Ošetřovatel Marek Ždánský: Můj život s Kambou
Všichni doufali, že si Kamba odbude porod bez problémů a gorilka Moja bude mít konečně kamaráda. Jenže všechno dopadlo úplně jinak. Mládě vycházelo z matky nohama napřed, navíc byla přetržena pupeční šňůra. Proto se udusilo. Pro Marka Ždánského, vrchního ošetřovatel goril v pražské zoo, to byl jeden z nejhorších zážitků v jeho kariéře.
Je to úžasná »ženská«
Kambu totiž vnímá jako součást vlastní rodiny a její smutek je i jeho smutek…
Život s gorilami nebyl vaším dětským snem. Co vás k nim přivedlo?
„Obrovská náhoda. Musel jsem na operaci slepého střeva a hned po ní jsem hledal práci, abych nemusel na vojnu. Zoo tehdy sháněla ošetřovatele. Zajímal jsem se o slony a tlustokožce. Když jsem nastoupil, řekli mi, že jdu k opicím. Doslova jsem se zhrozil z toho smradu a všeho kolem. Byly tam i gorily a já jsem s nimi nakonec už třináct let.“
Pamatujete se na první kontakt s Kambou?
„Získala si mě ihned svou úžasnou povahou a trochu i svým chmurným životem, kdy byla upytlačena ve volné přírodě. Do Prahy přišla v roce 2001 společně s Kijivu, Shindou a dospělým samcem Tadaem, když jsme otevírali nový pavilon. Jeho prvním obyvatelem byl šestiletý samec Pong, který v životě neviděl jiné gorily a byl fixovaný na mě. Když jsme je dávali dohromady, poznal jsem povahu Kamby.“
Čím vás tehdy tak zaujala?
„Pong se tenkrát všech bál a Tadao na něj navíc útočil. Kamba si Ponga v tu chvíli vzala pod ochranu a pomohla ho začlenit do skupiny. Od té doby se vyvíjel můj vztah k ní.“
Proč se už tehdy nestala Kamba matkou? Byl tam přece Tadao…
„Později bylo zřejmé, že Tadao je neplodný. Po povodních pak šli všichni do Dvora Králové. Ponga se mi bohužel nepodařilo zachránit. Když se pak Kijivu a Shinda vrátily do Prahy a Richard potvrdil plodnost, usiloval jsem o to dát šanci Kambě. Je totiž úžasná. Když se Richard rozčílil na Kijivu nebo Shindu, vždy se holek zastala. Ony se za ní nikdy nevzaly.“
Vraťme se k tomu nešťastnému porodu. Neměli vám někteří lidé za zlé, že jste Kambě nepomohli, když nosila tak dlouho mrtvé mládě?
„Někteří dokonce chtěli, abych ze zoo odešel.“
Kdyby se takto zkomplikoval porod v přírodě, jak by dopadl?
„Nepřežilo by mládě ani matka.“
Jak se chovali ostatní členové gorilí rodiny?
„Neopustili ji celý den. Dokonce ani nežrali. Celu dobu byli v klidu, nenarušovali porod.“
Kamba odpovídá věkem padesátileté ženě, která má za sebou těžký a neúspěšný porod. Není příliš riskantní dát jí šanci znovu zabřeznout?
„Rozhodně ji nechci posílat pryč od skupiny zpět do Dvora Králové, odkud ji k nám zapůjčili. Je se skupinou sžitá, navíc bychom ji museli před cestou uspata to je pro ni, jak se ukázalo, velké riziko. Samozřejmě lze nasadit antikoncepci, ale zatím bych tomu nechal volný průběh. Nezabřezne okamžitě. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Kamba ale ukázala, že je silná samice.“
Frank Schellhardt Ošetřovatel Kamby z německého Lipska: Kambo, držíme ti palce!
Prvním evropským domovem Kamby byla zoo v německém Lipsku. Také tam velice pozorně sledovali její cestu za mládětem a společně s ní prožívali smutek ze ztráty dítěte. Na Kambu tady totiž mají skvělé vzpomínky, jak Aha! sdělil její tehdejší ošetřovatel Frank Schellhardt.
Kdy k vám Kamba přišla?
„Asi v roce 1974, byli jí necelé dva roky. Od té doby jsem o ní pečoval.“
Byla něčím výjimečná?
„Ano. Kamba, která byla odchycena v divočině, je pro chov goril velmi důležitá samička. Ještě nikdy se nerozmnožovala a tak její potencionální mláďata jsou pro chov goril velmi důležitá.“
Přišla do zoo sama nebo ve skupině dalších zvířat?
„Spolu s ní se k nám přišel ještě asi tak stejně starý sameček Polo. Sdružili jsme je s čtyřletou samičkou Virungou a pětiletou samičkou Twiggy.“
Jaká Kamba byla? Bála se lidí?
„Jako pečovatel jsem byl přímo začleněn do opičí skupiny. Krmil jsem ji, koupal, vážil. Staral jsem se o ni jako o malé dítě. Hrál jsem si s ní a jinak jí zaměstnával. Kamba byla milé zvíře, vůbec se mě nebála. Naopak, vždy se na mě těšila a ráda se se mnou mazlila. Bohužel, ale u nás žádná mláďata neporodila. Pečoval jsem o ní až do jejího odchodu.“
Sledoval jste osobně osudy Kamby v Česku?
„Její kamarádka z opičince Viruga, se kterou žila v jedné tlupě 21 let, byla v roce 1999 předána do Francie a už tam porodila dvě krásná mláďata. Těšili jsme se, že Kamba bude mít také mládě, a u nás. To bohužel nevyšlo, tak alespoň držíme palce pražské zoo, aby jim to vyšlo příště a Kamba na svět přivedla zdravé mládě.“
