Devadesátník Jan Skopeček se doma rozhodně nenudí! Začal psát hity!

Jak jste se k psaní textů dostal? 
„Docela náhodou. Kdysi dávno jsem dostal roli Melouna v americké hře Simple se žení. Hudbu k tomu napsal Jiří Šlitr, texty Jiří Suchý. Měl jsem tam vstupní písničku, která zněla: Melouny, melouny, kulaté šťavnaté, na co ještě čekáte, proč, můj ty světe, nekupujete melouny! Šlitr prohlásil, že je to moc krátký, že by tam chtělo dopsat ještě další sloku, tak jsem se toho chopil a připsal tam: Když jedu po ulici s tou károu rachotící, všechny ženy, všechny ženy, jsou tím rytmem okouzleny.  A tak dále. Když si to Šlitr přečetl, řekl dobrý, beru!“

Takže jste elitnímu textaři Suchému začal fušovat do řemesla. Co na to říkal?„Bylo to jen půl písničky. Myslím, že už to ani neví. Ale v tomto muzikálu poprvé zazněla píseň: Ach, ta láska nebeská, kterou tehdy na jevišti zpívala Zdena Hadrbolcová s Ivanem Palcem. Teprve až pak ji začali zpívat Pilarová s Matuškou.“

Textařský start jste tedy měl skoro až hvězdný. Co bylo dál?
„Nic. (smích) Začal jsem psát do šuplíku a přál si, aby ty moje texty někdy někdo kvalitně zhudebnil.“  ﷯ Kolik jste napsal textů?„Nějakých padesát jich může být. Ale některé nestály za nic, to si přiznejme.“

O čem nejčastěji píšete?
„Jelikož jsem celoživotní fanda Sherlocka Holmese, jeden text je o něm. Jinak o životě. Například Absolutní skleróza. Ta je o mně! Na Starém bělidle, ta je, jak už sám název vypovídá, o babičce, pojatá v legraci. Škvarky – o člověku, který v lesoparku našel pikslu zkažených škvarků, kterou snědl, a pak mu bylo ouvej. Šepoty a výkřiky – o vztahu dvou lidí, z nichž jeden se bojí nahlas vyznávat lásku. Snažím se, aby v každém textu byl vtip, recese. Zkrátka trocha té zábavy.“

Kdy ty vaše písničky uslyší veřejnost?
„Teď jsme ty písničky s kapelou Kroky Michala Davida natočili v televizi Šlágr. Tam by to mělo vyjít. Jak na CD, tak na DVD. Jsem zvědavý, jak se to bude lidem líbit. Já osobně z nich mám skvělý pocit.“

Vypadá to, že zdravíčko vám slouží skvěle…
„Ale to je jen zdání. Blbě vidím. Už to není, co bývalo.“

Dva roky jste sám. Jak jste se vyrovnal se smrtí manželky, herečky Věry Tichánkové?
„Byli jsme spolu třiašedesát let. Myslím si, že pro chlapy je horší, když žena odejde jako první. Ženy se s tím vyrovnají podle mě lépe. Muž si během života ani neuvědomí, co všechno pro něj žena dělá, vaří, pere, žehlí, uklízí. Člověk to bere tak nějak jako samozřejmost. Když mu jeho milovaná bytost odejde, je to hodně bolestné a těžké.“ 

Kdo se stará o vaši domácnost?
„Uklízí mi tady fajn holky. Obědy mi nosí pečovatelská služba. A o víkendu si chodím pro jídlo k Číňanům. Když teďka koupili moji milovanou Slavii, tak jim přece musím udělat nějakej ten kšeft.“ (smích)

Před pár týdny zemřel Lubomír Lipský. S ním a Ladislavem Trojanem jste natočil legendární Tři chlapi v chalupě. Byli jste kamarádi i ve skutečnosti?
„No jéje! S klukama jsme se pravidelně scházeli u vínečka. Byla z toho dlouholetá fajnová tradice. Bohužel, už jsme zůstali jenom dva. Někdo říkal, že je na tom Míra blbě, někdo zase, že už je dobrej. Domlouvali jsme se s Láďou Trojanem, že až bude doma, že ho půjdeme navštívit. Bohužel už jsme to nestihli…“

S panem Trojanem jste zbyli jen dva. Držíte tradici?
„Ano. Zrovna minulý týden jsme s Láďou zašli posedět. Bylo to fajn. Škoda, že už bez Lipana.“

Také jste se dokázali vy tři někdy pohádat?
„Třeba jsme se hecovali kvůli fotbalu. Trojan fandí Bohemce, Mirek Lipský byl sparťan a já, jak jsem už zmiňoval, slávista. Teď mi kluci dělají radost, byl jsem pozvaný na derby se Spartou, kterou jsme porazili 1:0. Ten zápas jsem si vychutnal. Snad to Slavii vydrží a bude hrát na špici tabulky.“

Velkým slávistou byl i Vladimír Menšík, s kterým jste se toho také něco nahrál…„Pamatuji se, že jednou pozval celé divadlo a celý mančaft Slavie do hospody a celé to zaplatil.“ 

Maléry

Potůčkovi jsou chabrus! Tři chlapi v chalupě po 53 letech: Lipský v…

Celý článek

.

1

Fotogalerie

5 fotografií