»Dvojčata« Fiala a Halberstadt: Jsme jak ženský, věčně na telefonu!

Jak jste se vlastně vy dva poznali?
PETR: „To já si pamatuju velmi dobře. Přišel jsem jako venkovský chlapec na přijímačky na JAMU do Brna. Šel jsem do učebny, myslím, že to bylo 3C, otevřel dveře, a tam jsem uviděl jednoho člověka, který měl krásné purpurové tepláky, které v té době byly nedostatkové zboží, protože to bylo ještě za socialismu. Seděl u křídla, hrál a kontroloval lidi, který vcházeli.“

RADIM: „Nebylo to koncertní křídlo, bylo to pianino, bylo to 311, ne 3C, a měl jsem vytahaný tepláky a modrý triko!“ (směje se)

PETR: „No a strašlivým způsobem jsi mě tehdy sjel pohledem. Já si tam sedl na židličku a říkal jsem si, že tady nemám co dělat, že tady je kromě mě samej sekáč!“

Jak vzpomínáte na společná studijní léta?
RADIM: „Nádherný!“

PETR: „To není publikovatelný! (směje se) My jsme nebyly takový ty příkladný studijní typy, ale naopak jsme život poznávali ze všech stran. Vyváděli jsme různý věci, třeba jsme se zmlátili.“

Zmlátili?
PETR: „No, řekli jsme si, že se zmlátíme. (směje se) Byli jsme na lyžáku v Krkonoších, ale nebyl sníh, takže se dělaly pěší túry. A my jsme chodit nechtěli, tak jsme sehráli, že se jednomu z nás udělalo nevolno a druhý ho vrátí na chatu. Samozřejmě jsme seběhli do údolí, do prvního restauračního zařízení...“

RADIM: „A tam jsme přečkali den! (směje se) A večer Halbi říká: Tam nemůžeme jen tak přijít, prosím tě, dej mi ránu do obličeje, aby to vypadalo, že mi teče krev.“

PETR: „Jako že jsme zůstali dole, protože se mi pořád spouštěla krev. Ale on se mě bál udeřit.“

RADIM: „A nakonec jsem mu zlomil nos!“

PETR: „A krev se spustila každopádně!“

Kromě toho, že spolu hrajete divadlo, stáli jste spolu i párkrát před kamerou, že?
RADIM: „Jako studenti jsme hráli v jedné inscenaci a ukazovali přezky.“

PETR: „To bylo Příliš mnoho dobrých úmyslů.“

RADIM: „Byl začátek devadesátých let a nosily se opasky s velkou přezkou. A my jsme do každýho záběru ukazovali, jak velkou přezku máme. Anebo jsme spolu hráli ve Stůj, nebo se netrefím. A potom v Tobruku.“

Trávíte spolu třeba i dovolenou?
RADIM: „Jezdíme spolu na lyže. Když se nám podaří urvat tři dny, tak jsme rádi.“

PETR: „My si respektujeme rodiny jeden druhého, soukromí, nemusíme být pořád za každou cenu spolu.“

RADIM: „Ale jsme jak ženský, protože si telefonujeme, nejmíň jednou denně! (směje se) Ale to je hlavně kvůli divadlu.“

Oba se objevujete v seriálech. Sledujete se vzájemně v televizi?
RADIM: „Když hrál Halbi v Mamonu, tak jsem se na to díval, i když nemám televizi! Koukal jsem se na internetu a vždycky jsem mu volal a říkal: Ty vole, dobrý!“

PETR: „Já jsem mu totiž dal kód na HBO GO!“ (oba se dlouze smějí)

RADIM: „Takovýho záporáka člověk aby pohledal!“

PETR: „A já zas zpočátku koukal na Ordinaci. Ale teď to supluje moje sedmnáctiletá dcera, která Radima zbožňuje, jak půlka tohoto národa.“ (směje se)

Co byste jeden pro druhého maximálně udělal?
RADIM: „Kvůli Halbimu strčím ruku do ohně, to je jasný!“

PETR: „Já hlavu!“ (směje se)

RADIM: „Vždycky se dokážeme shodnout, a to je to nejcennější. I když jsou rozepře, tak se shodneme. A to málo u koho bývá.“

PETR: „Jsme jako dvojčata. Ale ne ve smyslu, že máme ve všem stejné názory. Jen ten společný průsečík najdeme vždycky.“

Mluví jako doktor!
Zatímco Radim lékaře hraje, ale z doktorské rodiny není, u Petra je to naopak. Je totiž synem patologa! „Ale od té doby, co hraje v Ordinaci, si u něj všímám, že když mě, nebo někomu z rodiny něco je, tak mi řekne odbornou diagnózu. Neřekne, běž k doktorovi, ale používá lékařskou terminologii,“ směje se Petr. „Ne, že by léčil, ale umí to definovat. Třeba řekne – To máš rotavir,“ dodává.

Jak se »prostřelil«
Doktora Hanáka v Ordinaci v růžové zahradě točí Radim Fiala už osm let. I když nebyl fandou seriálů, nabídku tehdy přijal, protože potřeboval práci. A ta mu přinesla úspěch i popularitu. „Já spíš říkám, že jsem prostřelenej, než populární. Já jsem se prostě prostřelil,“ směje se Radim, který bude točit s Václavem Marhoulem film Nabarvené ptáče. „Hraju tam kozáckého atamana,“ prozrazuje Radim. „Ale on nemyslí tu houbu,“ komentuje to hned Petr a o zábavu je opět postaráno. „Ale možná tak budu vypadat,“ směje se Radim, který se kvůli natáčení znovu musí naučit jezdit na koni.
Spolu tvoří divadlo
S vlastní společností StageArtCz nastudovali Radim a Petr zatím tři představení (K-PAX, Svět podle Prota, který nyní mimo jiné unikátně uvádějí v brněnském planetáriu 19. 6. 2017, Like Shakespeare a ženskou dojemnou komedii The Naked Truth - Odhalená pravda o šesti ženách, co se schází na hodinách pole-dance) a chystají čtvrté. „Bude to zase něco, co by od nás nikdo neočekával,“ svěřil Radim. „A to je i to, co jsme si dali do vínku. Že pokaždé chceme přijít s něčím novým, v české premiéře, aby to bylo něčím překvapivý,“ dodal. Hrají po celé republice, ale jejich domovskou scénou je Divadlo Bolka Polívky, který je zároveň jejich životním mentorem.
Dva skvělí kuchaři
Oba jsou nejen skvělí herci, ale i kuchaři. A když se potkají, vaří si i navzájem.  „Já jsem spíš na minutky. Radim si umí s gurmánstvím do mrtě pohrát a ještě to proloží dobrým vínem a je to kulinářský zážitek,“ svěřil Petr a prozradil, že Radimovou specialitou jsou polévky, především několik hodin tažený vývar. „Halbi je náhodou skvělej kuchař a skoro nikdo o tom neví. Krom jeho ženy, dcery a mě,“ směje se Radim. Dělá skvělý maso a rád griluje. Já u něj před lety poprvé jedl kuře na sladkokyselo. A já to pomalu snědl i s kostmi,“ doplňuje.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku Aha!

Radim Fiala o Ordinaci: