Otisky prstů, remoska, verzatilka... Vynálezy, kterými Češi dobyli svět!
»Dobrý den, jedny kontaktní čočky«. Věta kterou naprosto běžně zaslechnete v lékárně kdekoliv na světě, ať už jste zrovna na Aljašce nebo Rudém náměstí v Moskvě. Málokdo ale ví, že tuhle běžnou součást našeho života vymyslel Čech.
A není to zdaleka jediný převratný vynález, který se zrodil v české hlavě a změnil svět. Je skoro k neuvěření, jak se to v zemi, kterou většina obyvatel planety Země popravdě ani nezná, jen hemží lidmi s geniálními nápady…
Kontaktní čočky
V roce 1957 Otto Wichterle († 1998) vyrobil a sám na sobě vyzkoušel první prototyp kontaktních čoček, které měly nahradit klasické brýle. První čočky měly drsný povrch a v oku pálily, nicméně Wichterle si na vlastní oči ověřil, že čočky je možné použít pro korekci zraku. V roce 1961 pak Wichterle metodu výroby kontaktních čoček zdokonalil, mimo jiné pomocí primitivních pomocníků, jakými byla stavebnice Merkur a dynamo z jízdního kola. Dnes Wichterleho vynález usnadňuje život přibližně stovce milionů lidí na celém světě.
Komunisté utřeli nos
Otto Wichterle si nikdy nepadnul do oka s komunistickým režimem, mimo jiné proto, že odmítal vstoupit do KSČ. Později dokonce československá vláda prodala bez Wichterleho vědomí unikátní patent na výrobu kontaktních čoček za směšných 330 tisíc dolarů Americkému národnímu patentovému úřadu. Ten později patent prodal za miliony dolarů, na další stamiliony si přišel americký výrobce. Dnes jsou měkké kontaktní čočky byznysem za mnoho miliard dolarů. Český vynálezce nikdy nedostal více než desetinu jednoho procenta původního honoráře, zaplaceného československé vládě. Wichterle si z toho ale nikdy těžkou hlavu nedělal…
Remoska
Přenosnou elektrickou troubu s ohřevem ve víku vymyslel elektrotechnik Oldřich Homuta. První prototypy vznikaly v letech 1953-1955. Remoska se vyráběla v letech 1957-1990 v továrně Karma v Kostelci nad Černými lesy. V roce 1994 byla výroba prodána a přesunula se do Frenštátu pod Radhoštěm. Remoska se dodávala na Slovensko do Polska a Maďarska. V roce 1999 získala firma licenci na teflon a pánev se objevila v katalogu značky DuPont. O remosku se začala zajímat Milena Grenfellová-Baines, Češka žijící od války v Anglii, a stala se dovozkyní remosky do Británie. Časopis Good Housekeeping udělil remosce v roce 2001 cenu vynález roku. Dnes se výrobek postavený na českém nápadu prodává po celé planetě.
Otisky prstů
V roce 1823 popsal Jan Evangelista Purkyně jako vůbec první člověk kresby na bříškách prstů s tím, že jsou pro každého člověka naprosto jedinečné a nezaměnitelné. Jeden z největších objevů – daktyloskopie, pak zásadně změnil kriminalistické metody a dodnes pomáhá policii v boji proti zločinu.
Lodní šroub
Použít k pohonu lodí jakýsi šroub napadlo už počátkem 16. století geniálního italského učence Leonarda da Vinci. Čech Josef Ressel tento nápad o pár století později stále nosil v hlavě a nakonec ho dotáhl k dokonalosti. Poprvé šroub vyzkoušel v roce 1826, o tři roky později se dohodl s jistým bohatým obchodníkem, že na jeho právě stavěné lodi šroub vyzkouší. Jenže během stavby nedokázal důvěřivý Ressel držet jazyk za zuby a svým obchodním partnerům prozradil celou podstatu svého vynálezu. Záhy se ve Francii a Anglii objevila celá řada falešných vynálezců, kteří si Resslův vynález přisvojili a vydávali ho za svůj vlastní nápad. Spor o prvenství se vlekl dlouhá desetiletí.
Mimochodem, Josef Ressel vynalezl i buzolu, pneumatickou potrubní poštu nebo kuličkové ložisko.
Semtex
Plastická trhavina Semtex byla vyvinuta koncem 50. let minulého století. Název je kombinací slov SEMTín (podle sídla výrobce třaskavin) a EXplosive (česky výbušnina). Původně byl Semtex určen především pro odminovací práce, postupně se jeho použití rozšiřovalo i pro civilní trhací práce. Jak už ale bývá u výbušnin zvykem, brzy se Semtex začal používat i pro vojenské účely. A nejen to, oblíbili si ho i teroristé. V roce 1988 stačilo libyjským teroristům pouhých 400 gramů této trhaviny ke zničení letadla společnosti PanAm nad skotským městečkem Lockerbie. Po této události byl v roce 1989 vývoz Semtexu úplně zakázán. Dnes je díky důmyslnějšímu systému zabezpečení znovu povolen. V Česku se ročně vyrobí asi 10 tun této výbušniny.
Verzatilka
V roce 1950 vznikl v českobudějovické firmě KOH-I-NOOR další z věhlasných českých patentů – tužka verzatilka neboli »mechanická padací tužka«. Od šedesátých let vedlo Československo řadu soudních sporů s potomky zakladatele společnosti Rakušana Josepha Hardtmutha, který si na počátku 19. století patentoval tuhy z grafitu a jílu. Spory dopadly pro tehdejší Československo úspěšně, verzatilka byla prokazatelně nápadem českých vývojářů. Dnes je značka Koh-i-noor plně česká, po celém světě se prodávají její tužky, včetně slavných verzatilek.
Vodoznak
Jakub Husník byl velice plodný vynálezce na poli fotografie. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem - dvoutónovými fotografi emi. V roce 1888 Husník založil se svým zetěm A. Häuslerem firmu, v níž se mu podařilo výrobně propracovat další svůj významný vynález - tisk vodoznaků. Tento vynález způsobil revoluci v ochraně bankovek a cenných listin.
Krevní skupiny
Jako psychiatr se Jan Jánský od počátku své lékařské praxe zabýval možným vztahem mezi srážlivostí krve a duševní nemocí - po několikaletém výzkumu však dospěl k poznání, že tento vztah neexistuje. V roce 1907 však na základě pokračujícího výzkumu Jánský vůbec poprvé klasifikoval čtyři základní krevní skupiny, které označil římskými číslicemi, tedy I., II., III. a IV. Dnes se samozřejmě používá označení jiné, tento objev nicméně výrazně ovlivnil světovou medicínu a pomohl zachránit statisíce lidských životů.
