OTŘESNÉ: Na vědecké pokusy

Ano, v ČR se jen za minulý rok použilo 51 opic na vědecké pokusy, kdy se zvířatům do krve i do mozečku jehlami vpichovaly chemické látky, podávaly se jim smrtící léky nebo se záměrně držely o žízni. Víc než polovina z nich nepřežila. A stejně tomu bylo i s krysami, psy, kočkami... Deník Aha! získal šokující fotografie z tuzemských laboratoří. Jde z nich vážně hrůza...

Tuto opičku vypiplali v zoo

DĚČÍN – Opičí miminko makaků chocholatých zachránily a vychovávají dvě ošetřovatelky v děčínské zoo. Péči vlastní mámy by totiž malý Satu, v indonéštině Jednička, nepřežil. Náhradních »lidských« matek se drží čtyři měsíce jako klíště 24 hodin denně. Tento týden ho chtěly vrátit zpět do opičí rodiny. Dostal ale tvrdou lekci. Po ní mu musel rány sešít veterinář.

Satu je čtvrtým potomkem Princezny a Charlieho. Je však prvním, který přežil. „Když se Princezna narodila, umřela jí ve čtyřech měsících maminka a neměl ji kdo naučit, jak zacházet s mládětem,“ objasňuje ošetřovatelka Šárka Bodláková. A tak Satu, který se vešel do lidské dlaně, tahala mamka po výběhu za ruce i nohy. Pomláceného a chladem promodralého synka jí ošetřovatelky ještě týž den vzaly. „Kolegyně ho zkoušela zahřát vlastním tělem, pak lahví s teplým mlékem, na té se ale neudržel. Nakonec jí maminka poradila, že kdysi se děti zahřívaly v troubě,“ vzpomíná Šárka Bodláková.

Ošetřovatelka vyhřála troubu na příjemnou teplotu a Satu do ní šoupla v pekáči vystlaném měkkými ručníky. Za patnáct minut už měl zdravou růžovou barvu a reagoval. Pak začal kolotoč – každé dvě až tři hodiny krmení sunarem, přebalování, omývání, masírování bříška. „Nejhorší bylo noční vstávání. Teď už jí přes den ovoce a v noci se budí na mléko jen dvakrát,“ dodává Bodláková.

Z bezpečné brašny, ve které ho při sobě ošetřovatelky celý den nosí, Satu k drsné rodině po výprasku, který tento týden dostal, nechce. „Opice jsou na sebe ostré. Satu asi udělal něco, co se v tlupě nedělá, mohl sáhnout po jídle, které patřilo samici, a ona mu vysvětlila, že tak to nejde,“ říká ošetřovatelka.

Je však přesvědčena, že zařadit malého Satu k ostatním se podaří. „Strach už ho opouští. Byla to jen výchovná lekce, kdyby ho chtěli zabít, už by to udělali,“ dodává.

Zatím si Satu užívá. Pochutnává si nejraději na hroznovém víně, mandarinkách, občas krade hranolky a brambůrky. Jeho nejoblíbenější hrou je průzkum a vyprazdňování odpadkového koše. Jinak se nechá nosit po Děčíně v brašně a nikam neuteče. „Instinkt od přírody mu velí držet se mámy. Ví, že kdyby se ztratil, zahyne,“ vysvětluje ošetřovatelka.

Makak chocholatý
> Pochází z Indonésie.
> Dožívá se zhruba 30 let.
> Dorůstá velikosti až 80 cm a váhy kolem 10 kilogramů.

Tato zvířata utýrali v laboratořích

PRAHA – Třesoucí se opičky, které se neudrží na nohách, trpí hladem, neznají noc, protože mají v ubikacích stále světlo, a vědci jim píchají do těla chemické látky. Takový osud má podle Státní veterinární správy v českých vědeckých ústavech 51 makaků ročně.

Ještě šílenější je informace o společnosti BioTest z Kolárovic u Kolína, která má největší chov makaků pro vědecké účely ve střední Evropě a je jejich významným vývozcem pro pokusy do zahraničí. „Makakové jsou používáni na výzkum rakoviny, nemocí srdce a cév a na testování nových léků,“ popisuje Tomáš Popp ze společnosti Svoboda zvířat a dodává, že na spousty pokusů existují metody, při nichž nejsou zapotřebí testy na zvířatech. „Jde o počítačové modely, které simulují fungování lidského organismu. Dále o uměle vypěstované buněčné kultury nebo používání lidských tkání, které se získají po operaci nebo posmrtně,“ říká Popp.

Jaké testy se provádějí?

> Toxikologický výzkum – jeho cílem je zjistit, jestli je určitá látka nebezpečná pro člověka. „Jde zejména o testování léků. Musí se testovat na hlodavcích a jednom dalším druhu z jiného zoologického řádu. Přestože není nařízeno, že musí jít o opice, jsou tato zvířata často používána,“ říká Tomáš Popp ze Svobody zvířat s tím, že v posledních letech jsou pro toxikologické studie používáni zejména makakové.
Příklad testu: Opicím se opakovaně podávají chemické látky, pak jsou zvířata utracena a jejich tkáně zkoumány. Důsledkem testování často nemohou žrát, neudrží se na nohách a třesou se.

> Lékařský výzkum – provádí se výzkum v oblasti psychologie, infekčních a neurologických onemocnění, např. Alzheimerovy choroby.
Příklad testu: Opičky byly drženy bez vody 22 hodin denně, pět dní v týdnu proto, aby se při testech co nejvíce snažily – opakují určité úkony a odměnou jim je dávka vody. Následně jim vědci vstřikují do mozku chemickou látku, aby byly zničeny ty části mozku, které produkují tzv. hormon štěstí. Účelem je zjistit, jak jsou lidé v depresi schopni pracovat.

> Základní výzkum – provádí se nejčastěji na makacích a paviánech. Jde o studie Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, AIDS, letecký a kosmický výzkum.
Příklad testu: V laboratořích jsou simulovány nejrůznější stavy, např. stav beztíže. Poté jsou opičky utraceny, rozpitvány a mrtvá tělíčka vyhozena.

Opice pro pokusné účely v Česku
Používají se opice Starého světa – makakové, paviáni, guerézy.
rok 2003: 101 kusů
rok 2004: 82 kusů
rok 2005: 51 kusů
rok 2006: 51 kusů

Jaká další zvířata se používají?
Myši, králíci, potkani, psi, kočky, ryby, fretky, ptáci. A pro jaké účely přesně?

> 781 pokusných zvířat pro ověřování nebezpečnosti krmiv, hnojiv, herbicidů
> 3214 zvířat na ověření látek používaných v průmyslu
> 18 262 zvířat pro ověření nebezpečnosti látek znečišťujících životní prostředí
Na tyto pokusy se používají spíše hlodavci, ale i šest koček a psů.
> 190 716 zvířat pro výzkum, objevy, vývoj a zejména ověřování léčiv pro lidi a zvířata, diagnostiku nemocí
> 4609 zvířat pro výuku ve školách
Ve většině případů se používají opět hlodavci. Psů a koček bylo použito 204 kusů.

Autor: (red), (wer), Saša Vetkovská
Foto pro Aha! – Alena Houšková, Pokusynazviratech.cz, archiv, Josef Mašek