Legendární Rajko Doleček - Pořád ordinuje!

Syn Čecha a Srbky napsal 215 odborných prací, z toho jedenáct monografií, z nichž dvě vyšly v USA. A stále k němu chodí do endokrinologické ambulance ostravské Fakultní nemocnice pacienti, kteří zkusili všechno možné, ale nakonec pro ně zbyl jen on jako ta poslední naděje.

Jak se stalo, že se »narodil« doktor Doleček, který se stal fenoménem, symbolem boje proti nadváze? Byla to náhoda, měl jste sklony k exhibici a chtěl jste se zviditelnit?
„Narodil jsem se v Bělehradě, mládí jsem strávil v Srbsku a v šestačtyřicátém se přestěhoval do Prahy a tatínek s maminkou zůstali ještě v Jugoslávii. Přešel jsem na Karlovu univerzitu a když jsem v roce 1950 promoval, přemýšlel jsem, co v medicíně budu dělat. Jako medika mě bavily regulace v organismu. Nejdřív jsem myslel na vegetativní nervový systém, ale pak jsem viděl, že to není ono, a tak jsem přešel na endokrinologii. Tam jsem si uvědomil, že stopy látek, hormony, o kterých učí endokrinologie, vlastně nejednou rozhodují o našem osudu. Téměř s posvátným úžasem jsem si uvědomil, že někdy stačí i miliontina miliontiny gramu, jeden pikogram, a když je na určitém místě, tak vám bude dělat dobře, a když ne, tak je zle. Pak jsem byl dva roky na vojně a kolem sebe stále viděl moře tlouštíků, kteří bohužel u nás jsou, ale u některých víme, že se nepřekrmují přehnaně, a přitom jsou obézní a tlustí. Obezita je někdy nespravedlivá. Zatímco někdo se přejídá, sní deset knedlíků – a netloustne, jiný přibývá! To znamená, že za tím jsou určité regulace, které tu normální váhu pomáhají udržet. A tak jsem chtěl těm nešťastníkům nějak pomoci.“

Jak vám bylo, když jste se stal populárním, zastavovali vás lidé na ulici a chtěli podpisy?
„Snášel jsem to dobře. Pokud toho nebylo moc. Když jsme třeba s paní nebo synem byli v restauraci, lidé koukali, co si dám. Mohl jsem je uklidnit, protože si prakticky až do dneška dávám jen dva knedlíky. Pak se lidé dívali, jestli si dám pivo, nebo co piji. Česká piva jsou vynikající a jsou jídla, která si je vyžadují, ale když se na mne lidi moc dívali, dal jsem si raději vinný střik. Během prvních týdnů našeho televizního seriálu Nebezpečný svět kalorií jsem dostal přes pět tisíc dopisů, což bylo hrozné. Většinou lidi moje názory schvalovali, někteří mi ale i spílali.“

Co byste poradil těm, kteří nechtějí přibírat?
„Jezte víc ráno a v poledne, přejídání večer je nezdravé. Fůra lidí dělá opak: ráno slabá snídaně, člověk si zapálí cigaretu a vypije černé kafe, přes den se nějak odbude a večer se nají do bezvědomí. To je svým způsobem zabiják. Nejenže přestane vtipná konverzace večer u televize. Dochází k ochablosti a tuky cirkulují v cévách celou noc. Potom je tu ohromná dodávka energie ve formě různých sladkostí. Lidé zapomněli pít hygienicky většinou nejlépe kontrolovanou vodovodní vodu a ročně vypijí hektolitry všelijakých slazených, energií nabitých tekutin. K tomu se řadí i veliký konzum tuků, kde je soustředěno na váhovou jednotku nejvíc energie. A pak je tu náš energií nabitý »tekutý chléb« – pivo. Těch 160 litrů na občana za rok. Alkohol je energeticky velmi bohatý. A málokdo si uvědomuje, že pohyb je jakýmsi »protijedem« proti tloustnutí.“

Když dnes radíte lidem, že mají zhubnout, je to těžší než před dvaceti, třiceti lety?
„Dneska je to do určité míry jednodušší, ale i složitější. Jednodušší proto, že výběr zeleniny a ovoce je větší. Na druhou stranu se rodí tolik všelijakých nesmyslných diet a přípravků! Když je bohatá reklama, lidé si myslí, že si to musí koupit. Dneska prakticky neexistuje lék, jak to ně které naše herečky uvádějí, že si vezmou večer tabletku a tím je všechno zařízeno. Už nikdo neviděl, že za rok, za dva byly ještě tlustší. Ty nedobré přípravky velmi pomáhají, ale výrobcům, aby vydělávali! Jenže co říci proti, když v dnešní situaci tržního hospodářství je to žalovatelné.“

Máte pořád svoji ordinaci. Chodí k vám víc ženy, nebo muži?
„Více ženy. Ordinuji – i když mi bude těch dvaaosmdesát roků – dvakrát týdně. Chodí ke mně pacienti s osteoporózou, s poruchami činnosti různých endokrinních žláz: hypofýzy, nadledvin, pohlavních žláz, štítné žlázy a podobně. Taková čtvrtina pacientů je obézní.“

Pokud přijdou obézní – co jim radíte?
„Je nutno je zmotivovat. Aby si uvědomili, že jejich osud je z větší části v jejich rukou. A aby se do práce s obezitou dali včas. Obezita je nejen otázkou estetiky a společenského uplatnění. Mě jako lékaře zajímají dopady zdravotnické na zdraví, štěstí i duši. A obezita má mnoho nepříjemných následků pro lidské zdraví, výrazně zvětšuje nemocnost i úmrtnost – to je ta základní věta.“

Může se hubnout pilulkou?
„Pilulky jsou, abych tak řekl, hůlčičky pro slepce. Mohou pomáhat a pomáhají. Řada z nich často tím, že snižují pocity hladu. Ovšem to není účel hry. Základem musí být, že si řeknete: Ano, já chci zhubnout! A poučíte se o základních věcech, které jsou nebezpečné – jako málo pohybu nebo sacharidy v přehnaném množství. Hlavně ty koncentrované, což je cukr a potom tuk. Když se podíváme, kolik čeho máme konzumovat, tak zhruba šedesát procent energetických potřeb máme krýt sacharidy, ale ne cukrem, ale takzvanými polysacharidy, což jsou škrobovité látky obsahující v sobě i vlákninu, která je nestravitelná. Kdybychom byli krávy nebo ovce, tak ji strávíme také, ale protože nejsme, zůstává v naší stolici a popohání naše tlustá střeva. Takže šedesát procent sacharidů respektive polysacharidů, třicet procent tuků, hlavně rostlinného původu, tedy oleje, které v sobě obsahují hodně takzvaných nenasycených mastných kyselin, které působí antiskleroticky. Ale pozor – tuky a sádlo mají prakticky stejnou energetickou hodnotu, takže když si někdo myslí, že je na tom lépe, protože mastí jen olejem, může pochopitelně taky ztloustnout. A asi deset až dvanáct procent energetických potřeb má být kryto bílkovinami.“

Dnes tolik populární lindaxa je taky berlička? A co si myslíte o lindalinii?
„Program hubnutí lindalinie je dobrá »ideologická podpora« obézního člověka. A lék patří mezi hodné a dobré léky. Mám praxi s obezitou hodně přes padesát roků a zažil jsem moře »divných« diet, kde u většiny se ukázalo, že stojí za starou belu. Lindaxa v sobě chová dvě důležité vlastnosti: snižuje pocit hladu, což je ta berlička, která obézního dovede k tomu, že se večer nepřekrmí a zvyšuje odpad energie ve formě tepla. Energii, kterou přijímáte ve formě potravy, vydáváte tím, že se pohybujete, produkujete červené krvinky, funguje vaše srdce, cévy a podobně. To je jeden výdaj energie. A druhý je ten, že produkujete teplo a udržujete si stálou teplotu. Když toho tepla vydáte víc, budete mít sice méně energie třeba na pohyb, ale také na ukládání tuku – a to je druhý cíl útoku lindaxy. Je to dobrý přípravek, který stojí za to zkusit, pokud to se svou obezitou berete vážně a chcete se jí za cenu odříkání zbavit.“

Co kdyby se chtěl někdo z čtenářů zeptat na něco, co ho trápí?
„Odkázal bych ho na webové stránky: www.lindalinie.cz.“

A co říkáte na trend proti hubeným modelkám?
„Je to oprávněné. Modelky přece mají být královny krásy – a přehlídka krásy ještě před několika lety byla téměř přehlídkou kostlivečků. Nejhorší na tom je, že dívenky a mladé ženy, dejme tomu do těch dvaceti let, to měly jako vzor a u řady z nich potom propukla, když ne plná, tak menší forma mentální anorexie. A musíme si přece přiznat, že každý muž je rád, když se má co za chytit, co obejmout.“