Dcera slavného hokejisty utekla z ledu na divadelní prkna. Poznejte blíž Karolinu Gudasovou!

Karolino, vzhledem k rodinné tradici by se dalo očekávat, že se budete věnovat spíše sportu. Ten vás nelákal?
„Ale ano, od malička jsem se věnovala krasobruslení. Vždycky tam, kde zrovna taťka hrál. Po návratu do Čech jsem ovšem začala tančit show dance formace. A tak nakonec přece jenom zvítězila hudba a divadlo.“
 Vzhledem k tátově hokejovému angažmá jste procestovali velký kus světa. Kde všude jste žili a jak jste to stálé stěhování nesla?
„Narodila jsem se v Německu, pak jsme se stěhovali do Norska, Švédska, Švýcarska a zpátky do Německa. Vzhledem k tomu, že jsem to takhle měla nastavené od malička, tak mi to nepřipadalo jako něco divného. Naopak jsem se vždycky těšila na novou školu, nový pokojíček, nové kamarády. Ovšem nejdůležitějšího parťáka na cesty jsem měla pořád s sebou, protože tím byl brácha Radko.“

Kde se vám líbilo nejvíc? Táhlo vás to vždycky zpátky do Čech?
„Vždy jsem měla Čechy zafixované jako svůj domov, protože tady byl zbytek rodiny, babičky, tety. Ale nejraději vzpomínám na Švédsko, tam bych se klidně na čas vrátila.“Líbí se vám hokej? Jaká jste fanynka? Prožíváte tátovy (dnes už v trenérské roli) a bráchovy zápasy?
„Hokej je moje srdeční záležitost. Fandila jsem tátovi, bráchovi a chodili jsme společně na všechny zápasy a samozřejmě všechny jejich kroky sleduji dodnes. Miluju vůni ledu a atmosféru zimáku.“
Jak jste se vlastně dostala k hudbě?
„Jednoduše. Doma stálo piano a já jsem moc ráda chodila zkoušet klávesy, fascinovalo mě to. Asi zhruba v pěti letech jsem začala chodit na výuku. Navíc doma nám mamka pořád zpívala a mě to bavilo.“
Takže tatínka nemrzí, že jste si vybrala hudbu místo sportu?
„Určitě ze mě nechtěl mít hokejistku. (smích) Snažil se jezdit na všechny mé soutěže tancování, dobře ví, že svým způsobem je tanec také sport.

První zlom ve vaší kariéře nastal, když jste nastoupila do divadla Semafor. Jak jste se tam dostala?
„Na internetu jsem objevila konkurz do divadla Semafor, a protože jsem v tu dobu chodila už chvíli k profesorce Lídě Noppové na zpěv, vyrazila jsem zkusit své štěstí. A vyšlo to. Když jsem to oznámila našim, tak si zprvu mysleli, že si dělám legraci.“
Jak se vám s Jiřím Suchým spolupracuje? Je to přísný šéf?
„Je naprosto báječný šéf, práce s ním je radost. Nebýt jeho, tak jsem si divadlo tolik nezamilovala. V Semaforu mám za sebou již pět sezón a moc mě to tam baví.

Kde všude kromě divadla Semafor vás mohou lidé vidět?
„V divadle Broadway v Mýdlovém princi a v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde hraji v krásných muzikálech jako Kočky, Probuzení jara, Hello, Dolly!. “