověstí země otvírá, skála puká a do řeky Sázavy se sypou zlaté dukáty. Schválně! Zkuste se chvíli brodit jejím řečištěm. Šance, že najdete zlatý plíšek vůbec není malá! Stává se to poměrně často. A že pověst o sázavském pokladu má reálný základ, svědčí i zpřístupněná expozice tzv. šternberského pokladu, který byl v odlehlých částech hradu nalezen roku 1971. Určitě tam toho ale pro vás ještě dost zbývá!

Co všechno můžete najít?
Bedny plné zlatých dukátů, drahé kameny, zlaté šperky, vzácné dokumenty a zbraně vykládané drahokamy.

Pozor, poklady hlídají černí psi!

Při hledání pokladu na vás budou číhat různá nebezpečí. A které je nejhorší? Nedělní Aha! prostudovalo řadu pověstí a záznamů o českých pokladech a zjistilo, že většina pokladů na našem území je hlídána českou verzí psa baskervillského. Čertův hrádek, Falkenberk, Hasištejn, Boršov (tady se přidali i tři panny a myslivec), nebo třeba Helfštýn, to jsou místa, kam si při pátrání po údajných pokladech raději přibalte nějakého toho buřtíka pro psího hlídače. Pes je totiž vždy velký, bez výjimky černý a často má i červeně svítící oči. Takže opatrně, očkování proti vzteklině je pro hledače pokladů povinností! Ale pozor! Při pokusu vykopat poklad pod hradem Horažďovice se vám vyplatí vzít s sebou třeba misku s mlékem. Prý ho totiž hlídá velmi nervózní černý kocour!

Největší český poklad

12. června 1771 byl ve břehu potoka u vsi Podmokly na Rokycansku nalezen zakopaný poklad pocházející nejspíš z poloviny 1. století před naším letopočtem. Asi 5000 zlatých keltských mincí vážících 40 – 50 kgbylo uloženo v bronzové nádobě. Část pokladu nedozírné hodnoty byla roztavena a použita na nové mince, část zůstala uložena ve sbírce Karla Egona z Fürstenberka, několik kusů se různými cestami dostalo do sbírek po celém světě.