Přiznání hvězdy karlínského divadla Karla Bláhy: Kozderková mi dala facku!

Vystupoval jste i po světě?
„Znám publikum v Japonsku, Izraeli, USA i Kanadě, pochopitelně taky skoro po celé Evropě. Do většiny těch zemí bych se jinak nikdy nedostal.“

V Karlíně jste se seznámil i se zpěvačkou a herečkou Laďkou Kozderkovou. Jak jste spolu vycházeli?
„Byla mou platonickou láskou! Strašně se mi líbila. Seděl jsem jednou v klubu s hudebním skladatelem Karlem Kopeckým, když v tom slyším klapání podpatků a v zrcadle vidím, že jde Kozderková. Měl jsem v sobě pár skleniček bílého, tak jsem Kopeckému řekl: Ježíš, to je ale krásná prdel! Ona se otočila: Co jste říkal? Že máte krásnej zadek, odvětil jsem, nic zlého netuše. A ona mi vrazila facku! První a poslední facka od ženy, kterou jsem dostal. Běžel jsem za ní: Dovolte, abych se představil... To už jste udělal, řekla mi ledově.“

A lásky neplatonické?
„Dovolte, gentleman nemluví, gentleman koná.“ Dá se dnes zpíváním uživit? „Jak kdy. Mám spoustu přátel, kteří muzikály dělají, i když to není v divadle nikdy žádná ekonomická sláva. Jde o to, kolik je za roli a jak často se hraje.“

Vy ale v muzikálech nejste. Proč?
„Většinou jsem hrál spíš v operetách. Rád jsem ale dělal například muzikál Ginger a Fred v Divadle Broadway s Láďou Županičem a dalšími kamarády. Pak jsem už tu šanci nedostal. Na konkurzy nechodím, musel jsem si najít jinou cestu k divákovi. Například s kolegyní Valériií Zawadskou máme pořad Takový je život. Jezdíme na zájezdy. Bylo také období, kdy jsem učil na mezinárodní konzervatoři. Dokonce dva mí studenti dostali studentské Thálie, měl jsem z toho radost.“

Zaskočí prvního divadelního milovníka sedmdesátka?
„Každý člověk to bere jinak. Žiju poměrně skromně. Bydlím v domku nedaleko Berounky, uprostřed krásné přírody. Když mě zrovna nic netrápí, ten věk si ani neuvědomuju.“

Celý rozhovor si přečtěte v sobotním vydání deníku Aha!